Druhým dnem pokračují v Súdánu přestřelky mezi armádou a paramilitantními milicemi Rapid Support Forces (RSF). Vrcholní představitelé tamní vojenské junty se totiž neshodli na dalším směřování země, a proto se se svými frakcemi pustili do boje. O co jde v súdánské krizi?
Africký Súdán byl dlouhou dobu spojený s vládou jediného muže – exprezidenta Umara al-Bašího, který zemi vládl téměř 30 let. To se ale v roce 2019 změnilo. Tehdy vládce svrhla armáda.
Ve stejný čas se společnost začala názorově štěpit, jedna část požadovala tvrdou vládu zbraní, druhá naopak prosazovala demokratický režim. Tento rozkol v Súdánu trvá dodnes. Po krátké civilní vládě se v roce 2021 dostala znovu ke slovu armáda. Tedy především dva muži, uvedla BBC.
Prvním z nich byl generál Abdal Fattáh Burhán, který se stal faktickým vládcem země a má pod palcem státní armádu. Jeho zástupcem pak byl generál Mohamed Hamdan Dagalo, kterému jsou věrné milice RSF a který je známý svým brutálním přístupem k odpůrcům.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Desítky mrtvých a stovky zraněných. Pokus o převrat v Súdánu má tragickou bilanci
Někdejší spolupracovníci se posléze začali rozcházet v pohledu na budoucí směřování Súdánu. Burhán prosazuje návrat k civilní vládě, což se Dagalovi nelíbí. Tím spíš, že proces přeměny země měl spočívat například v tom, že se 100tisícová frakce RSF začlení do konvenční armády.
Jak to v Súdánu vypadá teď?
Spory dvou mužů a dvou frakcí vyvrcholily v sobotu, kdy v Súdánu tak trochu vypukla další občanská válka. Není úplně jasné, kdo začal střílet jako první. Podle listu The Guardian násilnosti začaly ranním útokem armády na základnu RSF na jihu Chartúmu. Pak v Súdánu vypukl chaos.
Milice RSF tvrdí, že mají pod kontrolou prezidentský palác, letiště v Chartúmu i většinu vojenských základen. Armáda takové tvrzení odmítá. Při nepokojích už zemřelo nejméně 56 civilistů, dalších zhruba 600 lidí bylo zraněno.
Mezinárodní společenství včetně zástupců USA, Ruska nebo Egypta už vyzvalo k okamžitému ukončení násilností. Súdán je jakožto ropná velmoc v zájmu světových mocností.
„Krize mezi dvěma frakcemi vládnoucího vojenského režimu může destabilizovat nejen Súdán, ale také velkou část regionu. A může vyostřit mocenský boj, do kterého jsou zapojené hlavní mocnosti Perského zálivu, ale i USA, Evropská unie a Rusko,“ uvedl list The Guardian.
