Zejména střední Evropa se potýká s další závažnou vlnou nemoci COVID-19, a to především z důvodu nízké proočkovanosti jednotlivých států v regionu. Ukazuje se, že země mají v podstatě dvě možnosti, jak situaci řešit. Snaží se buď zavést lockdown pro neočkované, který je má motivovat k vakcinaci, nebo jsou vyhlašovány lockdowny celoplošné. Praxe však ukazuje, že každá z těchto dvou cest má odlišný výsledek a státy si musí dobře rozmyslet, čeho chtějí svými opatřeními dosáhnout. Česká republika by proto měla vyhodnotit při dalším zpřísňování opatření výsledky cest, kterými se vydávají naši sousedé.
Obě dvě cesty během posledního měsíce vyzkoušelo Slovensko. V listopadu se rozhodlo velmi znepříjemnit život neočkovaným, kteří v posledních měsících neprodělali nemoc. Kromě pravidel, jaké známe dnes z Česka, nesměli neočkovaní Slováci například ani do obchodních domů. Navštěvovat mohli pouze základní prodejny jako potraviny či drogerie.
V zemi, která patří mezi nejméně naočkované v Evropě (jednu dávku má kolem 48 % obyvatel) a v níž je společnost covidem rozdělena ještě daleko více než v Česku, dokázala přísná pravidla skutečně nakrátko rozhýbat do té doby takřka nehybné vody zájmu o očkování.
Jenže zvyšování proočkovanosti populace je spíše dlouhodobá cesta řešení pandemie a Slovensko je aktuálně nejhůře postiženou zemí na světě co do počtu nakažených na sto tisíc obyvatel. Proto se Slováci rozhodli jít ještě dál a na konci listopadu zavedli celostátní lockdown.
To se sice ukazuje jako vhodná cesta pro řešení aktuální kritické situace, ale z dlouhodobého hlediska to může být problém. Statistiky totiž ukazují, že po vyhlášení lockdownu se trend v očkování výrazně změnil. Z rychle rostoucího zájmu o první dávku vakcíny došlo k jeho strmému pádu. Z reakcí tamních obyvatel ve slovenských médiích vyplývá, že lidé zkrátka ztratili motivaci k očkování, když jim neposkytuje žádné výhody.
Povinné očkování jako řešení
Rakousko oproti Slovensku našlo cestu, jak tempo nárůstu očkování udržet i přes celoplošný lockdown. Znamenalo to však masové protesty v ulicích. Naši jižní sousedé totiž v polovině listopadu oznámili, že bude zavedené povinné očkování všech osob s bydlištěm v Rakousku. Tím země udržela rostoucí trend očkování i přes celostátní lockdown. Rozdíl oproti Slovensku je markantní. Rakousko hlásí takřka 67 % plně naočkovaných.
Jak to vypadá v dalších státech?
Cestu „znepříjemňování života neočkovaným“ představila jako jeden z prvních států Francie, což přineslo ohromné výsledky. Covid pasy byly přes masové protesty přísně vyžadovány od poloviny července, což vedlo k naočkování 20 % populace za dva měsíce. Díky tomu dnes země zvládá podzimní vlnu bez větších obtíží. Ukazuje se tak, že motivace k očkování funguje velmi efektivně především z dlouhodobého hlediska.
V sousedním Polsku je situace oproti zmíněným státům jiná. K lockdownu tamní vláda zatím nepřistoupila, ačkoliv má přírůstky nakažených i přes 20 tisíc denně a naočkovaných má jen necelých 60 procent obyvatel. Na druhou stranu však míra očkování v zemi vytrvale stoupá, a to již od poloviny listopadu. Plně zakončenou vakcinaci má již přes 20 milionů Poláků z celkové populace téměř 38 milionů.
Rostoucí zájem o očkování je patrný i v sousedním Německu. U našich západních sousedů se již od začátku listopadu rapidně zvedá množství zájemců o vakcínu. Počet lidí se dvěma dávkami se postupně blíží k hranici 70 procent celkové populace.
O očkování mají velký zájem také Maďaři. Míra zájemců se dokonce blíží rekordům z dubna a května, kdy se nechalo naočkovat dosud nejvíce obyvatel. Maďarsko k lockdownu zatím nepřistoupilo, ale nachází se v obdobné situaci jako Česko. Denně přibývá i ke třem desítkám tisíc nakažených a dvě dávky již obdrželo lehce přes 60 procent populace.
Klesající trend podobně jako u Slováků platí i u Slovinců. Ještě v polovině listopadu byl zájem Slovinců o vakcíny značně vyšší než u nás či Slováků, nyní ale klesá strmě dolů. Ani zde však zatím k lockdownu nepřistoupili.