reklama

Budeme dostávat peníze za to, že jsme Češi? Debaty o nepodmíněném příjmu ožívají

V Česku ožívají debaty o nepodmíněném základním příjmu. Tedy částce, kterou by měsíčně vyplácel stát na účet každého občana České republiky. V Německu už to zkoušejí, upozorňuje týdeník 5plus2.

reklama

Představte si, jak by se vám žilo, kdyby vám každý měsíc „přistála“ na účtu určitá suma – tzv. nepodmíněný základní příjem. Takový benefit v Česku samozřejmě nefunguje, ale mnohde ano. Aktuálně ho zkoušejí na skupině lidí v Německu, kolem dvou tisíc dolarů ročně vyplácí obyvatelům stát Aljaška, určitou částku dostávají také desítky milionů Brazilců a v Evropě bylo vyplácení určité měsíční sumy nejblíže Švýcarsko, v referendu v roce 2016 to ale lidé odmítli.

„V České republice se zatím diskutuje většinou o částkách 10 nebo 15 tisíc korun, někdy i více,“ říká největší český odborník na tuto tematiku Marek Hrubec, ředitel Centra globálních studií Filozofického ústavu AV ČR v Praze. Kdy by takový benefit lidé mohli získat, dnes však nikdo neví. „Z dlouhodobého hlediska není důležitá otázka ‚zda‘, ale ‚kdy‘ – podobně jako lidé už mají všeobecné volební právo či všeobecné zdravotní zabezpečení, o což museli ještě na začátku 20. století velmi usilovat. Podobně je to nyní se snahou uzákonit nepodmíněný základní příjem,“ vysvětluje Hrubec.

Kolik by taková „sranda“ hypoteticky stála? Uveďme zjednodušený příklad. Kdyby každý plnoletý občan, tedy asi osm milionů lidí, dostával měsíčně 15 tisíc korun, stát by měsíčně vydal 120 miliard. Pokud to srovnáme s rozpočtem ministerstva práce a sociálních věcí, který je na letošní rok 702 miliard (z toho důchody, nemocenská a další sociální dávky a výdaje na státní politiku zaměstnanosti tvoří 96 %), plyne z toho, že by stát mohl „z vlastní kapsy“ nepodmíněný příjem platit všem lidem v ČR skoro šest měsíců.

Náklady lze ale částečně pokrýt z evropských peněz.

„Náklady lze ale částečně pokrýt z evropských peněz. Ušetřilo by se i na byrokracii, která v současné době zjišťuje, jestli potřební mají potřeby. A potřební ztrácejí mnoho času prokazováním, že tyto potřeby mají. Kdyby se základní příjem vyplácel všem, nadbytečné úkony by odpadly,“ vysvětluje Hrubec.

Přínos základního příjmu ale vidí zejména v odstranění chudoby, ve zvýšení životní úrovně a ve spokojenější společnosti. Výzkumy totiž prokazují, že lidé, kteří dostávají nepodmíněný příjem, jsou šťastnější. „Základní dostatek financí by pomohl odstranit chudobu, umožnil by lidem věnovat se smysluplnějším činnostem než dosud, například více své rodině, prarodičům, zvýšení kvalifikace, zakládání start-upů nebo práci pro obec či životní prostředí,“ vysvětluje pozitiva nepodmíněného příjmu Hrubec.

Češi o půlku méně než Němci?

Debaty se stáčejí i na to, že by se nepodmíněný příjem zavedl v celé Evropské unii. Každý stát by dával svým lidem jinou částku, která by odpovídala životním nákladům a požadavkům občanů. Češi by tedy dostávali kolem 15 tisíc korun, v Německu aktuálně zkoušejí na skupině 122 osob částku v přepočtu 31 tisíc korun.

Co všechno by se muselo zdanit, aby bylo možné nepodmíněný příjem vyplácet, se dozvíte v pátečním vydání týdeníku 5plus2 a na www.5plus2.cz.

Tagy:

Hlavní zprávy

Pokud restrikce nezaberou, omezíme velké akce, hrozí Vojtěch. Lockdown ale nebude
Nový den

Pokud restrikce nezaberou, omezíme velké akce, hrozí Vojtěch. Lockdown ale nebude

Od zpřísnění opatření se očekává jediné – tlumit šíření koronaviru. Pokud nastávající restrikce nezaberou, budou nás ale čekat další změny, uvedl v pořadu Nový den ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Omezené by mohly být například hromadné akce. Lockdown ale podle něj nehrozí, a to právě díky očkovaným. Těch je v Česku přes šest milionů. Nebylo by to spravedlivé, míní Vojtěch.

Lidé jsou v krizi a energošmejdi mají žně. Nového dodavatele hledejte s rozvahou

Téma: Rádce

Pečlivě číst nabídky a smlouvy dodavatelů energie a nenaletět takzvaným energetickým šmejdům. To jsou dvě zásadní rady pro spotřebitele, kterých se týká dobrovolná či aktuálním děním vynucená změna dodavatelů energií. Těmito tipy nabádá k opatrnosti třeba ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. „Řada lidí je v krizové situaci a energetičtí šmejdi budou mít žně,“ varoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Kolář šéfem zahraničí? Zneužívají Zemanův stav, zní z Ruska. Bojí se mě, směje se politik

Bitva u nemocničního pokoje. Touto větou ruská agentura TASS korunovala článek o situaci v Česku. Další ruská média se pustila do spekulací o tom, komu se dočasné odebrání Zemanových pravomocí vůbec hodí. A v neposlední řadě se Rusové pozastavují i nad tím, že české ministerstvo zahraničí možná povede muž stojící za odstraněním pražské sochy maršála Koněva, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.

reklama

Domácí zpravodajství

Bohdalová dostane od Zemana Řád bílého lva. Kdo další je na seznamu vyznamenaných?

Letošní slavnostní předávání státních vyznamenání se zřejmě konat nebude. Už teď je však jasné, kdo by ocenění z rukou Miloše Zemana měl získat. Ostatně i proto, že ceremoniál byl z minulého roku odložen na letošek, a to kvůli covidové situaci. Kromě již jmenovaných by měla už druhé vyznamenání dostat i herečka Jiřina Bohdalová, informaci publikoval deník MF Dnes.

Univerzitu Karlovu poprvé povede žena. Zimu ve funkci rektora vystřídá Králíčková

Novou rektorkou Univerzity Karlovy byla zvolena dosavadní prorektorka Milena Králíčková. Od akademického senátu získala 55 hlasů od jeho 69 přítomných členů. Poté, co ji ve funkci potvrdí prezident, se stane první ženou v čele nejstarší a největší vysoké školy v ČR. Funkce by se měla ujmout v únoru 2022 a školu by měla vést do roku 2026. Nová rektorka ve vedení univerzity vystřídá Tomáše Zimu.

Zeit gewonnen, alles gewonnen. Co znamenají slova, kterými Zeman rozesmál Vondráčka?

Kancelář prezidenta republiky ve čtvrtek zveřejnila video, na kterém Miloš Zeman z nemocničního lůžka podepisuje rozhodnutí o svolání ustavující schůze Sněmovny 8. listopadu. Na záznamu také z úst prezidenta zazněla slova „Zeit gewonnen, alles gewonnen“, o čemž už se dříve v souvislosti s návštěvou u Zemana zmiňoval předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Co tato čtyři německá slovíčka vlastně znamenají?

reklama