Hokejista Jakub Nakládal Zdroj: CNN Prima NEWS
Devět vyhraných přípravných zápasů v řadě, ale zároveň strašák devíti po sobě jdoucích šampionátů bez medaile. Před těžkou výzvou stojí na mistrovství světa v lotyšské Rize česká hokejová reprezentace. Nejen o jejích šancích na zisk cenného kovu se v podcastu speciál na CNN Prima NEWS s Jakubem Burianem a Martinem Tomaidesem rozpovídal bývalý kapitán národního tymu Jakub Nakládal, který byl u toho, když si Češi pověsili medaile na krk naposledy.
Jistota. To je asi slovo, které se mnoha hokejovým fanouškům vybaví při myšlence na hru Jakuba Nakládala. Řízný bek umí odstavovat elitní útočníky soupeře, stejně jako přesně a tvrdě pálit od modré čáry. A nejinak tomu bylo i v národním dresu. V něm nastoupil na olympijských hrách, Světovém poháru nebo v roce 2012 u posledního medailového úspěchu.
„Když jsme udělali bronz ve Finsku a Švédsku, tak si pamatuju, že jsme byli na akci, kde jsme to slavili a bavil jsem se s trenéry, panem Palečkem a panem Hadamczikem, a říkal jsem, že je to teprve začátek. Protože jsem věřil, že to zlato zase uděláme.“
Jenže na další cenný kov Češi čekají už devět let. Nakládal si ale zahrál i na světovém šampionátu v Praze, kam na zápasy domácí reprezentace chodila vyprodaná O2 aréna. Přesto si třiatřicetiletý obránce pamatuje ještě bouřlivější atmosféru v největší tuzemské aréně.
„Musím říct, že za toho Lva, jak se snažili udělat to bílé peklo, kdy měli všichni bílý trička na sobě a fakt skákal celej stadion, i lidi na ochozu. To byla úplně s Prahou nejlepší atmosféra, co jsem zažil,“ vzpomíná na davy rozdivočelých fanoušků.
Úraz, který ohrozil vše
Ještě před kariérou v druhé nejlepší lize světa si současný kapitán pardubického Dynama užil angažmá ve světle těch nejzářivějších reflektorů v hokejovém světě. Během třiceti zápasů v kanadsko-americké NHL nastřádal 27 asistencí a dva opravdu výstavní góly. Ale k zápisům do statistik mu přibyl i jeden moment, kdy se při zápase proti Pittsburghu fanouškům zastavila krev v žilách. Český bek totiž po zásahu hokejkou mohl přijít o oko.
„Nebylo mi úplně hej v tu chvíli. Stane se, že člověk dostane pukem nebo bodyček, a bolí ho to. Tak se dobelhá na střídačku. Ale tady jsem dostal a normálně jsem myslel, že se nejdřív vyzvracím. Naštěstí to dobře dopadlo a následky žádné nemám,“ vzpomíná na zranění, které mu mohlo ohrozit celou kariéru.
A co by elitní bek Pardubic vzkázal hráčům národního týmu?
„Klukům to přeju a věřím, že si poradí s tím čtvrtfinále. Je na čase to zase přetáhnout na svojí stranu.“
V podcastovém rozhovoru se ale řešilo mnohem více:
Výchova obránců v Čechách
Atmosféra ikonických stadionů v nejlepší lize světa
Spokojené působení v ruské Jaroslavli
