Banky končí, nebo se spojují. Podle odborníků začne přetahovaná o klienty

Statisíce Čechů by úderem letošního března měly měnit banku. Bude se tak dít poté, co nizozemská banka ING ve čtvrtek oznámila, že do konce roku ukončí své služby osobního bankovnictví a částečně se stáhne z Česka kvůli nepříznivé situaci. A není jediná, kdo musí řešit neúspěch. Lidé z bankovního sektoru předvídají, že začne přetahovaná o klienty.

ING banka nasbírala za 20 let svého působení v Česku zhruba 375 tisíc klientů, které teď začala oslovovat s aktuálními změnami. „Všichni naši klienti obdrželi zprávu do svého internetového bankovnictví a nyní jim postupně posíláme dopisy,“ řekl CNN Prima NEWS Pavel Heřmanský z oddělení komunikace banky. Již teď se nicméně někteří klienti pozastavují na sociálních sítích nad tím, že informaci získali nejprve z médií nebo Facebooku – dřív než si jí stihli přečíst ve svém internetovém bankovnictví.

ING svým klientům doporučuje přejít k rakouské konkurenci – Raiffeisenbank, s níž za tímto účelem vyjednala spolupráci. Pokud ji v následujících dnech schválí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Raiffeisenbank by měla klientům ING nabídnout převést si své úspory nebo investice.

Mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká upřesnila, jak by tento proces měl vypadat: „V prvé řadě musí celou transakci potvrdit ÚOHS. Musíme také počkat, až každý klient ING dá souhlas s tím, že s nimi můžeme začít jednat.“

Banka slibuje dosavadní podmínky

Klienti by mohli banku měnit už v průběhu března. Banka podle mluvčí Kopecké musí minimálně dodržet stejné smluvní podmínky u spořicích účtů, investic a dalších, jako měli lidé u své původní banky. Například jedno procento ročního zúročení u spořicího účtu.

Podle Kopecké se dá předpokládat, že k „Raiffce“ přejde většina klientů. Například když banka přebírala před pěti lety klienty tehdy odcházející Citibank, podařilo se jí od ní lapit 90 procent klientů osobního bankovnictví.

Startuje lov klientů

Lidi z bankovního sektoru ale předvídají, že na českém trhu začne přetahovaná o klienty. „Může se stát, že někteří klienti nebudou s přesunem do Raiffeisenbank spokojeni a budou hledat jiné bankovní spojení. O tyto klienty se opravdu mohou banky začít přetahovat.“

„Jde o počet, který je pro trh důležitý, a bezpochyby vzbudí u bank zájem se o tyto klienty ucházet,“ domnívá se výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková. Podle ní se ale dá očekávat, že Raiffeisenbank udělá vše pro to, aby u ní klienti zůstali. Rakouská Raiffeisenbank má letos pohltit také zákazníky menší Equa bank. Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, která vlastní banku Air Bank, zase plánuje spojit síly s bankou Moneta.

Banky chtějí být větší, aby se jim dařilo spořit náklady. Je to nepřekvapivý trend zejména v nejisté době, jakou přinesla probíhající pandemie koronaviru.

Kde by mohli klienti změnu pocítit? Tento týden to částečně naznačil například šéf Komerční banky Jan Juchelka, s nímž jsme za účelem tohoto textu také komunikovali, v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Uvedl mimo jiné, že banky i nebankovní instituce se budou po konci pandemie předhánět, aby mohly financovat spotřebu a investice domácností. Zajímavé nabídky se tedy dají čekat i v této oblasti.

„My jsme například tento měsíc uvedli na trh službu poskytnutí spotřebitelského úvěru do pěti minut přes mobilní aplikaci. Tady se bude odehrávat ten hlavní souboj ve financování domácností, v uživatelském komfortu,“ uvedl Juchelka.

Pokud jde o běžné služby klientům, obecně se dá předpokládat, že banky budou po zkušenosti z posledních pandemických měsíců řadu věcí směřovat do on-line prostředí. Dál budou zřejmě redukovat také počet svých kamenných poboček. Nejvíce, 64, jich loni zrušila Komerční banka, zhruba čtyři desítky zavřela také nejrozsáhlejší Česká spořitelna.