Jiří Rusnok předpovídá, že kupní síla českých mezd letos klesne nejvíce za 30 let. Zdroj: Profimedia.cz
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok se obává, že tempo růstu cenové hladiny se letos dostane až na 13 nebo 14 procent. Takovou inflaci by ale nedokázal vykompenzovat růst nominálních mezd. Skutečná kupní síla tak s největší pravděpodobností letos dramaticky poklesne.
„Budeme rádi, když na konci roku budeme mít černou nulu. Ta inflace se na růstu nemůže neodrazit,“ řekl Jiří Rusnok v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Černou nulou měl na mysli stagnaci růstu hrubého domácího produktu, který ale měl podle původních předpovědí letos vzrůst o tři až čtyři procenta, v závislosti na instituci, která prognózu tvoří.
Ceny v Česku rostou o 60 procent rychleji, než je průměr EU. Kdo je v inflaci před námi?
Inflace nejen v České republice stále roste a zatím se zdá, že marně hledá svůj strop. Platí to také pro Evropskou unii, kde se míra růstu cenové hladiny v únoru zvýšila na 6,2 procenta. V lednu přitom ceny meziročně vzrostly „jen“ o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie.
Podle Jiřího Rusnoka může letos inflace vzrůst až na úrovně kolem 13 nebo 14 %. Teprve ve druhé polovině roku by se mohla začít snižovat. Reálné mzdy neboli skutečná kupní síla českých výdělků by se tak mohly během jednoho roku snížit o 5 až 8 %. „To jsme nezažili prakticky za 30 let a bude to obrovská rána,“ dodal Jiří Rusnok.
Česko má třetí nejvyšší inflaci v EU
Za jednoznačnou příčinu považuje válečný konflikt na Ukrajině, který zesílil již tak vysoké inflační tlaky. „Válku nikdo předvídat nemohl a ta má hlavně nákladový charakter,“ vysvětlil Rusnok. Následkem také může být i velká recese. Současná situace se podle Rusnoka promítne i do makroekonomického vývoje v roce 2023.
Ceny v Česku meziročně vzrostly o 11,1 %. Jedná se však o únorový údaj, který v sobě ještě nezahrnuje dopady války na Ukrajině. Březnová čísla Český statistický úřad zveřejní až 11. dubna. Podle Eurostatu (statistického úřadu Evropské unie) má Česká republika třetí nejvyšší inflaci v celé sedmadvacítce. Rychleji v únoru rostly ceny jen v Litvě (14 %) a Estonsku (11,6). Průměr Evropské unie přitom činí 6,2 %.
