Zkáza brněnského Prioru. Nahlédněte do chlouby brutalismu, kterou brzy čeká demolice
Výběr redakce
Za socialismu měly obchodní domy Prior vyvolávat dojem blahobytu, a to nejen moderním pojetím prostoru, ale také množstvím zboží. Jedním z největších, co do rozlohy prodejní plochy, se nacházel v tehdejším Československu v centru Brna. Jeho dny jsou ale sečteny a pozůstatek brutalistní architektury půjde za několik měsíců k zemi. Nabízíme vám jednu z posledních možností podívat se dovnitř.
Dvoupatrová budova ve tvaru obdélníku s další pětipatrovou nadstavbou uprostřed. Celkem 9 tisíc metrů čtverečních nákupní plochy. Obrovské sklady, kam se vešly zásoby zboží na 90 dní. Přesto jde jen o zlomek z původně zamýšlené stavby. „Ten dům není dokončený. Projekt byl mnohem rozsáhlejší a počítal se dvěma obchodními domy v těsné blízkosti vedle sebe a dokonce s 22podlažním domem,“ uvádí Šárka Svobodová, historička architektury, v pořadu Prima Česko.
Svého času nejmodernější obchodní dům v Československu
Původně měl být součástí Prioru i podchod pod brněnským Hlavním nádražím. „Je zajímavé si srovnat náklady na stavbu Prioru, které se šplhaly ke 280 milionům tehdejších korun, s podchodem, který stál asi 164 milionů. Je to obrovská investice, která byla součástí projektu,“ líčí dále historička. Současně upozorňuje i na výjimečnost obchodního domu, která spočívala například i ve vizi tzv. dvojúrovňového města, kdy byla oddělena automobilová a pěší doprava. „Každý si všimne, že se dostáváme na terasu mimo úroveň dopravy, která je vedená na nižším podlaží, na tom vyšším chodí pěší.“
Brutalistní architektura se nesnaží zalíbit
Prior v Brně otevřel zákazníkům své dveře těsně před Vánoci roku 1984. Byl prvním velkokapacitním obchodním domem a jedním z největších nákupních center v celém Československu. Hlavním autorem byl architekt Zdeněk Řihák a spoluautorem architekt Zdeněk Sklepek. „Byla to opravdu moderní budova. Byly tu první eskalátory v Brně, bylo to opravdu velké architektonické gesto, tak jak to bývá u architektury 20. století, zejména u brutalismu, kam Prior řadíme. Brutalistní architektura nechce být líbivá, nýbrž pravdivá. Ukazuje, jak je dům stavebně konstrukčně řešen a z jakého materiálu je postavený. Velkou roli obvykle hraje pohledový beton. V obchodním domě Prior je ten beton ještě zdrsněný. Ještě za vlhka jsou do něj udělané vrypy,“ vysvětluje Šárka Svobodová.
ČTĚTE TAKÉ: Tady se rozdělovalo Československo. Vila Tugendhat dodnes fascinuje nevídaným luxusem
Ještě na začátku 90. let k němu přibyla přístavba architekta Jana Melichara. Jelikož tam nebyla téměř žádná okna, daly se v prodejně postavit vysoké regály na zboží a uličky. „Jediná okna v obchodních prostorech, pokud nepočítáme ta kolem schodiště, jsou v bývalé jídelně pro veřejnost a v přilehlé kantýně,“ říká historička architektury.
Jak se měnily nákupní zvyky lidí, socialistické obchodní domy upozadila moderní nákupní centra.
A stejně jako kdysi vzbuzovala vášně výstavba Prioru, nyní je budí skutečnost, že brněnský dům půjde brzy k zemi. Zatímco v 80. a 90. letech se lidem nelíbilo, že řetězci obchodních domů musí ustoupit cenná zástavba v historických centrech velkých měst, dnes jedni jeho odstranění vítají, zatímco jiné mrzí.
Demolice by měla začít v polovině roku 2024. Pak podle developerského projektu vyroste na brněnském Dornychu nová čtvrť s parkem, byty, kancelářemi a obchody.
