Blíží se povinné čipování koček? Ochránci po registru volají, vláda čeká na Evropskou unii
V terénu je velmi těžké prokázat, zda odchycená kočka někomu patří, tvrdí zástupci organizace Svoboda zvířat. Z toho důvodu v rámci projednávané novely zákona o ochraně zvířat navrhují uložit majitelům povinnost kočky čipovat. Spolu s tím by měla – podobně jako v případě psů – vzniknout centrální evidence koček. Předkladatelé novely z vládní koalice však tvrdí, že tyto záležitosti budou součástí pozdější implementace chystaného evropského nařízení, takže nynější zavádění by nebylo přínosné.
Podle zástupkyně Svobody zvířat Adriány Ďurkové platí pro zatoulané kočky mnohonásobně horší statistika než v případě psů. Studie prokazují, že zatímco každý druhý odchycený pes (52 procent) se vrátí zpět k majiteli, u koček jde pouze o 2,4 procenta.
K TÉMATU: Spor o kastraci koček. Obce i část opozice děsí absurdity v novele, útulky ale návrh vítají
„Tento rozdíl je dán tím, že psi jsou čipovaní a evidovaní. U kočky bez čipu neexistuje způsob, jak zjistit, komu patří,“ konstatovala členka organizace na ochranu zvířat, s tím, že v terénu je velmi těžké rozpoznat, zda má odchycená kočka nějakého majitele. Právě tato skutečnost úzce souvisí s opatřením, které by měla novela vládních představitelů přinést – obce by měly mít novou povinnost zajistit kastraci opuštěných koček. Zástupci samospráv varují, že jde o nedotažený koncept, který by mohl vést k fatálním omylům, kdy by vedení nechalo vykastrovat zvíře z chovu, jež se pouze dostalo dále od obydlí.
Novelizace prošla výborem pro životní prostředí, takže nyní nastal čas – v rámci druhého čtení v dolní komoře Parlamentu – pro podávání pozměňovacích návrhů. Svoboda zvířat proto nyní žádá, aby se skrze tuto možnost úpravy projednala i nová opatření. Jde o povinnost pro majitele nechat čipovat svou kočku, jako je tomu u psů, a na to navazující zavedení centrální evidence těchto domácích mazlíčků. Tento informační systém má předobraz opět v případě psů.
Čtěte také
Ďurková také navrhuje, aby se projednala povinnost kastrace koček, jež mají přístup ven z obydlí. Podle členů organizace se tak zamezí nekontrolovatelnému množení kočičích kolonií. Již ve své tiskové zprávě hájila tento postoj tím, že podobná opatření fungují v obměněných formách v řadě evropských zemí.
Vláda hodlá počkat na nařízení Evropské unie
Novelu oceňuje i Asociace zvířecích útulků a azylů ČR. „Za nás dává smysl připojit ke kastraci rovnou i aplikaci čipu, který je jedinou jasnou identifikací zvířete. Nicméně prioritou je zavedení povinnosti kastrací pro samosprávy,“ uvedla na výboru předsedkyně asociace Kateřina Řežábková.
Zákonná úprava, pod níž jsou podepsáni čelní představitelé vlády a kterou v legislativním kolečku reprezentuje poslankyně Lucie Šafránková (SPD), ovšem se zavedením povinného čipování nepočítá. V předloze se uvádí, že se na evropské úrovni pracuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady, jež se týká dobrých životních podmínek psů a koček a jejich sledovatelnosti.
„Z tohoto důvodu není možné, a ani by nebylo přínosné, aby tyto otázky byly nyní odlišně upravovány novelou zákona na ochranu zvířat,“ píší předkladatelé. O zdrženlivosti hovoří i sama Šafránková.
Čtěte také
Vládní poslankyně si stojí za tím, že evidence koček a jejich čipování jsou součástí chystaného evropského nařízení. „V této situaci to nesouvisí s novelou o ochraně zvířat,“ sdělila pro CNN Prima NEWS. Nejdříve je podle ní nutné zajistit opatření, jako je uložení povinnosti kastrace.
V návrhu rozpočtu se se silnější ochranou zvířat nepočítá, míní Obránci zvířat
Novelizaci, jež se týká celkem tří zákonů, kabinet prezentuje jako součást plnění programových závazků a jako prioritu ochrany zvířat. Řadu opozičních pozměňovacích návrhů však vládní zástupci při prvním hlasování odmítli, například doporučující stanovisko vládě, aby zřídila specializovaný policejní útvar pro potírání kriminality spojené se zvířaty. Tento bod navrhla poslankyně a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská (za Piráty).
Podle další organizace Obránci zvířat pak návrh státního rozpočtu na rok 2027 neodpovídá tomu, že by byly posíleny prostředky zacílené na ochranu zvířat. Mluvčí organizace Pavel Buršík na dotaz redakce rovněž upozornil, že prý naopak ubývá příslušných kapacit v oblastech, které již nyní trápí nedostatek.
„Pokud se naopak některé výdaje posilují, jsou to především produkční zemědělské dotace. Ty ale přispívají k udržování a rozšiřování současného modelu intenzivních velkochovů, jejichž podmínky z hlediska ochrany a welfare zvířat dlouhodobě považujeme za kruté a nevyhovující,“ přiblížil Buršík, jak organizace hodnotí návrh rozpočtu na příští rok. Příští pondělí by mělo být jasno o jeho finální podobě, vláda by měla zaslat dokument do Sněmovny, aby byl přijat do konce září.
Čtěte také
Povinnost kastračních programů Obránci zvířat vnímají jako pozitivní změnu, nicméně navýšení trestních sazeb je podle nich nedostatečné, pokud současně nepůjde ruku v ruce se zlepšením toho, jak se ohledně týrání zvířat vymáhá platná legislativa. Buršík poukazuje i na ukládání nepodmíněných trestů souvisejících s odnětím svobody.
„Ty jsou dnes i u mimořádně krutých případů stále spíše výjimečné. Zároveň policie při vyšetřování těchto skutků naráží na nedostatek specializace. V Česku neexistují specializované policejní jednotky zaměřené na trestnou činnost páchanou na zvířatech a proti přírodě a tato agenda spadá především pod hospodářskou kriminální policii,“ vrátil se mluvčí také k této záležitosti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Za druhé dítě milion či doživotní úlevy na daních. Babiš představil plán k podpoře porodnosti