Sametová revoluce den po dni: Klíčové události roku 1989 od ledna po zvolení Havla

Sametová revoluce v Československu přišla ve chvíli, kdy v Polsku již měli po prvních demokratických volbách a vládě předsedala Solidarita. Maďarsko už od jara rozebíralo hraniční zátarasy a Berlínská zeď byla v rozvalinách.

Ještě v té době režim v ČSSR bránil komunismus silou. Pak ale přišlo padesáté výročí uzavření vysokých škol nacisty a události po brutálním zásahu silových složek státu proti studentům nabraly rychlý spád. Připomeňte si je měsíc po měsíci, den po dni.

Leden 1989: Palachův týden

• 9. ledna 1989: Autor anonymního dopisu adresovaného Václavu Havlovi oznamuje, že se v neděli na protest upálí. Havel se ho prostřednictvím zahraničního rozhlasu pokusil od činu odradit.
• 13. ledna 1989: Komunistický režim se chystá na dvacáté výročí úmrtí Jana Palacha. Ministr vnitra František Kincl vydal rozkaz k zajištění klidu a veřejného pořádku na území Prahy a Středočeského kraje. Povolává 1300 příslušníků Lidových milicí a 200 příslušníků Vysoké školy SNB.
• 15. ledna 1989: V neděli začal Palachův týden. Pietní akt tisíců lidí na Václavském náměstí ukončily vodní děla a obušky Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí.
• 16. ledna 1989: Lidé se sešli znovu a několik hodin protestovali proti surovému zákroku z neděle. Ozbrojené složky proti nim znovu zasáhly. Václav Havel byl zatčen. Protestovalo se i v Brně.
• 17. ledna 1989: Václavské náměstí vidí další protest a další tvrdý zásah státní moci. Zatímco československá státní média se zmiňují o provokacích k neklidu, ve světě začínají mít demonstrace ohlas. Vídeňská Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci obvinila ČSSR z porušování helsinské dohody o lidských právech.
• 18. ledna 1989: Na Václavské náměstí přišlo večer ještě více lidí, tentokrát se však protest obešel bez násilného zásahu.
• 19. ledna 1989: Václavské náměstí se plní více a více. Lidé vyzývají k propuštění politických vězňů. Stát reagoval novou úrovní brutality, včetně následného týrání zadržených a bití nezletilých.
• 21. ledna 1989: K hrobu Jana Palacha ve Všetatech se nelze dostat. Policie místo uzavřela a zadržela několik lidí.
• 26. ledna 1989: Vznikla Iniciativa kulturních pracovníků, která vyzývala k propuštění zadržených během Palachova týdne a k dialogu. Její petici podepsala řada umělců, například Daniela Kolářová, Petr Čepek, Karel Steigerwald, Jiří Lábus nebo Jiří Bartoška.

ČTĚTE TAKÉ: Neznámí hrdinové 17. listopadu. Zbitá těhotná žena či zahradník sovětské ambasády

Únor 1989: Havel ve vězení

• 6. února 1989: V Polsku začalo veřejné jednání mezi komunistickou mocí a odborovým hnutím Solidarita.
• 8. února 1989: V Ústí nad Labem v  budově Severočeského krajského národního výboru se ráno ozvaly výbuchy. Kdo odpálil dvě nálože, nebylo nikdy zjištěno, místní komunisté z toho ale obvinili nepřátelské síly. Ve stejný den v Polsku začalo veřejné jednání mezi vládou a opozicí.
• 21. února 1989: Obvodní soud pro Prahu 3 odsoudil Václava Havla k devíti měsícům vězení. Soud kvůli Palachově týdnu probíhal s několika lidmi, nepodmíněně byl odsouzen například Alexandr Vondra. Havel se podle soudu dopustil trestného činu podněcování a trestného činu ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele.

Březen 1989: Nové volby v SSSR

• Dánský ministr zahraničí Uffe Elleman-Jensen navštívil Prahu, setkal se s předsedou československé vlády Ladislavem Adamcem a kritizoval odsouzení československých občanů po Palachově týdnu.
• 16. března 1989: Členové Společenství přátel USA čelí domácím prohlídkám Státní bezpečnosti. Zatčen je Stanislav Devátý.
• 21. března 1989: Městský soud v Praze projednával odvolací řízení obžalovaného Václava Havla. Soud napadený rozsudek zrušil ve věci ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele a naopak uznal Havla vinným, že se zúčastnil „nepovoleného shromáždění osob, které narušilo veřejný pořádek, čímž spáchal přečin proti veřejnému pořádku“.
• 26. března 1989: V Sovětském svazu se konaly první volby lidových poslanců SSSR podle tzv. alternativních zásad, kdy poprvé v historii předcházela volbám předvolební kampaň včetně televizních přenosů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Naše děcka nebude nikdo zabíjet aneb Jak fiktivní svědectví z 18. 11. 1989 urychlilo revoluci

Duben 1989: Kosmetická změna volebního systému

• 3. dubna 1989: ÚV KSČ vůbec poprvé projednával změnu volebního systému tak, aby lidé vybírali z většího množství kandidátů. Navržené změny jsou ale jen velmi omezené.
• 5. dubna 1989: V Polsku skončilo jednání mezi vládou a Solidaritou. Ta byla legalizována. Takzvaný Polský kulatý stůl mimo jiné přinesl dohodu o přímé volbě prezidenta, který bude předsedat vládě, a vytvoření Senátu coby druhé komory parlamentu, do které proběhnou ryze demokratické volby.
• 14. dubna 1989: Disident Stanislav Devátý byl po třicetidenní hladovce propuštěn z vazby.
• 20. dubna 1989: Podle nového volebního systému se do Federálního shromáždění volilo v doplňovacích volbách ve 13 volebních obvodech.

Květen 1989: Americká vlajka v Plzni

• 1. května 1989: Během oslav prvního máje na Václavském náměstí StB zasáhla proti opozici, která vyzývala k propuštění politických vězňů.
• 6. května 1989: Stovky lidí v Plzni uctili padlé americké vojáky z druhé světové války. Během piety dokonce zavlála americká vlajka.
• 15. května 1989: Patrně poslední oběť železné opony v Československu. Na hranicích se Západním Německem havaroval řidič z Východního Německa při pokusu emigrovat na západ spolu se svou sedmičlennou rodinou. Zemřel při tom osmiletý chlapec.
• 17. května 1989: Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl o podmínečném propuštění Václava Havla.
• 22. května 1989: Skončil průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplynulo, že více než polovina lidí sympatizuje s lidmi, kteří protestovali během lednového Palachova týdne.
• 26. května 1989: Demokratická iniciativa (DI) žádala novou ústavu ČSSR, která by vzešla z demokraticky zvoleného parlamentu. Podle DI se měly v květnu 1990 konat volby. Iniciativa se s termínem voleb nakonec netrefila jen o měsíc.
• 26. května 1989: Poté, co litevští historici na své konferenci vyvrátili tezi o socialistické revoluci v Litvě a ztrátu litevské nezávislosti označili za důsledek sovětsko-německého paktu, vznikla Deklarace republikové suverenity.
• 27. května 1989: Policie násilně potlačila shromáždění Společenství přátel USA u Litovle.

Červen 1989: Několik vět

• 4. června 1989: V Polsku se koná první kolo parlamentních voleb do třetiny Sejmu.
• 9. června 1989: Kardinál František Tomášek v dopise prezidentu Husákovi za katolickou církev odmítl marxismus-leninismus coby státní ideologii v nové ústavě.
• 16. června 1989: V Budapešti se po 31 letech koná pohřeb zavražděných vůdců protisovětského povstání z roku 1956. Šestadvacetiletý student Viktor Orbán vyzval ke stažení sovětských vojsk a ke konci komunismu v Maďarsku.
• 18. června 1989: Druhé kolo parlamentních voleb v Polsku. Solidarita získala všech 161 volených mandátů v Sejmu a 99 ze 100 mandátů nově vytvořeného Senátu.
• 29. června 1989: Charta 77 zveřejnila petici Několik vět vyzývající k systémovým změnám, propuštění politických vězňů či svobodě shromažďování. Petici podepsali mimo jiné Daniela Kolářová, Hana Zagorová, Vladimír Preclík nebo Josef Kemr. Znění petice i jména podepsaných zveřejňovalo rádio Svobodná Evropa.
• 30. června 1989: Rudé právo otisklo článek Kdo seje vítr, který odsuzoval autory Několika vět.

Červenec 1989: Jakeš na Novém Hrádku

• 17. července 1989: Generální tajemník ÚV KSČ navštívil JZD Červený Hrádek, kde přednesl svůj legendární projev. Vyjádřil v něm mimo jiné obavu, že KSČM zůstane jako kůl v plotě. Proslov plný nezáměrně humorných výroků a přeřeků se prostřednictvím kazet šířil mezi lidmi po celém Československu.
• 31. července 1989: Ministr vnitra Kincl vydal rozkaz o mimořádných opatřeních k výročí okupace Československa státy Varšavské smlouvy, režim se obává masových protestů.

Srpen 1989: Malá připomínka okupace

• 17. srpna 1989: Zástupci polského Sejmu odsuzují invazi vojsk do Československa v roce 1968.
• 21. srpna 1989: Lidé si připomínají 21. výročí okupace. Silové složky státu proti nim zasahují a zatýkají navzdory tomu, že proti očekávání jsou protesty poklidné a s relativně malou účastí. Zadrženi jsou kromě Prahy také lidé v Brně a Ostravě.

ČTĚTE TAKÉ: Proč vyšli do ulic? Česká hra odhaluje osudy obyčejných lidí, kteří pomohli svrhnout totalitu

Září 1989: Praha plná trabantů

• 8. září 1989: Společnost za veselejší současnost organizuje recesistický Běh třídou Politických vězňů. Akci přerušila policie, několik lidí zadržela a zbila.
• 12. září 1989: Zatímco v Československu ještě třímají otěže komunisté, v Polsku už nastoupila nová vláda, která měla v čele představitele Solidarity. Tadeusz Mazowiecki sestavil kabinet ze členů Solidarity, dosud vládnoucích komunistů z Polské sjednocené dělnické strany a dalších stran, které se do té doby podílely na vládě.
• 18. září 1989: Maďarská opozice s komunisty podepsala dohodu o přechodu k demokracii.
• 28. září 1989: Tisíce lidí si v Praze na Václavském náměstí připomínají výročí zavraždění svatého Václava. Proti setkání zakročila Veřejná bezpečnost.
• Východní Němci se přes západoněmecké velvyslanectví v Praze pokoušejí emigrovat. Praha je plná trabantů a dalších aut lidí z NDR.

Říjen 1989: Potlačená demonstrace

• 8. října 1989: Vládnoucí komunistická Maďarská socialistická dělnická strana ukončila činnost. Již o den dříve vznikla nová Maďarská socialistická strana.
• 12. října 1989: Policie zatkla redaktory Lidových novin Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana pro trestný čin pobuřování.
• 25. října 1989: V Praze se protestuje proti nové stokoruně s Klementem Gottwaldem, která byla do oběhu uvedena na začátku měsíce.
• 28. října 1989: Demonstraci k výročí založení Československa v Praze rozehnaly silové složky státu obušky a vodními děly. Demonstruje se i v dalších městech.

Listopad 1989: Sametová revoluce

• 4. listopadu 1989: Díky dohodě vlád Československa a obou Němecek odjíždějí ve zvláštních vlacích z ČSSR do SRN východní Němci.
• 9. listopadu 1989: Po 28 letech padla Berlínská zeď.
• 11. listopadu 1989: V Teplicích demonstruje několik set lidí proti znečištění životního prostředí. Policie nezasahuje.
• 12. listopadu 1989: Ve Vatikánu byla svatořečena Anežka Česká, dcera krále Přemysla I. Otakara. Československá televize nabídla přímý přenos obřadu a až deset tisíc poutníků se z ČSSR vydalo přímo do Říma. V Teplicích ten den probíhá druhá demonstrace za vyřešení extrémního znečištění v Podkrušnohoří. Veřejná bezpečnost tentokrát zasahuje. Protesty vidí také Litvínov, Most a Děčín.
• 13. listopadu 1989: Protestující v Teplicích předávají petici s požadavky. Po jednání s demonstranty vedení města slibuje prosincové veřejné zasedání na téma ekologie. Tlak demonstrujících vede okresního tajemníka ke slibu, že zasedání se uskuteční už 20. listopadu.
• 17. listopadu 1989: Studentská demonstrace
  • 16:00: Až 15 tisíc studentů si na Albertově připomíná padesáté výročí uzavření vysokých škol, protinacistickou demonstraci a smrt Jana Opletala. Studenti se během manifestace vyjádří proti totalitní komunistické vládě a požadují odchod Jakeše.
  • 16:40: Studenti se průvodem vydávají na Vyšehrad. Zapálením svíček u hrobu Karla Hynka Máchy končí povolená akce. Studenti, kterých je v tu chvíli na Vyšehradě asi 10 tisíc, se však vydávají do centra Prahy.
  • 19:30: Poté, co v průběhu cesty dojde ke střetům mezi bezpečnostními složkami a studenty a zároveň rychle naroste počet účastníků průvodu až na 50 tisíc, jsou protestující na Národní třídě zastaveni Veřejnou bezpečností.
  • 20:30: Pluky VB postupují proti demonstrantům, bijí je, zatýkají a odvádějí do autobusů.
  • 21:00: Demonstrace je surově potlačena.
• 18. listopadu 1989: Divadla v Praze začínají stávkovat na podporu studentů. Stávka se šíří divadly po celé zemi. Studenti Akademie múzických umění vyhlašují neomezenou okupační stávku. Šíří se fáma o smrti studenta Martina Šmída. ÚV KSČ uvádí Lidové milice do pohotovosti.
• 19. listopadu 1989: V pražském Činoherním klubu je založeno Občanské fórum (OF). Úvodní provolání sepsal Václav Havel.
• 20. listopadu 1989: V bratislavské Umělecké besedě vzniká slovenská varianta OF, Veřejnost proti násilí. Na Václavském náměstí v Praze demonstruje přes 100 tisíc lidí. Demonstrace probíhají i v dalších městech. Na ekologické zasedání v Teplicích přišlo na zimní stadion 6 000 lidí, další čekají venku.
• 21. listopadu 1989: Předseda federální vlády Ladislav Adamec se setkává s Michalem Horáčkem a Michaelem Kocábem, zakladateli iniciativy MOST. Adamec byl ochotný dál jednat se zástupci občanů, na případných jednáních však jednoznačně vyloučil účast Václava Havla. Na Václavském náměstí se k večeru na demonstraci Občanského fóra sešlo asi 200 tisíc lidí, Marta Kubišová zazpívala československou hymnu. Na 300 zaměstnanců Československé televize vyjádřilo podporu Občanskému fóru.
• 22. listopadu 1989: Jakeš odvolává do Prahy povolané Lidové milice. V Bratislavě poprvé veřejně vystoupil Alexander Dubček. Na druhé demonstraci Občanského fóra zpívá Marta Kubišová Modlitbu. Veřejnost proti násilí organizuje v Bratislavě demonstraci asi 100 tisíc lidí. Večer se v Laterně magice uskutečnila tisková konference Občanského fóra za účasti Václava Havla i Václava Klause.
• 23. listopadu 1989: V Praze i Bratislavě probíhají statisícové demonstrace. Požadavky míří ke státní televizi a rozhlasu a otevřenému informování o událostech. Jeden z nejznámějších představitelů KSČ Miroslav Štěpán na mítinku dělníků ČKD prohlásil, že „...v žádné zemi, ani v rozvojové, ani socialistické a kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.“ Dělníci ho vypískali a křičeli na něj: „Nejsme děti.
• 24. listopadu 1989: Mimořádný sjezd ÚV KSČ rozhoduje, že k potlačení protestů nepovolá armádu. Zároveň celé předsednictvo rezignuje na své funkce a novým generálním tajemníkem je zvolen Karel Urbánek.
• 25. listopadu 1989: Na Letné se koná obrovská demonstrace. Účastní se jí zhruba 750 tisíc lidí.
• 26. listopadu 1989: Havel se setkává s Adamcem, ten souhlasí s vytvořením nové vlády za účasti členů OF. Druhé demonstrace na Letné se účastní asi půl milionu lidí.
• 27. listopadu 1989: Probíhá dvouhodinová celostátní generální stávka.
• 28. listopadu 1989: Jednání vlády a OF vyústilo ve slib vytvoření nové vlády do pěti dnů.
• 29. listopadu 1989: Mění se Ústava republiky. Vypuštěny jsou pasáže o vedoucí úloze KSČ a marxismu-leninismu coby státní ideologii. Zároveň je zřízena komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu.
• 30. listopadu 1989: Vysoké školy přestávají vyučovat marxismus-leninismus.

ČTĚTE TAKÉ: Dobře jste jim to nandali, soudruzi. Někteří Češi po 17. listopadu děkovali mlátičkám

Prosinec 1989: Prezident Havel

• 1. prosince 1989: Ministerstvo vnitra chystá skartaci dokumentů StB.
• 2. prosince 1989: Rakousko zrušilo víza pro občany Československa.
• 3. prosince 1989: Nová federální vláda odsoudila okupaci ze srpna 1968. Občanské fórum však nový kabinet odmítlo, neboť v něm z 21 členů bylo 16 za KSČ.
• 4. prosince 1989: Česká vláda s předsedou Františkem Pitrou podala demisi. Proběhla další demonstrace na Václavském náměstí, lidé žádali i konec nové federální vlády.
• 5. prosince 1989: František Pitra sestavil novou českou vládu, Občanské fórum ji odmítlo.
• 7. prosince 1989: Čtyři dny „nová federální vláda Ladislava Adamce podala demisi. Sestavením dalšího kabinetu byl pověřen komunista Marián Čalfa, kterého Adamec doporučil.
• 8. prosince 1989: Prezident Gustáv Husák amnestoval všechny politické vězně.
• 10. prosince 1989: Husák přijal slib od nové vlády, kde už komunisté neměli nadpoloviční většinu, byť měli stále nejvíce ministrů. Kabinet získal označení vláda národního porozumění. Husák následně abdikoval, kandidátem na prezidenta se stal Václav Havel.
• 21. prosince 1989: Byly rozpuštěny Lidové milice, Adamec se stal předsedou KSČ, nové vedení strany se omluvilo nespravedlivě stíhaným občanům.
• 23. prosince 1989: Ministři zahraničí Československa a západního Německa přestřihli u Rozvadova ostnaté dráty.
• 25. prosince 1989: V Rumunsku byl popraven zastřelením dosavadní prezident Nicolae Ceaușescu.
• 28. prosince 1989: Předsedou Federálního shromáždění se stal Alexandr Dubček.
• 29. prosince 1989: Prezidentem ČSSR byl zvolen Václav Havel.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyznamenání od Pavla jsem odmítl. Dělá se z něj druhý Havel, chartisty nechápu, říká Kocáb