Patří k perlám české i světové architektury. Její stavba prý vyšla na jeden milion marek, tedy asi osm milionů korun, za což by se tehdy dala postavit pomalu celá čtvrť. V době finanční krize dráždila, ale i vábila tím, co skrývá uvnitř, protože o interiér a design šlo v první řadě. Pojďte s námi nahlédnout do brněnské vily Tugendhat, která je jako jediná česká památka moderní architektury zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Třípodlažní vila Tugendhat si tiše sedí ve svahu rozlehlé zahrady s jedinečným výhledem na Brno. Z ulice přitom vypadá poměrně nenápadně. Když před ní stojíte, možná si položíte otázku, co je na ní tak zajímavého? Abyste to zjistili, musíte dovnitř. „Hned při příchodu vás zaujmou velké, tři metry vysoké vstupní dveře. K nim se váže rozhovor, který Tugendhatovi vedli s architektem Miesem van der Rohem. Zeptali se ho, jestli by nemohly ty dveře být nižší. On německy odpověděl: Pak nestavím! Pak už mu myslím nechali volnou ruku,“ vypráví o historii legendární vily mluvčí Petr Dvořák v pořadu Prima Česko.
Vila Tugendhat zvenčí Zdroj: archiv CNN Prima News
Pohled na vilu Tugendhat zvenčí Zdroj: archiv CNN Prima News
Místo pro společenská setkání u onyxové stěny Zdroj: archiv CNN Prima News
Známá onyxová stěna. Nechybělo málo a ve vile nestála. Zdroj: archiv CNN Prima News
Výhled do zahrady Zdroj: archiv CNN Prima News
Zimní zahrada Zdroj: archiv CNN Prima News
Třímetrové vstupní dveře Zdroj: archiv CNN Prima News
Umění má ve vile nezastupitelné místo. Zdroj: archiv CNN Prima News
Jedna z koupelen ve vile Tugendhat Zdroj: archiv CNN Prima News
Vila Tugendhat zvenčí Zdroj: archiv CNN Prima News
Pohled na vilu Tugendhat zvenčí Zdroj: archiv CNN Prima News
Místo pro společenská setkání u onyxové stěny Zdroj: archiv CNN Prima News
Známá onyxová stěna. Nechybělo málo a ve vile nestála. Zdroj: archiv CNN Prima News
Výhled do zahrady Zdroj: archiv CNN Prima News
Zimní zahrada Zdroj: archiv CNN Prima News
Třímetrové vstupní dveře Zdroj: archiv CNN Prima News
Umění má ve vile nezastupitelné místo. Zdroj: archiv CNN Prima News
Jedna z koupelen ve vile Tugendhat Zdroj: archiv CNN Prima News
Nevídaný luxus i na dnešní dobu
Vilu postavil známý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe na přání manželů Fritze a Grety Tugendhatových. Jí nevyšlo první manželství, on byl úspěšným průmyslovým podnikatelem. Navíc velkou část života žily obě rodiny v těsném sousedství. „Paní Greta pocházela z rodiny Löw-Beer, která tady nedaleko v ulici Drobného vlastní vilu. Když uzavřela druhé manželství s panem Fritzem, tak jako svatební dar obdržela parcelu na stavbu své vlastní rodinné vily. Pan Alfred Löw-Beer ji poskytl finance na stavbu,“ říká Petr Dvořák.
A pak to šlo rychle. V roce 1928 dostali první návrhy a na Vánoce 1930 už bydleli. Chtěli hezký dům, kde jim bude s dětmi dobře. A zároveň se co do financí nemuseli držet při zemi. Architekt Ludwig Mies van der Rohe dostal na stavbu vily neomezený rozpočet. A jak podotýká současný mluvčí vily Tugendhat, nebál se toho patřičně využít. „Celá vila je dodnes proslavena tím, že je propojena se zahradou a exteriérem. Samozřejmě použité materiály jsou pouze tím nejlepším z nejlepšího. Takže tu najdete italský travertin, makasarský eben, palisandr z jihovýchodní Asie – řadu velice luxusních materiálů i na dnešní dobu,“ říká mluvčí.
ČTĚTE TAKÉ: Místo, které obdivoval i Antonín Dvořák. Divadlo J. K. Tyla v Plzni zažilo i I. světovou válku
Vymoženosti, které si dodnes dovolí jen vyvolení
Architekt při stavbě jako první v historii použil v soukromém domě ocelovou nosnou konstrukci. Prvků, které i po téměř 100 letech existence vily fascinují, tu ale najdete mnohem víc. „Kromě toho zmiňovaného ocelového nosného skeletu tady najdete i stahovací okna, nebo tady bylo velice moderní teplovzdušné vytápění, které se dnes označuje jako klimatizace,“ vyjmenovává jednotlivé vymoženosti Petr Dvořák.
V nejvyšším patře měla rodina ložnice, dětské pokoje a koupelny. Rozlehlému druhému patru pak vévodí nejen onyxová stěna. „Toto je stěna z makasarského ebenu, kterou se podařilo dát dohromady, až když ji objevil historik v Menze na právnické fakultě,“ vzpomíná mluvčí.
V nejnižším patře se nachází technické zázemí vily – kotelna nebo vzduchotechnika. V současné době je využíváno i ke konání nejrůznějších výstav, například fotografických.
Vila, v níž se domluvilo rozdělení Československa
Tugendhatovi ale žili ve vile jen osm let. Kvůli židovskému původu museli po nástupu nacistů k moci emigrovat. Následný vývoj dějin v tehdejším Československu jim už návrat domů neumožnil. „Nejdříve vilu zabavila třetí říše. Během druhé světové války byla krátce pronajata. Po válce až do roku 1950 tady fungovala baletní škola Karly Hladké. Potom tady velmi dlouhou část historie bylo rehabilitační centrum dětské nemocnice pro děti s vadami páteře,“ líčí další osudy slavné stavby Petr Dvořák.
V 80. letech následovala rekonstrukce, po které vila sloužila k mnoha politickým setkáním. „Jedno z těch nejslavnějších bylo v roce 1992, kdy se tady ve vile a především v zahradě setkali pánové Vladimír Mečiar a Václav Klaus a společně dohodli rozdělení ČSFR,“ zmiňuje jedno z nejzásadnějších jednání mluvčí.
Po památkové obnově v roce 2012 se podařilo vilu uvést do původní podoby. A tak ji v rámci prohlídek, o které je velký zájem, kdy vstupné mizí během několik vteřin, můžete vidět i vy. Nenechte se tedy zmást nebo přímo odradit tím, že vila na první pohled nepůsobí nijak velkolepě. To hlavní je totiž uvnitř.
