Bojujeme o inflační očekávání, vzkazuje ČNB. Úrokové sazby tak možná ještě porostou
Výběr redakce
Bankovní rada České národní banky (ČNB) je připravena ve zvyšování svých úrokových sazeb pokračovat. Prioritou je totiž zajištění cenové stability a zejména pak ukotvení inflačních očekávání. Na čtvrteční tiskové konferenci po měnověpolitickém zasedání bankovní rady to řekl guvernér banky Jiří Rusnok.
Cenová stabilita je podle guvernéra ČNB nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu České republiky. Další kroky bankovní rady se tedy budou odvíjet od nových informací a budoucích makroekonomických prognóz. Rizika a nejistoty totiž přetrvávají a oproti únorovým odhadům jsou znatelně proinflační.
Čtěte také
„To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ řekl Jiří Rusnok po jednání bankovní rady. Guvernér dále upozornil, že Česká národní banka se rozhodla do určité míry odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s propuknutím válečného konfliktu na Ukrajině. „Na sekundární dopady měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ dodal.
Koruně můžeme pomoci
Rusnok potvrdil, že ČNB je rovněž v případě potřeby připravena reagovat na nadměrné výkyvy kursu koruny, pokud by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly tuzemskou cenovou stabilitu. Centrální banka totiž už začátkem března přistoupila k intervencím ve prospěch koruny, když ta vůči euru oslabila až k úrovni 26 korun za euro.
Guvernér ČNB tak de facto potvrdil již dřívější slova jiného z členů bankovní rady Vojtěcha Bendy. Ten již v únoru v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS naznačil, že si dovede představit, že sazby půjdou ještě výše. „Signál, že by se ceny začaly vracet k nízkým hodnotám, nemáme. Ekonomika je bohužel nízkorychlostní. Neřekli jsme, že zvyšování úrokových sazeb skončilo. Pětka pro nás není strop,“ sdělil.
Bankovní rada ČNB ve čtvrtek rozhodla většinou pěti hlasů pro zvýšení základních úrokových sazeb. Dvoutýdenní reposazba, od níž se odvíjí úročení dalších finančních produktů na trhu, byla zvýšena na rovných pět procent, diskontní sazba na čtyři a lombardní sazba na šest procent.
Čtěte také
Špatná zpráva pro dlužníky
Základní úrokové sazby ČNB se dostaly na nejvyšší úroveň od konce roku 2001. „Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Růst základních úrokových sazeb je dobrou zprávou pro drobné střadatele. Dá se totiž očekávat, že porostou sazby také na spořicích účtech. Peníze v bankách by tedy mohly zhodnocovat o něco více. Špatná zpráva to je pro dlužníky, kteří nemají půjčky sjednané na fixní úrokovou sazbu nebo kteří se teprve o úvěr chystají požádat. Těm nepochybně zdraží. V nepříjemné situaci se také nacházejí lidé, kterým v nejbližší době končí fixace úrokové sazby u hypotéky. Je totiž zřejmé, že při refinancování se sazba zvýší.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
