Rakousko-Uhersko

Mnozí ho považují za pomatence a blázna. Teď se ale z Josefa Švejka stává velitel torpédoborce. Alespoň ve virtuálním světě námořních bitev. Populární postava tuzemského vojáka přichází do videohry World of Warships. Švejk se ve hře z dílny běloruského studia Wargaming dočká také českého dabingu. Svůj hlas mu propůjčil herec Michal Holán.

Do Vánoc chybí sotva týden, přesto jste ještě nepropadli sváteční atmosféře? Není divu, nejkrásnějším svátkům v roce často předchází shon a stres. V Praze vás ale sváteční pocit dostihne i na nečekaných místech – díky vánočním tramvajím. Že nejste z Prahy? Nevadí, nastupte si teď s námi.

Ruští propagandisté přišli s novou smělou tezí. V televizní show vedené známou kremelskou „hlásnou troubou“ Vladimírem Solovjovem padla myšlenka, že Moskva by měla z některých států vytvořit nové Rakousko-Uhersko zcela neutrální vůči Rusku. Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just Solovjovův pořad označil za „cirkus iluzí“.

V dalším díle pořadu Prima Česko jsme se vydali na výlet vlakem. Jihočeskou krajinou jsme se projeli po první elektrifikované trati v Rakousku-Uhersku. Díky nostalgickým jízdám z Tábora do Bechyně jsme mohli potkat Františka Křižíka a zažít léto na Bechyňce.

Milovníci chmelového moku se v minulosti mnohokrát rázně postavili proti zvyšování daní z piva. Také vláda premiéra Petra Fialy (ODS) nyní v Parlamentu prosazuje vyšší DPH za pivo v rámci konsolidačního balíčku, hospodští ale protestují mnohem mírněji než třeba před 114 lety. Ministerským kabinetem ohlášené navýšení pivní daně vyvolalo velké protivládní demonstrace například v neděli 23. května 1909. V Brně tehdy demonstrovali takřka všichni hostinští ve městě, svorně Češi i Němci. A přidaly se i davy štamgastů. Praha se proti zdražování piva postavila ve stejný den s podobnou kuráží, městem táhl pětitisícový protestní průvod.

Víkendový sjezd sociálních demokratů proměnil erbovní barvu partaje. Není to už oranžová ani rudá, což byly tradiční barvy spojené s dějinami strany. Teď je to cihlová. Podle staronového předsedy strany Michala Šmardy je to prý moderní barva. Bude však stačit k záchraně strany?

Posledních osm měsíců života strávil ruský agent v rakouské plukovnické uniformě v pražském Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. V předvečer smrti ovšem zamířil do Vídně a Pražané si 26. května 1913 mohli přečíst v Národní listech: „Z Vídně. Náčelník generálního štábu 8. sboru v Praze, plukovník Alfred Redl, spáchal dnes v hotelu ve vnitřním městě sebevraždu, střeliv se do úst.“ Důvod? Provalila se jeho dlouholeté špionážní činnost pro Rusko. Ve zpravodajské žargonu byl Alfred Redl takzvaným krtkem, tedy agentem uvnitř ústředí zpravodajské služby protivníka. „Naverbovat či zlanařit krtky, o to se Rusové v Praze zcela jistě snaží i dnes,“ říká historik Tomáš Kykal.

Obklopila mě téměř tma, neviděl jsem ani motor, ale náhle zahlédl jsem hroty velechrámu sv. Víta. Tak líčil aviatik Jan Kašpar svoji nejslavnější cestu po nebi, první český dálkový let z Pardubic do Prahy v roce 1911. Od narození Jana Kašpara uplynulo 140 let, svět spatřil 20. května 1883. První úspěšný pokus odlepit aeroplán od země učinil v roce 1910 a paradoxně k tomu přispěla splašená kráva. Nad Čechy a Moravou létal pouhé dva roky, aby v březnu 1927 zemřel v neutěšených finančních poměrech. Spáchal sebevraždu, otrávil se benzinovými výpary. Při pohřbu se o tragickém konci nemluvilo a již v roce 1928 Češi postavili aviatikovi první pomník.

V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.

Konec některých kamenných poboček České pošty bude pro mnoho zákazníků znamenat návrat do minulosti. Pojízdné poštovní úřady u nás fungovaly od roku 1958 skoro čtyřicet let a dokázaly zprostředkovat běžnou doručovací agendu i v nejzapadlejších končinách bývalého Československa. Současná situace nahrává renesanci této služby.

Přesně 30 let od zahájení rozdělení česko-slovenské měny vydá Česká národní banka (ČNB) novou tisícovou bankovku se speciálním přítiskem. K dostání bude na začátku února výměnou za jiné bankovky či mince ve stejné hodnotě. Půjde o limitovanou verzi, která bude k mání do vyčerpání zásob. Časem by proto výroční tisícikoruna mohla výrazně získat na své hodnotě, coby sběratelský artikl. Jak bude vypadat a kde ji bude možné vyzvednout?

Skupina českých akademiků a myslitelů se v úterý potkala ve Strahovském klášteře v rámci setkání k obnově české státnosti, kterou uspořádala Společnost pro Svatováclavská studia. Na události byla odhalena pamětní deska, čemuž předcházely proslovy. Filozof a teolog Roman Carda hovořil o nutnosti návratu k národním státům a místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk zase mimo jiné připomněl, že v současné Ústavě chybí zmínka o státotvorném národu. Spolek zároveň usiluje o zrod Ústavu české státnosti, který by měl vzniknout ve Staré Boleslavi, kde byl zavražděn Svatý Václav.