Česká tisícikorunová bankovka Zdroj: Profimedia.cz
V Česku ožívají debaty o nepodmíněném základním příjmu. Tedy částce, kterou by měsíčně vyplácel stát na účet každého občana České republiky. V Německu už to zkoušejí, upozorňuje týdeník 5plus2.
Představte si, jak by se vám žilo, kdyby vám každý měsíc „přistála“ na účtu určitá suma – tzv. nepodmíněný základní příjem. Takový benefit v Česku samozřejmě nefunguje, ale mnohde ano. Aktuálně ho zkoušejí na skupině lidí v Německu, kolem dvou tisíc dolarů ročně vyplácí obyvatelům stát Aljaška, určitou částku dostávají také desítky milionů Brazilců a v Evropě bylo vyplácení určité měsíční sumy nejblíže Švýcarsko, v referendu v roce 2016 to ale lidé odmítli.
Přídavky na děti budou o čtvrtinu vyšší, schválila Sněmovna. Dostane je více rodin
Přídavky na děti se zvýší zhruba o čtvrtinu a rozšíří se okruh rodin, které na ně mají nárok. Rozhodla o tom Sněmovna, když schválila novelu o sociální podpoře s technickými úpravami horní komory. Předloha také zvýší sazby přídavků pro pracující rodiny a daňové zvýhodnění na druhé a další děti. Nyní ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
„V České republice se zatím diskutuje většinou o částkách 10 nebo 15 tisíc korun, někdy i více,“ říká největší český odborník na tuto tematiku Marek Hrubec, ředitel Centra globálních studií Filozofického ústavu AV ČR v Praze. Kdy by takový benefit lidé mohli získat, dnes však nikdo neví. „Z dlouhodobého hlediska není důležitá otázka ‚zda‘, ale ‚kdy‘ – podobně jako lidé už mají všeobecné volební právo či všeobecné zdravotní zabezpečení, o což museli ještě na začátku 20. století velmi usilovat. Podobně je to nyní se snahou uzákonit nepodmíněný základní příjem,“ vysvětluje Hrubec.
Kolik by taková „sranda“ hypoteticky stála? Uveďme zjednodušený příklad. Kdyby každý plnoletý občan, tedy asi osm milionů lidí, dostával měsíčně 15 tisíc korun, stát by měsíčně vydal 120 miliard. Pokud to srovnáme s rozpočtem ministerstva práce a sociálních věcí, který je na letošní rok 702 miliard (z toho důchody, nemocenská a další sociální dávky a výdaje na státní politiku zaměstnanosti tvoří 96 %), plyne z toho, že by stát mohl „z vlastní kapsy“ nepodmíněný příjem platit všem lidem v ČR skoro šest měsíců.
Náklady lze ale částečně pokrýt z evropských peněz.
„Náklady lze ale částečně pokrýt z evropských peněz. Ušetřilo by se i na byrokracii, která v současné době zjišťuje, jestli potřební mají potřeby. A potřební ztrácejí mnoho času prokazováním, že tyto potřeby mají. Kdyby se základní příjem vyplácel všem, nadbytečné úkony by odpadly,“ vysvětluje Hrubec.
Přínos základního příjmu ale vidí zejména v odstranění chudoby, ve zvýšení životní úrovně a ve spokojenější společnosti. Výzkumy totiž prokazují, že lidé, kteří dostávají nepodmíněný příjem, jsou šťastnější. „Základní dostatek financí by pomohl odstranit chudobu, umožnil by lidem věnovat se smysluplnějším činnostem než dosud, například více své rodině, prarodičům, zvýšení kvalifikace, zakládání start-upů nebo práci pro obec či životní prostředí,“ vysvětluje pozitiva nepodmíněného příjmu Hrubec.
Češi o půlku méně než Němci?
Debaty se stáčejí i na to, že by se nepodmíněný příjem zavedl v celé Evropské unii. Každý stát by dával svým lidem jinou částku, která by odpovídala životním nákladům a požadavkům občanů. Češi by tedy dostávali kolem 15 tisíc korun, v Německu aktuálně zkoušejí na skupině 122 osob částku v přepočtu 31 tisíc korun.
Co všechno by se muselo zdanit, aby bylo možné nepodmíněný příjem vyplácet, se dozvíte v pátečním vydání týdeníku 5plus2 a na www.5plus2.cz.
Týdeník 5plus2 Zdroj: Josef Hora, týdeník 5plus2
Týdeník 5plus2 Zdroj: Josef Hora, týdeník 5plus2
