Celoplošný lockdown, nebo pouze pro neočkované? Jakou cestou se vydat

Obě dvě cesty během posledního měsíce vyzkoušelo Slovensko. V listopadu se rozhodlo velmi znepříjemnit život neočkovaným, kteří v posledních měsících neprodělali nemoc. Kromě pravidel, jaké známe dnes z Česka, nesměli neočkovaní Slováci například ani do obchodních domů. Navštěvovat mohli pouze základní prodejny jako potraviny či drogerie.

V zemi, která patří mezi nejméně naočkované v Evropě (jednu dávku má kolem 48 % obyvatel) a v níž je společnost covidem rozdělena ještě daleko více než v Česku, dokázala přísná pravidla skutečně nakrátko rozhýbat do té doby takřka nehybné vody zájmu o očkování.

Jenže zvyšování proočkovanosti populace je spíše dlouhodobá cesta řešení pandemie a Slovensko je aktuálně nejhůře postiženou zemí na světě co do počtu nakažených na sto tisíc obyvatel. Proto se Slováci rozhodli jít ještě dál a na konci listopadu zavedli celostátní lockdown.

To se sice ukazuje jako vhodná cesta pro řešení aktuální kritické situace, ale z dlouhodobého hlediska to může být problém. Statistiky totiž ukazují, že po vyhlášení lockdownu se trend v očkování výrazně změnil. Z rychle rostoucího zájmu o první dávku vakcíny došlo k jeho strmému pádu. Z reakcí tamních obyvatel ve slovenských médiích vyplývá, že lidé zkrátka ztratili motivaci k očkování, když jim neposkytuje žádné výhody.

Povinné očkování jako řešení

Rakousko oproti Slovensku našlo cestu, jak tempo nárůstu očkování udržet i přes celoplošný lockdown. Znamenalo to však masové protesty v ulicích. Naši jižní sousedé totiž v polovině listopadu oznámili, že bude zavedené povinné očkování všech osob s bydlištěm v Rakousku. Tím země udržela rostoucí trend očkování i přes celostátní lockdown. Rozdíl oproti Slovensku je markantní. Rakousko hlásí takřka 67 % plně naočkovaných.

Jak to vypadá v dalších státech?

Cestu „znepříjemňování života neočkovaným“ představila jako jeden z prvních států Francie, což přineslo ohromné výsledky. Covid pasy byly přes masové protesty přísně vyžadovány od poloviny července, což vedlo k naočkování 20 % populace za dva měsíce. Díky tomu dnes země zvládá podzimní vlnu bez větších obtíží. Ukazuje se tak, že motivace k očkování funguje velmi efektivně především z dlouhodobého hlediska.

V sousedním Polsku je situace oproti zmíněným státům jiná. K lockdownu tamní vláda zatím nepřistoupila, ačkoliv má přírůstky nakažených i přes 20 tisíc denně a naočkovaných má jen necelých 60 procent obyvatel. Na druhou stranu však míra očkování v zemi vytrvale stoupá, a to již od poloviny listopadu. Plně zakončenou vakcinaci má již přes 20 milionů Poláků z celkové populace téměř 38 milionů.

Rostoucí zájem o očkování je patrný i v sousedním Německu. U našich západních sousedů se již od začátku listopadu rapidně zvedá množství zájemců o vakcínu. Počet lidí se dvěma dávkami se postupně blíží k hranici 70 procent celkové populace.

O očkování mají velký zájem také Maďaři. Míra zájemců se dokonce blíží rekordům z dubna a května, kdy se nechalo naočkovat dosud nejvíce obyvatel. Maďarsko k lockdownu zatím nepřistoupilo, ale nachází se v obdobné situaci jako Česko. Denně přibývá i ke třem desítkám tisíc nakažených a dvě dávky již obdrželo lehce přes 60 procent populace.

Klesající trend podobně jako u Slováků platí i u Slovinců. Ještě v polovině listopadu byl zájem Slovinců o vakcíny značně vyšší než u nás či Slováků, nyní ale klesá strmě dolů. Ani zde však zatím k lockdownu nepřistoupili.