Šéf KSČM Vojtěch Filip (vlevo) a premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně Zdroj: ČTK
Nespokojenost mezi komunisty je obrovská. „Premiér Andrej Babiš (ANO) nám nasliboval hory doly, ale nic nesplnil,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj blízký vedení partaje. Širší vedení komunistů bude ve čtvrtek debatovat o tom, jestli ukončit toleranci Babišovy vlády. To, že KSČM plánuje spolupráci s hnutím ANO opravdu ukončit, potvrdily redakci dva na sobě nezávislé zdroje.
Ve čtvrtek odpoledne bude mít jednání výkonný výbor KSČM. Na programu je jediný bod: Vyhodnocení plnění dohody s vládou. „Jednání začne ve 13 hodin a bude on-line, je to jediný bod,“ potvrdila redakci CNN Prima NEWS mluvčí KSČM Helena Grofová.
Místopředsedkyně KSČM: Vládě už nevěříme, uzávěra okresů by měla skončit
Vláda chce nouzový stav, protože při pandemickém zákoně a jeho účinnosti by neměla takové možnosti, jako má při nouzovém stavu, uvedla poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová v pořadu K věci CNN Prima NEWS. Vládě komunisté vytýkají přístup v informovanosti. „Někdy je v tom opravdu velký chaos a pro veřejnost to není dobře. Potřebují jasná čísla, jasné termíny a jasné vzkazy,“ zmínila poslankyně s tím, že společnost je velmi unavená a už to nezvládá.
Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů blízkých špičkám KSČM je téměř jisté, že širší vedení strany doporučí toleranční smlouvu s hnutím ANO vypovědět. Definitivní slovo bude mít Ústřední výbor KSČM, který zasedne 17. dubna.
„Nespokojenost ve straně je opravdu obrovská. Dostali jsme naslibováno strašně moc věcí, nic z toho premiér nesplnil,“ řekl jeden ze zdrojů. Komunisty naštvaly čachry s armádním rozpočtem. KSČM totiž podpořila vládě státní rozpočet za podmínky, že armáda dostane o 10 miliard méně. Babiš na to kývnul, vláda ale před dvěma dny peníze ministerstvu obrany vrátila.
„Vláda KSČM zneužila a odkopla. Posloužili jsme jako užiteční idioti,“ popsal další ze zdrojů názor, který čím dál hlasitěji zaznívá mezi straníky. Komunisté vládu dlouho podporovali i při prodlužování nouzového stavu. Kabinet jim přislíbil například otevřít ski areály a vrátit děti do škol, ani jedno se však nestalo.
Komunisté hrozili vypovězením toleranční dohody už v minulosti. Někteří členové výkonného výboru chtěli otázku spolupráce s Babišem řešit už na únorovém jednání. Předseda komunistů Vojtěch Filip byl však proti.
Pokud Ústřední výbor KSČM doporučí stopnout spolupráci s ANO, nastane dohadovací řízení. Mluví o tom toleranční smlouva. „V případě sporu o jakoukoli část dohody se sejdou k dohodovacímu řízení vždy expertní týmy obou stran dohody, aby předešly narušení shody v postupu. Pokud nebude dosaženo shody, sejdou se ke spornému bodu předsedové obou dvou stran dohody a budou se snažit najít řešení. Pokud bude i toto jednání obou předsedů neúspěšné, považuje se dohoda za ukončenou,“ stojí v tolerančním patentu.
Babiš může dovládnout i bez komunistů
A co by se v případě ukončení spolupráce mezi ANO a KSČM stalo? Jednou z variant je, že vůbec nic. Menšinová vláda ANO a ČSSD by mohla dovládnout bez komunistů. Všechny klíčové předlohy jako rozpočet či pandemický zákon už jsou schválené.
Jiná situace by nastala, kdyby někdo z opozice inicioval hlasování o nedůvěře vládě. Návrh na vyslovení nedůvěry může podat písemně nejméně 50 poslanců. Pro vyslovení nedůvěry je potřeba nadpoloviční většina poslanců, tedy minimálně 101.
V tom případě by vláda musela podat demisi a na tahu by byl prezident Miloš Zeman, který by mohl jmenovat úřednickou vládu a nechat ji u moci do řádných voleb v říjnu. Taková varianta by podle některých opozičních politiků vyhovovala právě Babišovi, protože by se mohl soustředit na předvolební kampaň.
Těžit by z toho mohl i Zeman. Jeho úřednická vláda by mohla mít velký vliv na stavbu bloku v jaderné elektrárně Dukovany.
Poslední, nejméně pravděpodobnou variantou, je rozpuštění Sněmovny. Pro to by však muselo hlasovat minimálně 120 poslanců. Pokud by byly tři pětiny poslanců pro rozpuštění dolní komory, do 60 dnů by se musely konat předčasné volby. Nejpozději by k tomu muselo dojít v červnu, protože podle Ústavy nelze rozpustit Poslaneckou sněmovnu tři měsíce před skončením jejího volebního období.
