Tepelná kupole si vyžádala přes 1300 životů, bořila rekordy. Brzy se vrátí, varují experti
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vlna veder v Evropě si vyžádala přes 1 300 úmrtí.
V Doksanech naměřili rekordních 41,9 stupně Celsia.
Francie hlásí tisíc nadměrných úmrtí a desítky utonulých.
Proč se kontinent otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa?
Evropu zasáhla rekordní vlna veder v důsledku efektu „tepelné kupole“, která si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) od 21. června vyžádala už více než 1 300 nadměrných úmrtí. Padaly historické teplotní rekordy včetně Česka a Francie hlásí přibližně o tisíc úmrtí více, než je v tomto období obvyklé. WHO varuje, že extrémní horka jsou stále častějším důsledkem změny klimatu a vyzývá evropské země k lepší ochraně obyvatel. Podle odhadů by se navíc vysoké teploty mohly v brzké době vrátit.
V neděli byly v Evropě na několika místech – mimo jiné i v Česku – překonány teplotní rekordy. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v příspěvku na sociální síti X uvedl, že od 21. června bylo zaznamenáno více než 1 300 „nadměrných úmrtí spojených s vysokými teplotami v Evropě“. „Tepelný stres se často označuje jako ‚tichý zabiják‘ – a evropské domy, pracoviště a školy nebyly pro tyto teploty postaveny,“ uvedl Ghebreyesus.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vlna veder dopadá ekonomicky na nejchudší. Dva týdny horka mohou stát miliardy, tvrdí ekonom
V neděli ráno francouzské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od středy v zemi zemřelo přibližně o 1 000 lidí více, než je v tomto období obvyklé, píše BBC. Většina těchto nadměrných úmrtí připadá na lidi starší 65 let. Úřady zároveň zaznamenaly 40procentní nárůst počtu lidí, kteří zemřeli doma. „Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji na Zemi, a to dvakrát rychleji než globální průměr,“ varoval šéf WHO. Podotkl, že miliony lidí po celém kontinentu v současné době žijí v extrémním horku, stovky lidí zemřely, školy jsou zavřené a energetické sítě kolabují.
Kde padaly rekordy a jak reagovaly úřady?
Podle předběžných údajů zaznamenalo Německo v neděli již třetí den po sobě nejteplejší den ve své historii. Meteorologická stanice v Coschenu, nedaleko polských hranic ve východní části Braniborska, zaznamenala kolem 16:00 teplotu 41,7 °C. A rekord padl i v Česku – v Doksanech severně od Prahy meteorologové naměřili 41,9 °C. Polsko rovněž překonalo svůj historický teplotní rekord, když bylo ve městě Slubice naměřeno 40,5 °C. Rekord byl překonán také v Maďarsku, když v Budakalászu v neděli naměřili 40,7 °C, píše The Guardian.
Čtěte také
Za extrémní počasí je podle Tedrose zodpovědná změna klimatu. „V důsledku změny klimatu a globálního oteplování se vlny veder, jaké se vyskytnou jednou za generaci, nyní objevují téměř každoročně,“ zdůraznil Ghebreyesus a vyzval evropské země, aby „zavedly akční plány na ochranu zdraví před horkem“ v rámci snahy o zajištění ochrany zdraví tváří v tvář změně klimatu.
Extrémní počasí vedlo úřady v evropských zemích k přijetí opatření, která mají zabránit zdravotním problémům souvisejícím s horkem. Ve čtvrtek byl zrušen nizozemský hudební festival Defqon.1 v důsledku bezprecedentního varování před extrémním horkem. V Paříži úřady zakázaly konzumaci alkoholu z obchůdků na veřejnosti a zrušily městský pochod hrdosti, aby ulehčily přetíženým záchranným službám. Zákaz začal platit v pátek v poledne místního času před zápasem Francie s Norskem v rámci mistrovství světa ve fotbale a trval až do nedělního rána.
Podle ministra vnitra Laurenta Nuñeze se ve Francii od začátku vlny veder utopilo nejméně 74 lidí. Většina úmrtí se stala na „nehlídaných vodních plochách, jako jsou řeky, jezera a rybníky“, uvedl v sobotu Nuñez pro francouzská média.
Čtěte také
Jak uvádí WHO na svém webu, neschopnost těla regulovat vnitřní teplotu a eliminovat tepelné zisky v horkých podmínkách zvyšuje riziko vyčerpání z horka a úpalu. „Zátěž, které je tělo vystaveno při snaze o ochlazení, také zatěžuje srdce a ledviny. V důsledku toho mohou extrémní horka zhoršit zdravotní rizika způsobená chronickými onemocněními (kardiovaskulární, duševní, respirační a s cukrovkou související) a způsobit akutní poškození ledvin,“ uvádí WHO.
Nejdřív udeří bouřky, pak přijde další tepelná kupole
Po vlně veder by do Česka měly dorazit nebezpečné bouřky. Podle aktuálních modelů se bouřky budou nejprve tvořit zejména v jihozápadní části republiky, následně mohou postupovat přes Čechy, Vysočinu a dále směrem na východ, případně okrajově i na západ Moravy. Vyloučit nelze ani přívalové povodně.
V dalších dnech se pak očekávají vysoké teploty a opět i takzvaný efekt „tepelné kupole“. Tento meteorologický jev způsobuje, že vzduch klesá atmosférou dolů, přičemž se při dopadu na zem stlačuje a ohřívá. Tento klesající vzduch se také vysušuje, což znamená, že se nemohou tvořit mraky, a silné sluneční záření tak může ohřívat zem. Jeo Albant zaštiťující se záznamem modelu ECMWF tvrdí, že v první polovině července druhá tepelná kopule pohltí ještě rozsáhlejší oblast a může trvat mnohem déle než aktuální, poměrně krátkodobá, vlna veder. Jev navíc připouští i další experti.
Podle Albanta by se kupole mohla vytvořit v období mezi 7. a 10. červencem. Vysokotlaký systém se podle něj nad Evropou potenciálně zaklíní a uvězní teplý vzduch na nejméně šest až devět dnů. „První vlna už úplně vysušila a vypálila vlhkost půdy v západní Evropě. Nově přicházející kupole zahřeje povrch mnohem rychleji a nemilosrdněji. S každým dalším dnem bude ještě větší vedro,“ popsal Albant na síti X. Teplotní rekordy se tak podle něj po krátké době budou opět přepisovat po celé Evropě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Sauna za 36 korun. Lidé v tramvajích bojují s vedrem, klimatizované spoje se poznají snadno
vaclav.cerny@iprima.cz
