Čahoun „od Moskvy“. Mikloško odmítl Manchester, zesnulý brankář byl v Anglii slavnější než doma

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • V 64 letech zemřel bývalý fotbalový brankář Luděk Mikloško

  • V Anglii byl uznávanější legendou než ve vlasti

  • Odmítl nabídku slavného Manchesteru United

  • Fanoušci mu na stadionu věnují dojemný chorál

Více

V anglickém klubu West Ham United skončil coby hráč už v roce 1998, fanoušci v Londýně přesto dodnes při zápasech zpívají chorál, který je o něm. Tak obrovskou stopu po sobě na Ostrovech zanechal fotbalový brankář Luděk Mikloško. Skromná a v Česku proto trochu podceňovaná legenda, která zemřela v pouhých 64 letech.

Až v úterý fotbalisté West Hamu vyběhnou na londýnském olympijském stadionu k pohárovému zápasu proti Fulhamu, z tribun se určitě ozve chorál, který z tisíců hrdel zazní nejen hlasitěji, ale rozhodně i dojemněji než jindy.

My name is Ludo Miklosko,
I come from near Moscow,
I play in goal for West Ham,
West Ham!
When I walk down the street,
Everybody I meet says,
Oi big boy,
What’s your name,
My name is Ludo Miklosko,
I come from near Moscow,
I play in goal for West Ham,
West Ham!

Čert vem tu do očí bijící zeměpisnou neznalost, pro Angličany vlastně celkem typickou; jasně, že z Ostravy je to blíž do Londýna než do Moskvy. Tradiční chorál hlavně ukáže, jak moc měli zdejší fanoušci rádi muže, který do britské metropole přišel krátce po sametové revoluci, aby se z něj stala jedna z největších legend ve 130leté historii klubu.

ČTĚTE TAKÉ: Mikloškova smrt zasáhla i Anglii, West Ham zahalil logo do černé. Láme to srdce, truchlí syn

Jeho, českého brankáře Luďka Mikloška.

Dobráckého obra a gentlemana s moravským přízvukem.

Hrdinu, který připravil o ligový titul hvězdy z Manchesteru United.

Který právě nabídku od Manchesteru odmítl.

Teprve 64letého chlapa, který teď zemřel po statečném boji s rakovinou.

„Budeme tvůj chorál zpívat navždy, legendo,“ slibuje jeden z mnoha kondolujících fandů na sociálních sítích West Hamu.

V rozhovorech to připouštěl i on sám: díky svému dlouhému působení v Anglii byl na Ostrovech uznáván víc než ve vlasti. Sice jako gólmanská dvojka patřil do slavné party, která se na mistrovství světa 1990 probojovala až do čtvrtfinále, jinak však v národním týmu dostávali přednost spíš jiní.

Když pár měsíců po sametové revoluci odcházel z Baníku Ostrava do Londýna, byl sice uznávaným brankářem, vyloženě superhvězdou však ne. Ještě dva roky před tím prý byl z korupce ve federální lize tak znechucený, že chtěl místo hraní dělat správce v rehabilitačním centru...

Trenér Milan Máčala mu to naštěstí rozmluvil.

A Mikloško tak místo správcování v únoru 1990 přistával na letišti Heathrow s kurážným přáním uspět tam, kde se dosud neprosadil žádný z českých fotbalistů.

Fergusonovi řekl Mikloško ne, do Manchesteru nešel

Bylo mu už 28 let, těsně po pádu komunismu přesto na nablýskanou západní realitu zíral jak vyjukaný holobrádek.

Neměl to snadné. Hned v prvním zápase za West Ham udělal strašnou chybu. Trenér Macari, který si ho v Československu vybral, navíc brzy dostal vyhazov. Vyučený zámečník z Hané však tuhle obrovskou šanci nezahodil. Ze všech trablů se oklepal, z brány tradičního klubu jej na dlouhé roky nikdo nedostal. V Anglii se prosadil jako vůbec první český brankář, až po něm se stejným směrem vydali Jan Stejskal, Pavel Srníček, Petr Čech, Antonín Kinský a další.

„V Anglii musíte lidem ukázat, že máte pro fotbal a klubové barvy stejnou vášeň jako oni. Trvá to, není to snadné. Zažil jsem dost kluků, které byli skalní příznivci schopní vyštvat. Nebavily je jejich kličky, pokud vzápětí neudělali skluz. Naopak, pokud jste ochotni bojovat, rvát se, nikdy vám to nezapomenou,“ vysvětloval pro web Bez frází. „West Ham měl vždycky tvrdé fanoušky, protože měli tvrdou práci a rekrutovali se především z řad dělníků z doků a těžkého průmyslu. Podobně jako na Baníku. Tihle chlapi vám moc neodpustí, protože sami nikdy nic zadarmo nedostali. Rychle poznali, že já to vnímám stejně.“

Mikloško pro ně opravdu nebyl epizodní postavou. I po letech vzpomínal, jak kouzelný rituál spolu drželi. Při zápasech na něj z ochozů pokřikovali: „Ludo, kolik to je?“ A on jim prsty v rukavicích ukazoval průběžný stav.

To už tamní jazyk dávno nelouskal z anglicko-německého slovníku, jediného, který při přesunu z Ostravy narychlo sehnal. Pomohl klubu z druhé ligy do nejvyšší soutěže, v Anglii si získal skvělou reputaci. Po druhé sezoně se dokonce ozval slovutný manažer Alex Ferguson, že by ho chtěl do Manchesteru United. Mikloško ovšem odmítnul, ve West Hamu byl spokojený.

Právě proti hvězdám z Manchesteru United se v roce 1995 zapsal naprosto fantastickým výkonem. Vychytal šokující remízu 1:1, která znamenala jediné: titul tehdy nezískal jinak suverénní Manchester, ale senzační vyzyvatel z Blackburnu.

„Kdykoliv pak u nás hrál West Ham, táta mi říkal, že jemu musím zatleskat. Pro nás, fanoušky Blackburnu, zůstane Ludo navždy velkou legendou,“ stojí mezi kondolencemi na sociální síti West Hamu.

Chemoterapii odmítnul

Ve West Hamu Mikloško vydržel až do roku 1998. Ještě několik let pak působil v Queen´s Park Rangers, vzápětí se zpátky v klubu svého srdce staral o výchovu talentovaných gólmanů (mimo jiné pomáhal budoucím anglickým reprezentantům Davidu Jamesovi, Robertu Greenovi). Po návratu do Česka se stal šéfem sportovního úseku Baníku Ostrava.

Brzy ale bohužel musel řešit i docela jiné věci.

Před pěti lety mu lékaři oznámili neblahou diagnózu. S rakovinou potom bojoval statečně, vytrvale. Dva roky nazpět se ale rozhodnul, že nehodlá absolvovat chemoterapie, protože chce žít normální život.

„Přemýšlel jsem o tom, bavil se s doktorem v Ostravě a bylo mi jasné, že nelze zaručit, že chemoterapie zabere. Možná by to moje problémy zpomalilo, ale rozhodně by nepřestaly,“ vysvětloval pro web West Hamu. „Když mi řekli, co by to znamenalo, že bych nemohl pracovat a cestovat asi šest měsíců, tak jsem řekl, že to nechci, protože to nemá smysl.“

Tohle všechno se už vědělo, když mu West Ham před časem ještě jednou umožnil vstoupit na hřiště před své fanoušky. Zamávat jim. Užít si ten nezaměnitelný chorál o čahounovi Ludovi, který přišel z končin nedaleko Moskvy.

Měl tenkrát slzy v očích.

A mít je teď budou i desítky tisíc fanoušků v utkání proti Fulhamu.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Ronaldo se smál fanouškům, s Georginou svatbou všechny převezli. Jak se zrodila jejich láska?