Lidstvu hrozí katastrofa nevídaných rozměrů. Pokud se pod americkým přírodním parkem Yellowstone probudí obávaný supervulkán, může celou planetu postihnout nukleární zima, zemřou až miliony lidí, varuje expert. Proti tomu je i současné sopečné běsnění na islandském poloostrově Reykjanes událostí lokálního významu, píše britský list Daily Express.
Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Přesně to si můžeme říkat ve chvíli, kdy se islandský poloostrov Reykjanes otřásá kvůli zdejší rozsáhlé vulkanické činnosti.
Tisíce malých zemětřesení zasáhly Island. Mohou být předzvěstí velkého sopečného výbuchu
Poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu v posledních třech dnech zasáhl intenzivní seismický roj – více než 5500 malých zemětřesení, která mohou být předzvěstí velkého sopečného výbuchu. S odkazem na islandský meteorologický úřad (IMO) o tom v pátek informovala agentura Reuters.
Svět straší pohled na poničené město Grindavík, na hromadnou evakuaci tamních obyvatel. S hrůzou vzpomíná na rok 2010, kdy výbuch jiné islandské sopky v ledovci Eyjafjallajökull způsobil ochromení letecké dopravy nad celou Evropou.
Jenže tohle všechno je vedle hrozby, která se nad lidstvem vznáší, pouze neškodná lapálie.
K apokalypse stačí jediné: aby se v USA probudil supervulkán pod Yellowstonem.
„Bezprostřední okolí supererupce by bylo zcela zničeno. A globální efekt? To by byl ještě jiný příběh,“ řekl pro list Daily Express vulkanolog Christopher Kilburn z University College London. „Oblaka jemného sopečného popela by stoupala do stratosféry, blokovala by sluneční světlo možná až několik let. Ještě důležitější by bylo uvolňování sopečných plynů. Způsobilo by naprosté narušení celosvětového zásobování potravinami.“
Yellowstone nabízí malebné přírodní scenérie. Jednou to tu ale může vypadat úplně jinak. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Yellowstone nabízí malebné přírodní scenérie. Jednou to tu ale může vypadat úplně jinak. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Výbuch supervulkánu by vyvrhnul tisíce kubických kilometrů lávy, rozlehlá území by pokryl popel. Ze svahů sopky by se řítily laviny žhavých hornin a plynů, v okolí Yellowstonské kaldery by zničily naprosto vše.
Od oblaků popela po otřesy v moři. Probuzení islandské sopky může skončit třemi způsoby
Odborníci sledující aktivitu islandské sopky Fagradalsfjall pracují s třemi různými variantami dalšího vývoje. Stále nejpravděpodobnější možností zůstává, že sopka brzy exploduje a láva začne vyvěrat na pevninu, napsal web Sky News. O něco méně pravděpodobnější je výbuch ve vodě nebo možnost, že vulkán utichne.
Jedním z možných scénářů by bylo, že by po celém světě nastala tzv. nukleární zima. Došlo by na dramatické snížení teplot, velkou neúrodu, vlnu hladomorů. Zemřely by miliony lidí. Kdo by přežil, potýkal by se s nesmírnými problémy. S válkami, nemocemi, kyselými dešti.
„Světovou ekonomiku by to zcela ochromilo,“ tvrdil Kilburn.
V prohlášení Amerického úřadu geologického průzkumu (USGS) stojí, že aktivita sopek se nedá zcela předpovídat. Yellowstonský supervulkán nicméně dosud zažil tři velké exploze, a to před 2,08 milionu let, 1,3 milionu let a 0,631 milionu let.
„To vychází průměrně na 725 tisíc let mezi jednotlivými výbuchy,“ tvrdí se ve stanovisku USGS. „Podle toho by nám zbývalo ještě asi 100 tisíc let. Vycházíme ale z pouhých dvou známých prodlev mezi explozemi, takže jde o nevypovídající údaj.“
USGC výraznější erupci v dohledné době neočekává. Počítá spíše s hydrotermálními explozemi a se středně silnými až silnými zemětřeseními. Profesor Kilburn však varuje, že nejde pouze o Yellowstone. Spousta supervulkánů po celé planetě podle něj není sledována zdaleka tak pečlivě, jak by se slušelo.
„Kdo si myslí opak, žije v mýtu,“ řekl pro Daily Express.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Do Česka dorazil sníh
