Brabec před Babišem, na lídra ale nemají. Podívejte se na graf vládních vytrvalců

5. místo – Pavel Dostál (ČSSD), 2559 dnů

Páté místo patří již zesnulému sociálnímu demokratovi Pavlu Dostálovi. Ve funkci ministra kultury působil od 22. července 1998 do 24. července 2005, celkem tedy 2559 dnů. Vládní křeslo dostal v kabinetu Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka.

Dostál byl ve funkci šéfa resortu kultury kritizován za vztah s církvemi. Zejména ta katolická nezkousla jeho otevřeně nepřátelský postoj a protestovala proti celé řadě rozhodnutí. Nejvážnějšími byly spory okolo Náboženské matice či církevního zákona.

Rodák z Olomouce byl prvním ministrem vlády České republiky, který zemřel v průběhu výkonu funkce. Osudnou mu byla rakovina slinivky. Prezident Miloš Zeman ho 28. října 2015 vyznamenal in memoriam medailí Za zásluhy. Zejména se Zemanem měl dobrý vztah, vzájemně se oslovovali Bimbo. Dostála ale oceňovali Václav Klaus i Václav Havel.

4. místo – Cyril Svoboda (KDU-ČSL), 2562 dnů

Na rozdíl od Dostála lidovec Cyril Svoboda působil celkem ve čtyřech resortech. Od ledna 1998 do července 1998 byl ministrem vnitra pod předsedou vlády Josefem Tošovským, od července 2002 do září 2006 se ujal za premiérů Špidly, Paroubka a Grosse resortu zahraničí.

Následoval ministr bez portfeje ČR a předseda Legislativní rady vlády za úřadování Mirka Topolánka, u něhož byl od ledna 2009 do května 2009 šéfem resortu pro místní rozvoj. Kromě toho zastával mezi lety 2002 a 2004 post místopředsedy Špidlovy vlády. Po ukončení politické kariéry se stal učitelem na vysokých školách, pro televizi CNN Prima NEWS pak během říjnových sněmovních voleb dělal experta.

3. místo – Andrej Babiš (hnutí ANO), 2649 dnů

Současného dosluhujícího premiéra není potřeba těm, kteří se zajímají o politiku posledních let, představovat. Babiš poprvé usedl ve vládě v roce 2014, kdy se stal ministrem financí a místopředsedou tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky.

Sobotka ale Babiše za souhlasu prezidenta Zemana z vlády 24. května 2017 odvolal, na místě místopředsedy ho nahradil Richard Brabec. Premiérem se Babiš stal po volbách 2017 a přežil i krizový rok 2018, kdy jeho první vládě byla vyslovena nedůvěra. Tu ale následně získal s menšinovým kabinetem s podporou ČSSD a tolerancí KSČM.

Už od roku 2016 se s Babišem táhne aféra týkající se oprávněnosti čerpání dotace ve výši 50 mil. Kč na výstavbu areálu Čapí hnízdo. Ve volbách 2021 hnutí ANO sice získalo nejvíce mandátů, na sestavení vlády to ale bylo málo. Babiš by tak měl usednout do opozice a spekuluje se o něm jako o žhavém kandidátovi na příštího prezidenta České republiky.

2. místo – Richard Brabec (hnutí ANO), 2842 dnů

Nejzkušenějším vládním zástupcem hnutí ANO je Richard Brabec. Ve funkci ministra životního prostředí byl za Sobotkovy i obou Babišových vlád. „Andrej Babiš se zařadil až za Richarda Brabce, protože v roce 2017 jej v Sobotkově vládě asi na půl roku nahradil Ivan Pilný,“ vysvětluje datový analytik CNN Prima NEWS David Horák.

Před rokem 2013 byl Brabec ředitel společnosti Lovochemie, patřící pod holdingovou společnost Agrofert vlastněnou Andrejem Babišem. V 90. letech byl také zastupitelem Kladna, před přestupem k hnutí ANO byl krátce členem Občanského fóra, šest let se poté zdržel v ODS.

1. místo – Bohuslav Sobotka (ČSSD), 2962 dnů

Rekordmanem v počtu dnů ve vládním křesle je již několikrát zmiňovaný sociální demokrat Bohuslav Sobotka. Když půjdeme postupně, Sobotka začínal stejně jako Babiš na ministerstvu financí, jen za vlády Špidly, Grosse a pak i Paroubka. Špidlovi i Paroubkovi dělal zároveň místopředsedu.

V roce 2011 převzal sociální demokracii a o tři roky později se stal v pořadí 11. českým premiérem. Vládl až do demise v prosinci 2017, kdy ho nahradil jím jen o několik měsíců dříve odvolaný Andrej Babiš. Od 1. března do 4. dubna 2017 byl Sobotka po odvolání Jana Mládka pověřen řízením Ministerstva průmyslu a obchodu.

V roce 2017 byl lídrem ČSSD v Jihomoravském kraji a opět získal mandát poslance. Sociální demokracie však ve volbách propadla a neobhájila pozici vedoucí vládní strany. Ze Sněmovny odešel ke konci března 2018 a nadále zůstal členem ČSSD. Byl proti vznikající menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD, kterou tolerovala KSČM.

Do konce června 2021 nezaplatil stranický příspěvek, čímž mu podle stanov členství v ČSSD automaticky zaniklo. Podle informací deníku Právo našel zaměstnání v nadnárodní společnosti, která se zabývá výrobou a prodejem zdravotnické techniky. Ve vládním křesle strávil v přepočtu více než osm let.

Jepičí vládní kariéry

„Tři z pěti ministrů, kteří ve vládě strávili vůbec nejkratší dobu, jsou nominanti ANO z odcházející druhé Babišovy vlády. Konkrétně jde o Taťánu Malou, která vydržela na ministerstvu spravedlnosti 13 dní, a ministry zdravotnictví Romana Prymulu a Petra Arenbergera, kteří se ve vládní židli udrželi 38, respektive 49 dní,“ vysvětluje analytik David Horák.

V tomto výčtu není započítána Karolína Peake, která pozici ministryně obrany opustila již po osmi dnech. „Peake ale sloužila delší dobu jako ministryně bez portfeje, a proto se nenachází na konci grafu,“ podotýká Horák.

Ministři nastupující vlády

O členech budoucí vlády koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ještě není jasno, o jednotlivých kandidátech se ale dlouho spekuluje. „V nastupující vládě bude mít největší exekutivní zkušenost zřejmě předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který strávil na ministerstvu zemědělství celé volební období během Sobotkovy vlády,“ komentuje Horák.

Do jakého křesla Jurečka usedne, ještě není jasné. Zdálo se, že se opět stane ministrem zemědělství. Podle nejnovějších informací by ale měl zasednout do čela resortu práce a sociálních věcí.