Ve Staré Boleslavi by mohl vzniknout Ústav české státnosti
Skupina českých akademiků a myslitelů se v úterý potkala ve Strahovském klášteře v rámci setkání k obnově české státnosti, kterou uspořádala Společnost pro Svatováclavská studia. Na události byla odhalena pamětní deska, čemuž předcházely proslovy. Filozof a teolog Roman Carda hovořil o nutnosti návratu k národním státům a místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk zase mimo jiné připomněl, že v současné Ústavě chybí zmínka o státotvorném národu. Spolek zároveň usiluje o zrod Ústavu české státnosti, který by měl vzniknout ve Staré Boleslavi, kde byl zavražděn Svatý Václav.
Ústav by měl být veřejnou institucí, která by vydávala sborníky zaměřené na různá historická či ekonomická témata, zabývala se odkazem svatého Václava, shromažďovala dokumenty, studovala historické prameny a literaturu z tohoto období. Podle představ spolku by měl vzniknout po dohodě s obcemi, státem a dalšími kulturními institucemi.
„Jako místopředseda Ústavního soudu vnímám, že postavení našeho orgánu dnes není zrovna oslnivé. Ale kde jinde hledat odpověď než v Ústavě a ústavním pořádku?“ ptal se soudce. Zmínil také, že ze současné podoby Ústavy se vytratily zmínky o ochraně národa. „Státotvorný národ v celém ústavněprávním pořádku prakticky chybí, naopak je zohledněna ochrana menšin,“ dovysvětlil.
Fenyk uvedl konkrétní citáty antických myslitelů vztahující se ke státnosti. „Významnou roli hraje historie, musíme se vrátit až k antickému myšlení: Smysl státu je k tomu, aby sloužil dobru. Jde o nutné zřízení a je lidskou přirozeností být občanem. Vyvrcholením úlohy státu je demokracie,“ připomněl některé z nich.
Od teorie však přešel také k praxi a připomněl nález Ústavního soudu, který zamítl stížnost kvůli změně pohlaví. „Ústavní soud je nevoleným ústavním tělesem, takovou otázku musí vyřešit zákonodárný sbor, který je v zastupitelské demokracii jediným zástupcem lidu,“ vysvětlil.
Obnovení národních států oproti nadnárodním celkům?
Úvodní slovo měl filozof a teolog Roman Cardal, který mimo jiné připomněl slavného amerického ministra zahraničí. „Nadnárodní státy přestávají být funkční tak, jak to předpověděl Henry Kissinger. Ukazuje se, že jedinou cestou, jak řešit problémy, je obnova národního státu jako instituce. Obnova státnosti souvisí s obnovou skutečných elit. Státnost je nezbytný předpoklad budoucnosti,“ sdělil. „Nesetkali se tady nacionalisté, ale vlastenci,“ dodal později k možné kritice setkání.
K otázce národních států se vyjádřil také historik Petr Bahník, který varoval, že by Evropská unie mohla dopadnout jako Rakousko-Uhersko. „EU by se měla z rozpadu Rakouska-Uherska vážně poučit,“ poznamenal.
Následně pokračoval znovu Carda s projevem, kdy hovořil o problémech globalizace. „V posledních letech se stále více hovoří o globalizaci a dochází ke stále většímu propojování států světa. Mobilita zboží a lidí vede k prolínání kultur. Mnozí tento vývoj hodnotí jako pozitivní a vidí v něm cestu k překonávání odlišností na planetě. Globální spravedlnost má spočívat v blahobytu každého, nedochází tak přirozeně a brání tomu i stereotypy,“ připomněl názory, se kterými však nesouhlasí.
Podle něj je za tím snaha vytvoření globálního státu. „Tradiční instituce jako rodina a stát je pro ně svěrací kazajkou, které je potřeba se zbavit. Budeme skutečně osvobození, když se vzdáme soukromého vlastnictví, svobody a státu? Vůle jedinců bude potlačena jako nezdravá ve jménu vyššího,“ varoval filozof.
Ekonomka z Univerzity Karlovy Ilona Bažantová zase v souvislosti s neutěšenou ekonomickou situací dneška hovořila o historické zkušenosti s inflací. Připomněla postoj slavného prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína, který byl zásadně proti tisku nových peněz a bojoval za pevnou měnu.
