Bouřky jsou dnes chaotičtější než dřív, míní jejich lovec. Popsal, co „krmí“ extrémní počasí
Bouřky „loví“ už 18 let. Pozoruhodné, leč nebezpečné meteorologické jevy nad Českem se podle zakladatele Czech Thunderstorm Research Association Robina Duspary proměnily. „Bouřky jsou dnes svým způsobem chaotičtější,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Současně zdůraznil, že nejde o žádnou honbu za senzací. Jaké jsou podle Duspary nejlepší podmínky pro vznik hromobití s lijáky a co je „krmením“ pro intenzivní bouřky?
Máme čekat v souvislosti s aktuálními vedry intenzivnější a častější bouřky?
Horko má vliv na jeden důležitý parametr – instabilitu, tedy instabilní rozvrstvení vzduchu. Tato hodnota je teď velmi vysoká. Hodnota CAPE, což je index určující sílu bouřek, se pohybovala až okolo 3000 joulů na kilogram. To vypovídá o opravdu silných bouřkách.
K TÉMATU: Tepelná kupole si vyžádala přes 1300 životů, bořila rekordy. Brzy se vrátí, varují experti.
Očekáváte během tohoto léta obecně silnější bouřky s větším výskytem extrémních jevů?
To je těžké říct, vždy záleží na konkrétní situaci. Musí se hlavně protnout dvě podmínky. Kromě teplotního rozvrstvení vzduchu se jedná o dynamiku. Nejdůležitějším dynamickým parametrem je takzvaný střih větru. Ten určuje vznik a rozvoj bouřek. Pokud jsou parametry vysoké – třeba právě u střihu větru –, je pravděpodobnější, že vzniknou supercely nebo větší konektivní systémy.
Jestliže je dynamika slabší, bouřky jsou izolovanější a drží se v místech, kde jsou vhodné terénní podmínky. Mluvíme o návětrných stranách hor, kopcích a oblastech, kde se drží přízemní vlhkost.
Čtěte také
Rovnice „Čím větší vedro, tím horší bouřka“ tedy neplatí, přičemž jde o souhru více faktorů?
Ano, nejdůležitější je protnutí podmínek. Samozřejmě platí, že čím prohřátější je zemský povrch, tím je větší i ta instabilita. Důležitá je také vlhkost vzduchu, která je vlastně krmením pro bouřky a jejich sílu. Spolu s vlhkostí stoupá vzhůru i teplý vzduch. V určité výšce pak právě díky tomu vznikají bouřkové mraky. Pro jejich vývoj je pak nejdůležitější střih větru.
Dokážou modely lépe předpovědět vznik supercely?
Máte i přesto nějaké predikce, kolik supercel či jiných jevů by se mohlo objevit?
To takto nejde říct. Vždy záleží na dané situaci. Musí se sejít instabilita a dynamika, což proběhlo právě dnes (v pondělí, pozn. red.).
Jste za tu dobu, co působíte, schopnější předpovědět vznik supercel?
Předpovědní modely jsou výrazně vyspělejší, odhadnou mnohem přesněji, kde budou podmínky ideální. S předpověďmi jsem začínal v roce 2008, od té doby se úplně změnily. Ohledně supercel jsme měli dříve k dispozici jen srážkový radar, díky němuž je možné jen odhadnout výskyt krup či silného deště. Teď pracujeme s Dopplerovskými měřeními, která zobrazují rychlost proudění v bouřkových mracích.
Dříve se musel dělat před bouří takzvaný timelapse (časosběrná metoda, pozn. red.), aby se prokázala rotace. Tu dokážeme nyní mnohem efektivněji odhadnout.
Čtěte také
Vaše praxe v Czech Thunderstorm Research Association tedy funguje tak, že jakmile zjistíte, že budou vhodné podmínky pro vznik bouřek, upozorníte, kde by mohlo dojít na hromobití?
Nemusí to být v ten den ráno, dokážeme popsat podmínky i den předem. U aktuálních bouřek jde například o zvlněnou studenou frontu. V těchto případech je lokalizace velmi složitá. Pohyb fronty se totiž mění – může zpomalit nebo se lehce zadrhnout. Její poloha je tak s každým propočtem jiná. Modely přitom vycházejí z nějakého výpočtu, jenže fronta se často někde zasekne. Naše práce tedy spočívá v pozorování v reálném čase.
Proměnil se nějak charakter bouřek za tu dobu, co je pozorujete?
Z hlediska předpovědí pracujeme s více variantami, které mohou nastat. Co se týče kvality bouřek, jsou dnes svým způsobem chaotičtější. Dříve bylo teplo a přišly bouřky. Teď se objevují třeba před frontou, je to takové kombinovanější. Nejde ale říct, že by byly silnější.
Lovci bouřek? Není to honba za senzací
Jak dochází ke vzniku izolovaných bouřek, které se „neodloupnou“ od většího pásma? Třeba v neděli se pohyboval náhlý bouřkový mrak pod Prahou, podle radaru sem i mířil, ale nakonec zmizel.
Nahromadí se dostatečné množství energie a současně panuje výrazná instabilita. Díky tomu vznikne bouřka, ale chybí jí dynamická podpora. Oblaka jsou proto neorganizovaná a pohybují se hlavně podle zdrojů vlhkosti.
Šlo vám někdy při pozorování o život?
Při každé takové situaci panuje určité nebezpečí. V organizaci se ovšem držíme bezpečnostních pokynů a snažíme se vždy vyhnout bouřkovému jádru. Každých pět minut máme k dispozici nový snímek a víme, kde se objevují velké kroupy a vznikají nová jádra. Podle toho se přesouváme tak, abychom byli vždy v co možná největším bezpečí, ale současně měli dobrý výhled přímo do bouřek.
Čtěte také
Celou naši práci stavíme na tom, aby měla nějaký smysl. Nejde jen o honbu za senzací – sesbíraná data mohou být poté k užitku.
Pojďme si ještě krátce nastínit situaci. Jsem na rozlehlém poli a do deseti minut se náhle přižene silná bouřka. Na co mám pamatovat?
Základní prevencí je samozřejmě monitoring předpovědí. Rozhodně není správné podceňovat výstrahy před bouřkami. Pokud ale na takový scénář dojde, je nejlepší vyhledat v okolí železobetonovou budovu, nejlépe s hromosvodem. Jestliže ani to nejde, snažte se být co nejnižším bodem. Skrčte se do podřepu a chraňte si hlavu před kroupami a předměty letícími vzduchem.
Také je nutné držet se dále od vyšších bodů, například sloupů elektrického vedení nebo stromů. V lese je šance na zásah bleskem menší, ale současně je potřeba se držet od stromů dále.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak se ubránit komárům a klíšťatům? Pozor na nefunkční náramky i domácí repelenty
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
