Okolo Jany Adamcové, která tři roky působila jako mluvčí vlády Andreje Babiše, je v poslední době velmi rušno. Mediálně se propírá například rozvod s režisérem Jiřím Adamcem, který je o čtyřiadvacet let starší než ona, či její údajný milostný poměr se synem kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara. Jak je to doopravdy, prozradila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Jaký byl Andrej Babiš šéf? Tykali jste si?
Je jen málo lidí, s nimiž si pan Babiš tyká, zejména na pracovní úrovni. Já osobně jsem ho slyšela tykat si asi se třemi lidmi, a to včetně jeho manželky Moniky. Můj přímý nadřízený nebyl pan premiér, takže nechci příliš soudit, jaký byl šéf. Ale to, u čeho jsem byla, se mi líbilo. Někdy byl sice možná příliš ostrý, ale mně se líbilo, že říkal, co si myslel. Takoví ti panáci, kteří schovávají faleš pod drahé obleky, jsou podle mě k ničemu.
Jana Adamcová (49)
Narodila se na Slovensku, kde žila do osmnácti let, v rodině pravoslavného faráře. Pracovala jako recepční, letuška a tlumočnice. Věnovala se také zpívání, s kapelou koncertovala v Rakousku a Německu, působila i v několika českých muzikálech. Poté pracovala jako televizní moderátorka. V roce 2006 se na řeckém ostrově Samos provdala za režiséra Jiřího Adamce, s kterým má dvě děti. Nyní se spolu rozvádí. Na začátku roku 2019 se stala mluvčí vlády Andreje Babiše.
Měla jste možnost poznat ho zblízka. Jaké jsou podle vás jeho silné a naopak slabší stránky?
Samozřejmě jsem toho vedle něj dost zažila. Ale nechci o ničem z toho mluvit, ne proto, že by na tom bylo něco zlého, dokonce ani ne proto, že bych se bála, že vy moji odpověď nějak otočíte, ale kdokoli může jakoukoli půlku věty vytrhnout ze souvislostí a dát jí zcela jiný význam. A to nechci. Nikdy bych panu Babišovi nechtěla ublížit a tohle by k tomu mohlo vést, aniž bych se o to jakkoli přičinila. Touha po senzacích a honba za penězi z reklamy na základě vykonstruovaných titulků zaslepuje oči i těm, do kterých byste to neřekli.
Andrej Babiš od každého vyžadoval maximum a srovnával to se svou výkonností. Jenže jeho tempu téměř nikdo nemá šanci stačit.
Co ho dokázalo vytočit?
Myslím, že lenost a odfláknutá práce. Od každého vyžadoval maximum a srovnával to se svou výkonností. Jenže jeho tempu téměř nikdo nemá šanci stačit.
Musela jste ho někdy krotit?
Já ho krotit nemusela, a ani bych si to nedovolila. Chovala jsem k němu respekt.
Dostali jste se spolu někdy do konfliktu?
Myslím, že ne. Jak už jsem řekla, měla jsem k němu respekt. A pokud po mně vyžadoval jakékoli pracovní výsledky, měl na to právo.
Na jaký moment během svého působení mluvčí Úřady vlády nikde nezapomenete?
Je jich hodně. Měla jsem příležitost účastnit se důležitých setkání s významnými představiteli cizích zemí a zažít věci, o nichž se mi ani nezdálo. Vážím si pocitu, že jsem mohla být u rozhodování na jednáních vlády, že jsem dostala důvěru a byla toho součástí. Na začátku pandemie se jednání konala téměř každý den, a to až do nočních hodin. Bylo to hodně zajímavé. Nikdo v sále se tenkrát nedíval na hodinky, problémy se musely řešit. A to rychle. No a něco, na co nezapomenu určitě, jsou některé fajn kolegyně a kolegové. V kanceláři jsem s nimi strávila většinu času a vytvořili jsme si, zejména s holkami, přátelství na celý život.
Kdy vám bylo nejhůře?
Když jsem zjistila, že je jen málo těch, kterým mohu věřit.
Nastal okamžik, kdy jste chtěla pozici mluvčí Úřadu vlády opustit?
Ne, to ne.
Jak jste vycházela s ostatními členy vlády? Kdo z nich vám byl nejsympatičtější a s kým jste se naopak moc nemusela?
Myslím, že jsem vycházela se všemi členy vlády. Každý z nich měl ale svůj tým, takže často nebylo nutné jednat přímo s ministry, snad kromě tiskových konferencí a příprav na ně. Po lidské stránce jsem měla nejvíc možnost sblížit se s paní Schillerovou, paní Dostálovou, panem Brabcem a panem Tomanem.
Jak si podle vás zatím vede nová vláda?
Nezlobte se, ale to nechci vůbec hodnotit.
Čemu se hodláte věnovat nyní? Máte už nějaké pracovní nabídky?
Pár pracovních nabídek mám, nejprve se ale potřebuji vyrovnat s některými předešlými záležitostmi a dotáhnout do konce resty, na které jsem v posledních třech letech neměla čas.
Samotný věkový rozdíl určitě nebyl důvodem k rozvodu. Nejsem z těch, kdo by partnera odkoply jen proto, že zestárl. Stárneme všichni.
Začátkem února oslavíte životní jubileum, padesáté narozeniny. Jaká bude oslava?
Zatím žádnou neplánuji. Takže předpokládám, že to bude jen něco malého v úzkém rodinném kruhu.
Pro některé ženy je tato věková hranice jakýsi životní milník. Některé dámy dokonce propadají depresím. Jak to máte vy?
I já bilancuji a občas se mi nechce vstát z postele. Často mívám pocit, že věci, kterým jsem věřila, mě zklamaly a že mnoho z toho, co jsem považovala za důležité, nemá velkou váhu. Naštěstí se můžu podívat na děti a díky nim vědět, že můj život má smysl.
Bojíte se stárnutí?
Nebojím se stárnutí jako takového, bojím se jen toho, že nebudu stačit dětem, které mě potřebují, a doufám, že ještě dlouho budou potřebovat. Ať už oni nebo jejich děti.
Jak o sebe pečujete?
No, možná budu muset zase začít. Před nástupem na Úřad vlády jsem pravidelně cvičila bikram jogu, ještě předtím pilates nebo jsem běhala a chodila do fitka. Na nic z toho teď nebyl čas. Chtěla bych se k tomu vrátit. Pokud jde o jídlo, jím skoro všechno, ale snažím se nepřejídat. Jednou za čas kosmetika a manikůra. To je asi tak vše.
Kdysi jste prozradila, že jste od čtrnácti let vyzkoušela 150 diet. Skutečně máte zapotřebí hubnout?
Bohužel. Vždycky to bude můj problém. Geneticky jsem to příliš dobře nepobrala, budu se s tím muset prát celý život. Ačkoli diety už dávno nedržím, musím přemýšlet, co a kolik toho můžu sníst.
Jaká dieta se vám nejvíce osvědčila? A kterou naopak nedoporučujete?
Tohle si musí každý zjistit sám na sobě. Určitě nejlépe fungují takové způsoby stravování, které jste schopni držet dlouhodobě, nebo dokonce celoživotně. Ty krátkodobé mají pokaždé jojo efekt.
Váš manžel, režisér Jiří Adamec, s kterým máte dvě děti, syna Daniela a dceru Jasmínu, je o čtyřiadvacet let starší. Vždycky vám v životě imponovali spíše starší muži?
Byla jsem už odmala tak nějak mentálně starší. Se spolužáky jsem si nikdy neměla co říct. Časem se ten rozdíl začal samozřejmě stírat, ale je fakt, že mi u mužů imponovala moudrost a pohrdala jsem nezralostí a povrchností.
S manželem už dva roky nežijete. Byl věkový rozdíl důvodem vašeho rozchodu?
Samotný věkový rozdíl určitě ne. Nejsem z těch, kdo by partnera odkoply jen proto, že zestárl. Stárneme všichni.
V jaké fázi je rozvod?
O tom už mluvit nechci. Je to jen mezi námi a nechci, aby se to jakkoli dál rozebíralo.
V médiích se propíral váš vztah se synem někdejšího kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara. Jak to vlastně bylo?
Sama jsem si naběhla na vidle. Měla jsem za to, že dohody platí. Dobrovolně a exkluzivně jsem poskytla rozhovor, protože jsem věřila tomu, že když já takhle vyjdu vstříc, nemůže mi přece ten, komu dám díky tomu článku vydělat, vědomě ublížit. Bohužel. Za ty tři roky, kdy jsem žádné rozhovory neposkytovala, jsem už zapomněla, že nejdůležitější je zisk, a to za jakoukoli cenu. Počítala jsem s kontroverzním titulkem i perexem, to je běžná praxe, jakou znám a která funguje už léta. Má to nalákat čtenáře, kteří se v článku mají dozvědět, jak to vlastně je. Problém je, že když napíšete lživý titulek i perex, a zbytek článku uzamknete formou Premium, čili jen pro předplatitele, 80 procent běžných čtenářů se pravdu nedočte, protože si to prostě platit nehodlá. A já se jim ani nedivím. Takže z toho nakonec zbyde jen lež. Pravda pak už nikoho nezajímá. (bulvární média spekulovala o tom, že je zamilovaná a udržuje milostný vztah se ženatým synem Pabla Escobara, Sebastiánem Marroquinem. Podle Adamcové jde čistě o přátelský vztah založený na spolupráci na nové knize, kterou překládá do češtiny).
Jste připravena na novou lásku a vztah?
Myslím, že taková otázka i odpovědi v tomhle smyslu jsou pouze klišé. Fungují ve chvíli, kdy se chcete vyhnout odpovědi. Na lásku není třeba se nijak připravovat. Buď vás zasáhne, a pak jste připraveni do vteřiny, anebo ne, a pak to láska není. Žádná příprava v tom nehraje roli.
