Česko je na půl cesty ke slovenským postojům, řekl Pavel. Apeloval na solidaritu
Bezpečnost je společnou odpovědností nás všech, řekl v úterý v Senátu prezident Petr Pavel. Ve svém projevu na veřejném slyšení k bezpečnosti Ukrajiny a Evropy Pavel uvedl, že od počátku svého prezidentského mandátu usiluje o celospolečenskou shodu na základních otázkách zahraniční politiky a bezpečnostního směřování. Přes všechny problémy a těžkosti o to chce usilovat i nadále, dodal.
Česko podle hlavy státu potřebuje legislativu odpovídající bezpečnostní realitě 21. století. „Nejde jen o dílčí úpravy, ale ucelený právní rámec, který umožní státu rychle a účinně reagovat v době krize a při mimořádných situacích,“ uvedl. Nové předpisy by měly zajistit mobilizaci potřebných zdrojů a jasně definovat povinnosti veřejné správy a zapojení občanů, dodal. „Bez aktualizované legislativy nelze plně bránit kritickou infrastrukturu ani zajistit adekvátní úroveň kybernetické obrany,“ řekl Pavel.
ČTĚTE TAKÉ: Zelenskyj poprvé odhalil svůj bunkr. Zde jsem Bidena požádal o zbraně, ne taxi, vyprávěl
Prezident označil zajištění bezpečnosti za primární funkci státu, bez které nelze rozvíjet ekonomiku ani společnost. Různé krize ve světě, desítky konfliktů a současné chování velmocí podle Pavla ukazují, že svět se změnil a není v něm stabilní prostředí. „Tuto realitu nám nezbude než přijmout a hledat, jak se na hrozby dobře připravit,“ uvedl.
Bezpečnost země je odpovědností všech a je důležité, aby se o ni jednotlivci naučili starat, míní. „V moderním konfliktu nerozhoduje pouze armáda, ale připravenost celé společnosti. Její odolnost, soudržnost, schopnost čelit informačním útokům, včas rozeznávat nebezpečí a ochota aktivně bránit naše hodnoty,“ uvedl. Na řadu věcí lze mít různý názor, nutná je ale shoda na optimální cestě pro zemi, dodal.
Čtěte také
„Česká republika potřebuje propojit schopnosti armády, průmyslu, vědy, civilní ochrany, zdravotnictví a energetiky do systému, který bude odolný a schopný reagovat na všechny výzvy, ať už jde o hybridní hrozby, epidemie nebo přírodní katastrofy,“ řekl Pavel. Za zásadní označil civilní obranu a psychickou odolnost. „Pokud to s vlastní bezpečností myslíme vážně, musí být posilování občanské odolnosti, spolupráce a sdílených hodnot celospolečenským tématem,“ uvedl.
Občanská solidarita a chuť pomáhat v Česku je velká a úctyhodná, ukázalo se podle Pavla třeba při migrační vlně, pandemii či povodních. „Na schopnost semknout se v těžkých chvílích můžeme být jako národ hrdí,“ uvedl svůj apel na novou legislativu. Věří, že si kabinet uvědomuje také nutnost zlepšovat podmínky pro bezpečnostní sbory a zpravodajské služby.
Ruská válka je testem Evropy
Pavel se ve svém vystoupení dotkl také války na Ukrajině, která začala přesně před čtyřmi lety. Ani s koncem války či porážkou Ukrajiny se podle něj nestane Rusko partnerem Evropy. „Pokud Ukrajina padne, státy ze zóny vlivu bývalého Sovětského svazu budou jeho další kořistí,“ řekl.
Čtěte také
Ruská agrese je podle něj testem evropské bezpečnosti a schopnosti společně reagovat na krize. „Strčit hlavu do písku a předstírat, že ve světě vše zůstalo při starém, nás před žádným nebezpečím neochrání, právě naopak,“ varoval.
Zdůraznil, že Rusko není v pozici, kdy by si mohlo klást podmínky. „Je největší zemí podle rozlohy, má největší jaderný arzenál, ale jinak je to ekonomicky slabá země se spoustou vnitřních problémů,“ dodala hlava státu.
Česko na půl cesty mezi Evropou a Slovenskem
Prezident později v úterý večer vystoupil i na debatě studenty a akademiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Česká republika pokračuje v podpoře Ukrajiny, i když je to takový způsob chytrá horákyně, řekl Pavel. Je rád, že se podařilo přesvědčit nejen premiéra Andreje Babiše (ANO), ale i ministry, že má pokračovat muniční iniciativa. Připomněl, že iniciativa pokračuje bez české finanční účasti.
„My k tomu dáváme to know-how, to vozidlo, které to tam všechno dopraví, což samo o sobě je mimořádně důležitá věc. Jak Ukrajina, tak spojenci si toho velice cení,“ řekl Pavel. Symbolický příspěvek by ale podle něj Česko nezabil.
„Podobně je to s garancí půjčky. My se k tomu postavíme tak, že půjčku nezablokujeme, ale nechceme za ni ručit,“ uvedl Pavel. Ručení by se Česka týkalo jen tehdy, pokud by Rusko nevyrovnalo válečné škody, ať už z vlastní vůle nebo ze zmražených aktiv. Jde podle něj jen o potenciální garanci.
Čtěte také
Česko by prý mohlo projevit více solidarity. „Pokud už to nechceme prezentovat jako solidaritu, tak bychom to mohli prezentovat alespoň jako náš byznys zájem, protože bychom to mohli vidět jako investici do naší účasti na budoucí rekonstrukci Ukrajiny,“ řekl Pavel.
Pavel se obává, že Česko je nyní na půl cesty mezi Evropou a Slovenskem a Maďarskem. „Bude záležet hodně na nás, jestli si vybereme pozici někde na okraji a těch, kteří neustále dělají problémy, anebo jestli si vybereme cestu konstruktivnější,“ nastínil Pavel. Prezident nemá nic proti kritice EU nebo NATO, pokud bude konstruktivní a pokud bude zároveň doprovázená snahou předložit jiný návrh, který by mohl situaci řešit, a snahou získat pro něj spojence.
Snaha o pochopení Ruka? Velká chyba
Ruské vidění světa je výrazně odlišné, řekl rovněž Pavel. Rusko podle něj vnímá samo sebe jako posledního ochránce křesťanských hodnot. Západní země podporují Ukrajinu na hranici udržitelné obrany, doplnil. Z principu reality je podle něj osvobození okupovaných území v plné míře v tuto dobu nerealistické.
Ruský prezident Vladimír Putin podle Pavla válku na Ukrajině nevnímá jako válku o kousek území, ale jako strategický spor s tím, co nazývá kolektivní fašistický západ, uvedl prezident. „Myslím si, že je velká chyba, když jsme se snažili, a možná dneska ještě někteří snaží, interpretovat to, co si ruští představitelé myslí, prismatem našeho vidění světa. Ruské vidění světa je jiné a výrazně odlišné,“ řekl Pavel.
Čtěte také
Z principu reality je podle něj osvobození okupovaných území v plné míře v tuto dobu nerealistické. „Je to i proto, že západní země, které dnes podporují Ukrajinu, tak ji podporují, řekněme, na hranici udržitelné obrany, ale ne k tomu, aby mohla vést úspěšnou protiofenzivu,“ míní Pavel.
I kdyby se rozhodly investovat a materiálně podporovat Ukrajinu mnohem více, tak Ukrajina nemá tolik lidských zdrojů, aby úspěšnou protiofenzivu, která by osvobodila 20 procent okupovaného území, vedla. „Můžeme Ukrajině poskytnout leccos, ale ne živou sílu, protože tím bychom už otevřeně vstoupili do války,“ varoval Pavel.
Pavel nastínil realisticky dosažitelný mír
Realisticky dosažitelný a v maximálně možných kritériích spravedlivý mír k Ukrajině by podle Pavla bylo ukončit boje na současné linii, prohlásit ji za administrativní hranici a okupovaná území označit za dočasně okupovaná území. „S tím, že jejich status bude vyřešen někdy v budoucnosti, až k tomu nastane vhodnější situace,“ řekl. Takových řešení je podle něj po světě několik, příkladem je podle něj mimo jiné bývalá Německá demokratická republika (NDR). Zkrátit dobu by podle Pavla mohlo například přijetí Ukrajiny v dohledné době do Evropské unie či intenzivní práce na její rekonstrukci a obnově.
Zástupci PřF UK se prezidenta ptali i na postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump je podle Pavla člověkem, který chce dosahovat výsledků a chce jich dosahovat pokud možnost rychle a často jde cestou nejmenšího odporu. Nejmenší odpor je podle Pavla nyní na straně Ukrajiny, protože je závislá na pomoci Evropy i USA. „Když Donald Trump teď tlačí na to, aby byla do léta dosažena dohoda, tak samozřejmě tlačí více na Ukrajinu, protože ví, že tam ten odpor je menší,“ uvedl Pavel. Z jeho pohledu je to krátkozraké, ustupování v moderní historii Ruska vedlo vždy k novým požadavkům.
„Kdybychom byli schopni jednotné pozice od samého začátku, což bohužel nebylo, ať už se to týkalo pomoci vojenské, finanční, politické, tak by pravděpodobně ta válka trvala mnohem kratší dobu a přinesla by mnohem méně obětí na všech stranách,“ dodal Pavel.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Úbytek mužů nebo propaganda na billboardech. Just popsal Rusko čtyři roky po začátku války
