Banka a klient jsou partneři. Zní z Raiffeisenbank.
Koronavirová epidemie přinesla do bankovního sektoru zvýšený zájem o digitalizaci. Pro peněžní ústavy to znamená nárůst podílu agendy, kterou vyřizují bez papírů. V nejbližší době ale finanční trh také zezelená. Ve stále větší míře se budou prosazovat principy takzvaného ESG financování. Banky budou poskytovat peníze i s ohledem na to, jak ekologicky či společensky zodpovědně jejich klienti podnikají. „Neznamená to ale, že kdo není dost zelený, nedostane úvěr,“ řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Barbara Tutass, ředitelka oddělení korporátních klientů v Raiffeisenbank.
Nejen ve finančním sektoru se začínají prosazovat prvky ESG, tedy environmentální, sociální a corporate governance kritéria. Jde o obecný trend, který dříve či později dorazí i k nám. „Nejde jen o životní prostředí, ale také o podnikání, které je odpovědné vůči společnosti. Samozřejmě, že se díváme na to, jak se klient chová k životnímu prostředí nebo kolik emisí vypouští, ale také třeba na to, zda má zavedena protikorupční opatření nebo zda správně nakládá s daty svých klientů či zaměstnanců,“ řekl Michal Poledňák, který má v Raiffeisenbank na starosti vývoj korporátních produktů.
ESG však nemá být nástroj k vyloučení nedostatečně „zelených“ nebo společensky odpovědných firem od financování. „Jde spíše o doplňkové kritérium k těm standardním. Jeho váha ale zřejmě bude narůstat a naším úkolem také je, abychom klientům radili, jak být s těmito principy v souladu,“ uvedla Barbara Tutass. Podle ní je už nyní patrné, že společenská odpovědnost a šetrnost k životnímu prostředí je nedílnou součástí firemní image a klienti se na zohlednění ESG kritérií sami ptají
Poroste zájem o factoring
Tento trend je patrný také například u dluhopisů, které jsou vhodnou alternativou pro dlouhodobé financování. „Emise dluhopisů je hodně oblíbeným nástrojem zejména v anglosaském světě. Klientům vyhovuje, když nemusí dlužnou částku splácet pravidelně, což je jedna z výhod dluhopisů,“ řekla Barbara Tutass. V česku jsou dluhopisy doménou velkých korporací. „Největším emitentem je u nás pořád stát. My s dluhopisy pracujeme jako s doplňkem,“ dodala.
V souvislosti s koronavirovou pandemií se ale podle Tutass i podle Poledňáka dá očekávat růst poptávky po krátkodobém financování, a to zejména po factoringu. Protiepidemická opatření vlády se totiž projevila ve zhoršené likviditě řady menších a středních firem, přestože pro ně vláda připravila několik podpůrných programů. „Očekáváme, že jakmile vládní podpora bude končit, zájem o factoring poroste. Jsme na to připraveni,“ řekl Poledňák. „Už v posledních dvou letech jsme ale zaznamenávali dvouciferný nárůst poptávky po factoirngu, je to velmi oblíbený nástroj krátkodobého financování,“ dodala Tutass.
Digitální, ale stále osobní
Jedním ze symbolů koronavirové pandemie byl také rozvoj digitalizace, která výrazně pronikla rovněž do finančního světa. „Pro nás to znamená zvýšení podílu agendy, které vyřizujeme bezpapírovou formou a i sami klienti to vyžadují,“ řekl Michal Poledňák. Digitalizace přispívá ke zrychlení celého procesu financování, ale i úspoře nákladů jak na straně banky, tak zejména jejích klientů. „Začali jsme spolupracovat se světem fintechových společností, které mají šikovné nástroje, ale chybí jim klientela. Tu jim zase můžeme nabídnout my,“ dodal Poledňák.
Digitalizace však neznamená odosobnění nebo automatizaci a vytrácení individuálního přístupu ke klientům. „Ráda bych na ně apelovala, aby se s námi nebáli mluvit. Finance spadají do sektoru služeb a naším zájmem je reflektovat potřeby klientů. Jejich zpětná vazba je pro nás velice cenná. Vztah banky a klienta musí být partnerství,“ uzavřela Barbara Tutass.
