Od oblaků popela po otřesy v moři. Probuzení islandské sopky může skončit třemi způsoby

Odborníci sledující aktivitu islandské sopky Fagradalsfjall pracují s třemi různými variantami dalšího vývoje. Stále nejpravděpodobnější možností zůstává, že sopka brzy exploduje a láva začne vyvěrat na pevninu, napsal web Sky News. O něco méně pravděpodobnější je výbuch ve vodě nebo možnost, že vulkán utichne.

Islanďané jsou na nohou. Po sérii menších zemětřesení se v oblasti poloostrova Reykjanes probudila štítová sopka Fagradalsfjall. Živoucí magma tam tepe asi 800 metrů po povrchem. Kvůli vulkánu popraskaly silnice a úřady musely evakuovat městečko Grindavík.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Island evakuoval tisíce lidí, zavřel i největší turistickou atrakci. Obává se erupce sopky

Odborníci varují, že erupce v příštích dnech nastane erupce, ačkoliv se aktivita vulkánu v posledních hodinách snížila. V úvahu proto přicházejí tři varianty dalšího vývoje.

Nejpravděpodobnější je, že nastane erupce sopky, a to v oblasti pevniny. „Pokud dojde k explozi na zemi, což je velmi pravděpodobné, budeme svědky velkolepého prýštění lávy a tvořit se budou lávové proudy,“ popsal pro Sky News Bill McGuire, emeritní profesor geofyzikálních a klimatických rizik na University College v Londýně.

V současnosti není jasné, kde přesně by mohla erupce nastat, protože magma se pohybuje a k výbuchu dojde ve chvíli, kdy se potká se zemským povrchem. K tomu by ale mohlo dojít i v oblasti moře. Taková varianta by byla pro občany Islandu méně nebezpečná. Exploze by byla ale paradoxně okázalejší.

„Pokud magma prorazí povrch na jižním konci zlomu, mohla by sopka vybuchnout pod mořem. Jednalo by se o explozivnější událost, která by vytvořila kužel z úlomkovitého materiálu,“ soudí profesor McGuire.

Ovlivní erupce i pevninskou Evropu?

Ať už ale k erupci dojde kdekoli, nezpůsobí podle McGuira žádný gigantický oblak popela, který by zásadně ovlivnil leteckou dopravu. „Sopky na poloostrově Reykjanes nemají schopnost vytvářet rušivá oblaka popela, jež byla charakteristická pro erupci sopky Eyjafjallajokull v roce 2010,“ uzavřel expert.

Stejně tak v současnosti není pravděpodobné, že by vítr zavlekl oblaka popela směrem do pevninské Evropy. Výbuch by nejspíš příliš neovlivnil ani Velkou Británii, natož Česko.

„Skutečným problémem jsou toxické výpary, především oxid siřičitý, který může být korozivní a způsobovat dýchací potíže. Ve Spojeném království se toho nemusíme obávat, ale místní obyvatelstvo a turisté mohou být ovlivněni v závislosti na převládajícím směru větru,“ sdělil Michele Paulatto, výzkumný pracovník na Imperial College London. Informovala o tom americká CNN.

Nejméně pravděpodobnou, ale pro Islanďany nejlepší variantou, zůstává možnost, že k žádné erupci v příštích hodinách a dnech nedojde. Jak ve svém prohlášení upozornil Dave McGarvie, vulkanolog z Lancasterské univerzity ve Velké Británii: „Nejlepším scénářem je, že právě vzniklá 15 kilometrů dlouhá hráz se jednoduše ochladí a ztuhne – a k erupci nedojde,“ doufá odborník.

Letos se připomněla i sicilská sopka Etna, více v reportáži:

Tagy: