Švédsko se výrazně liší od ostatních evropských zemí ve způsobu, jakým přistoupilo ke koronavirové krizi. Namísto restriktivních opatření zavedla tamní vláda pouze doporučení a podnikání zůstalo téměř neomezeno. Švédy to však neznepokojovalo, protože státním institucím důvěřují téměř bezmezně, řekl v pořadu K věci bývalý velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler, který ve funkci skončil teprve před pár dny.
„O zkušenosti z jiných zemí ani zájem nebyl,“ řekl Šitler moderátorce Marii Bastlové v pořadu CNN Prima NEWS K věci. Rozhodnutí vlády ani Úřadu veřejného zdraví podle něj Švédové nezpochybňovali. „Myslím, že Švédsko by na své strategii v případě druhé vlny nic neměnilo. Bylo deklarováno, že jsou zaváděna s tím, aby vydržela na delší dobu,“ doplnil diplomat. Je tomu tak přesto, že tam s koronavirovou infekcí k 13. srpnu zemřelo již 5 774 lidí. Populace Švédska je přitom srovnatelná s Českem.
Více než polovinu zemřelých představují klienti pečovatelských domů a domovů pro seniory. Tamní vláda to však nepovažuje za svou chybu. „Většina švédských expertů konstatuje, že nešlo o chybu strategie jako takové, ale o nedostatek těchto institucí, které jsou v kompetenci krajů. Úřad veřejného zdraví káral kraje, že tam mají nekvalifikovaný personál,“ přiblížil Šitler.
Švédsko si může dovolit štědré podpůrné programy
Představitelé Švédska zdůrazňují, že jejich strategie má být dlouhodobě udržitelná. Chtějí se tak vyvarovat bojkotu opatření ze strany občanů, kteří by byli z restriktivních opatření příliš unavení, nebo náhlým nárůstům po jejich uvolnění. Podle Šitlera se část Švédů doporučeními řídila a část nikoliv.
„V současnosti jsou opatření přísnější než u nás, protože se od začátku takřka nezměnila. Nad 50 lidí stále není možné se shromažďovat, jsou omezeny návštěvy v domovech pro seniory,“ popsal Šitler, který ve Švédsku žil přes čtyři roky. „Na začátku byla opatření podstatně mírnější než u nás, dnes je tomu naopak,“ doplnil.
Švédsko nyní čelí menšímu ekonomickému propadu než ostatní evropské země, přesto se jedná o největší pokles za 40 let. Autority ale zdůrazňují, že účelem strategie není ochránit ekonomiku. „Švédsko je země závislá na exportu,“ vysvětlil Šitler osmiprocentní pokles HDP. Výhodou však je, že před pandemií mělo Švédsko přebytkový rozpočet. „Může si dovolit štědré programy na podporu kulturních institucí, malých podnikatelů a podobně,“ tvrdí Šitler.
Rozhovor Marie Bastlové s Jiřím Šitlerem si můžete poslechnout i jako podcast:
Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.
