Během června vypukly protesty proti policejnímu násilí a rasismu také v Brazílii. Zdroj: Profimedia.cz
V Brazílii policie během loňského roku zabila šestkrát více lidí než v USA a větší část z nich byla černošského původu. Žije zde přitom o téměř 120 milionů lidí méně než ve Spojených státech. Na rasově motivovaném policejním násilí v Brazílii je specifické, že jeho oběťmi jsou často děti a mladiství.
Jen týden před Georgem Floydem zemřel ve favelách Ria de Janeira teprve 14letý João Pedro Mattos Pinto při nezdařené policejní operaci v chudinské čtvrti. Policie více než 80krát vystřelila v domě, kde si hrál.
O měsíc později zemřel další černošský teenager, Guilherme Silva Guedes, kterému bylo 15 let. Odešel z domu a už se nevrátil. Později se ukázalo, že se stal obětí únosu a byl zavražděn. Jeden policista byl kvůli vraždě zadržen, druhý je stále na svobodě.
„Policie by nás měla chránit. Ale kvůli barvě naší pleti to nedělá,“ řekla BBC pětinásobná matka Joyce z favel Ria de Janeira. Její dcery byly Guilhermeovy kamarádky. Přesně před rokem policista zavraždil také teprve osmiletou Ágathu Félixovou, kterou postřelil do zad.
„Obecný stereotyp o kriminálnících je ten, že jsou to černí muži. Ve velmi násilné společnosti, jako je ta brazilská, může vést setkání s černošským kriminálníkem k nepřiměřenému užití síly ze strany policie,“ vysvětlila Ilona Szabóová z bezpečnostního think tanku Instituto Igarapé, sídlícího v Riu. „Řekla bych ale, že část společnosti toto podporuje otevřeně,“ doplnila.
Také výzkum vládního Speciálního sekretariátu pro rasovou rovnost ukázal, že 56 procent Brazilců souhlasí s výrokem, že násilná smrt u černého či míšeného občana je méně šokující než v případě bělocha. Podle ministerstva pro ženy, rodinu a lidská práva pak v Brazílii zemře černý či míšený adolescent každých 23 vteřin.
Medoví a skořicoví Brazilci
Přestože je rasismus v brazilské společnosti v mnoha ohledech problematičtější než v USA, protesty spojené s hnutím Black Lives Matter zde nebyly zdaleka tak silné. Jeden z důvodů je podle brazilského spisovatele a aktivisty černošského původu Bruna Rica ten, že nebělošští a míšení Brazilci se neidentifikují jako jedna etnická skupina.
Když při sčítání lidu v roce 1976 měli Brazilci uvést svou barvu kůže bez jakýchkoliv předem daných možností, ve formulářích se objevilo 136 různých barev od kávové přes skořicovou, medovou až po pšeničnou.
Brazílie se chlubí svou „demokracií rasy“ a člověk se může víceméně rozhodnout, k jaké rase zde náleží. Proto lze ze sčítání lidu vypozorovat, že do roku 1991 se většina Brazilců identifikovala jako bílí. Po sčítání v roce 2000 se situace změnila a počet bílých Brazilců ve statistikách klesá. Více lidí se rozhodlo přihlásit se k jinému etniku. Občané zde mohou volit mezi kolonkami hnědý, černý, domorodý, asijský či bílý, přičemž z „nebílých“ etnik se nejvíce Brazilců označuje za hnědé. Jedná se většinou o míšence.
Zdroj: Brazilský institut pro geografii a statistiku. Zdroj: CNN Prima NEWS
Systematické „bělení“ jako program
Problém etnického sebeurčení Brazilců, mýtus rasové demokracie a barvoslepost je pozůstatkem takzvaného „bělení společnosti“. Tento program začal po zrušení otroctví v roce 1888. Vláda se snažila do Brazílie přilákat bílé imigranty, další obyvatele neevropského původu zase do země nepouštěla. Podporovala také mezirasová manželství. Cílem bylo udělat brazilskou společnost bělejší.
Největší latinskoamerická země oficiálně zrušila otroctví až jako poslední ze všech zemí amerického kontinentu. Rasa zde není zakotvena v zákonech, Brazílie tak volí cestu „barvoslepé společnosti“ a veškeré problémy, které by mohly plynout z rasismu, klasifikuje jako třídní. Tuto politiku zastává i prezident Jair Bolsonaro, pro kterého jsou „černé“ favely, kde podle Rica neexistuje právo, ekonomickým problémem.
Statistiky však ukazují, že černošští pracovníci vydělávají o 36 procent méně než jejich bílí kolegové. Podle údajů ze 117 firem jsou nebílí Brazilci řediteli jen ve 4,5 procenta z nich.
Bolsonaro: Otroky přivezli sami Afričané
Brazílie je zemí s nejvyšším počtem osob s africkými kořeny na západní polokouli. Do zrušení otroctví bylo do Brazílie dovezeno téměř pět milionů otroků. Ti postupně nahrazovali řídnoucí domorodou populaci, kterou Portugalci zotročili po svém příjezdu na území Brazílie v roce 1500.
Sám Bolsonaro ještě před svým zvolením v roce 2018 v televizním rozhovoru popřel, že by v Brazílii obchod s otroky existoval, ačkoliv dosáhl největších rozměrů ze všech zemí amerického kontinentu. „Portugalci nikdy ani nevkročili na africký kontinent. Byli to sami Afričané, kteří otroky dovezli,“ tvrdil současný prezident.
