Alexandra Udženija popsala, jaké jsou důvody pro ukončení provozu Linky důvěry v psychiatrické léčebně Bohnice
Psychiatrická nemocnice Bohnice v Praze ukončí provoz linky důvěry, na níž odborníci pomáhali lidem s psychickými obtížemi. Nemocnice to oznámila na svém webu spolu s odkazy na obdobné služby. Mluvčí zařízení Alžběta Remrová serveru Novinky.cz řekla, že provoz linky končí kvůli nedostatku financí. Náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija (ODS) na síti X uvedla, že problémem je nedostatečné personální pokrytí, pokud nemocnice zajistí odborníky, Praha tuto službu znovu podpoří.
Nemocnici zřizuje ministerstvo zdravotnictví, podle jeho mluvčího Ondřeje Jakoba nebyla ale financovaná z prostředků ministerstva. „Linka opravdu nekončí z toho důvodu, že by ji hlavní město Praha nechtělo finančně podpořit. S vedením nemocnice jsem jednala a jejich hlavním problémem je nedostatečné personální pokrytí této služby,“ napsala Udženija. Pokud podle ní Bohnice zajistí odborníky na chod linky, vedení města její provoz rádo znovu podpoří. „Přestože je nemocnice státní a služby nabízí lidem z celé republiky a nejen Pražanům,“ dodala.
ČTĚTE TAKÉ: Covid a chřipka PŘEHLEDNĚ: Jsme na prahu epidemie, tvrdí experti. Odpovídají na časté dotazy
Linka byla jedním z krizových kontaktů i pro zasažené tragickou střelbou minulý týden na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v centru Prahy. Číslo 284 016 666 bude od ledna nabízet jen informace o dalších podobných službách. Podle webu České asociace pracovišť linek důvěry je podobných linek v Česku 32.
Musím se ohradit proti překrouceným informacím ohledně ukončení fungování Linky důvěry Psychiatrické nemocnice Bohnice, které se začínají šířit mediálním prostorem.
— Alexandra Udzenija (@UdzenijaAlex) December 29, 2023
👉Linka opravdu nekončí z toho důvodu, že by ji hlavní město Praha nechtělo finančně podpořit. S vedením nemocnice…
„V režimu 24/7 funguje například Pražská linka důvěry nebo Linka první psychické pomoci. Ty budou posíleny a kapacity by měly být dostatečné,“ sdělil mluvčí ministerstva Jakob.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2019 trpěl na celém světě každý osmý člověk, tedy 970 milionů lidí, duševní poruchou, nejčastěji úzkostmi a depresemi. Od 90. let se jejich počet příliš nezvyšoval, v roce 2020 ale podle odborníků výrazně vzrostl v důsledku pandemie COVID-19. Podle prvních odhadů došlo za pouhý rok k nárůstu o 26 procent u úzkostných a o 28 procent u těžkých depresivních poruch.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pieta za oběti masakru na Filozofické fakultě UK
