Rakousko-Uhersko

Ačkoliv se zdá, že nic podobného, jako jsou restrikce spojené s pandemií koronaviru, nás nikdy nepotkalo, opak je pravdou. Před 310 lety se musela uherská panovnice Eleonora Magdaléna Falcko-Neuburská vypořádat s epidemií moru. I ona vydávala nejrůznější opatření, která se nesetkávala s pochopením.

Takový masakr, jenž skončil 11. listopadu 1918, Češi od té doby nepoznali. Na bojištích prvé světové války padlo až 300 tisíc mužů z českých zemí, a proto i v nejmenší vesnici stojí pomník padlým za císaře pána. A zatímco Češi umírali v Srbsku, na Haliči, v Rusku, Itálii a jinde, v Čechách i na Moravě našly hrob tisíce zajatců. Reportér CNN se za zajatci prvé světové války vydal na hřbitov v Ostravě-Vítkovicích.

Zájezdní hostinec Elephant v městečku Brixen, v němž tajná policie internovala v půli 19. století českého buřiče Karla Havlíčka Borovského, tehdy patřil k nejvyhlášenějším podnikům v Alpách. A náleží k nim i dnes. Od narození Borovského uplynulo 31. října 200 let.

Boj o všeobecné volební právo byl dlouhý, ale také krvavý. K rozhodujícím demonstracím za svobodné volby patřila ta z 28. listopadu 1905, kdy v centru Prahy demonstrovalo 200 tisíc lidí. Zákon o rovném volební právu nakonec císař František Josef I. podepsal 26. ledna 1907. Rovné ale úplně nebylo. Z hlasování byli vyloučeni vojáci z povolání, osoby nesvéprávné a v chudinské péči, vězni, lidé trestaní více než dvakrát za opilství a také veškeré osoby ženského pohlaví.

Před 107 lety zastřelil atentátník Gavrilo Princip v bosenském Sarajevu následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Incident odstartoval první světovou válku a uvrhl Evropu do brutálního čtyřletého konfliktu. Samotný atentát byl ale už jen poslední kapkou v moři dlouhodobě napjatých vztahů mezi národy.

Přesně před 200 lety zemřel geniální vojevůdce Napoleon Bonaparte. Své poslední dny strávil ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena – zneuznaný, zahořklý a ponížený. Plný vzpomínek na časy, kdy byl pánem Evropy. Kdy dosáhnul na svůj největší a nejmilovanější triumf. Na vítězství u Slavkova.

Vedl nejvýznamnější bankovní dům v českých zemích, přátelil se s Masarykem, položil základy československé ekonomiky a významně přispěl ke vzniku samostatného státu. Jaroslav Preiss byl jedním z nejvlivnějších lidí první republiky. Z pozice ředitele Živnostenské banky totiž ovládal takřka polovinu československého průmyslu. Zemřel před 75 lety.

Bojovala víc s rakouským režimem, anebo s domácím násilím? Byla to národní buditelka, či spíše první česká feministka propagující volnou lásku? V průběhu ledna se spisovatelka Božena Němcová stala hrdinkou českého internetu i sociálních sítí. Čím oslovila generaci Facebooku?

Již více než sto let je to od chvíle, kdy vznikla samostatná republika Československo. Krátce po 28. říjnu 1918 se od Rakousko-Uherska odtrhly i další země a jen o zhruba dva týdny později rezignoval poslední císař z rodu Habsburků Karel I. Tak přestalo existovat Rakousko-Uhersko, které bylo hybnou silou v Evropě po mnoho let. Zároveň tímto způsobem došlo i k pádu rodu Habsburků, kteří jsou historicky nejvíce svázáni sice s Rakouskem, ale stovky let významně ovlivňovali či spravovali i české země.

Své 60. narozeniny v pondělí oslaví dědic císařů Rakousko-Uherska Karel Habsbursko-Lotrinský. Bývalý rakouský politik a podnikatel, který je současnou hlavou habsburského rodu, mohl být českým králem, pokud by se historie vyvíjela jinak. Podle předsedy monarchistické strany Koruny České, Radima Špačka, by byl Karel Habsbursko-Lotrinský velmi důstojným panovníkem českých zemí. Šéf českých monarchistů v rozhovoru pro CNN Prima NEWS dále popsal, proč je podle něj monarchie lepší oproti republice.

Kdyby se historie vyvinula jinak, mohl být nejen císařem Rakousko-Uherska, ale i českým králem. Dnes dědic císařů z dynastie Habsburků Karel působí především v zemi našich jižních sousedů, ale v jiné formě než jeho předci. Prošel rakouskou politikou, je mediálním magnátem a předsedal i organizaci na ochranu kulturních památek. V pondělí 11. ledna Karel Habsbursko-Lotrinský oslaví životní jubileum – 60. narozeniny.

Císař František Josef I. se narodil 18. srpna 1830. „Dětství našeho zesnulého panovníka plynulo v jasu a štěstí,“ napsal oblíbený týdeník Český svět, když panovník 21. listopadu 1916 vydechl naposledy. Každý nekrolog se totiž vrací právě k počátku života, narození a smrt jsou spojité nádoby.