Černá kronika SSSR: Z nebe pršely kusy těl. Při nejkrvavějším únosu letadla zahynulo 81 lidí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Zkouška na diplomatické škole: neúspěch, který předznamenal tragédii
Muž s bombou: Proč se rozhodl pro riskantní únos letadla?
Let do Čity: 72 cestujících a 9 členů posádky
Jaká byla role policisty na palubě letadla?
Když se v lidském životě potkají přehnané ambice s nedostatečnými schopnostmi, bývá to utrpení hlavně pro okolí takto postiženého člověka. V případě mladíka Čingise Junus-ogly Rzajeva ale následky byly tragické. Skončily dokonce největším krveprolitím při únosu letadla v dějinách Sovětského svazu. Na palubě letadla Tu-104A na trase z Moskvy do Čity v roce 1973 zahynulo 81 lidí.
V šedesátých letech se na prestižním Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, kde vzdělání získávají budoucí diplomaté, stala drobná, snad až komická událost, které nikdo nepřikládal význam. Přesto byla na samém začátku krvavého masakru.
ČTĚTE TAKÉ: Královna sovětského podsvětí a donašečka KGB. Kalina chtěla kvůli leukémii unést letadlo
K přijímacím zkouškám dorazil mladík středoasijského vzhledu, který projevil přání stát se diplomatem. U zkušební komise to muselo vzbudit vlnu veselí. Uchazeč totiž nejenže neuměl žádný z požadovaných cizích jazyků, on dokonce zápolil i s ruštinou.
Odmítnutým mladým mužem byl Čingis Junus-ogly Rzajev z Ázerbájdžánské sovětské svazové republiky. Dnes už nezjistíme, co ho k tomu vedlo, ale trpěl utkvělou představou, že jeho životním posláním je být diplomatem a přes značné inteligenční nedostatky nepochyboval, že by v tom byl skvělý. Jeho známí později vzpomínali, že o tom mluvil tak často, až to bylo nesnesitelné.
Čínský sen
Životní dráha Čingise Rzajeva více odpovídala jeho schopnostem – byl dělníkem na stavbě silnic. Stále ale snil o diplomatické dráze. A když se mu to nepodařilo doma, rozhodl se zkusit štěstí v Číně, kde vládl Mao Ce-tung. Vztahy mezi Moskvou a Čínou byly v šedesátých a v sedmdesátých letech napjaté. V době před únosem letadla můžeme hovořit o otevřeném nepřátelství, které se projevilo řadou ozbrojených pohraničních konfliktů. Čínský vůdce Mao nesouhlasil s odsouzením Stalinova kultu osobnosti a podle něj Sovětský svaz sešel z cesty komunismu.
Čtěte také
Možná právě proto se Rzajev domníval, že za Velkou zdí ho přijmou s otevřenou náručí. I když opak by byl pravděpodobnější. Čína v druhé polovině 60. let prošla takzvanou kulturní revolucí, kampaní, která si v ničem nezadala s nejhoršími stalinskými represáliemi, a v době únosu letadla ještě doznívala. Kromě samotných Číňanů byly oběťmi i cizinci a Rzajev by určitě nebyl výjimkou. Přesto se rozhodl letadlo unést právě sem.
S bombou do letadla
Pokud Rzajev neměl vůbec žádné předpoklady, aby se stal diplomatem, měl slušné dispozice pro to, aby se stal bombovým teroristou. Za povinné vojenské služby se dostal k ženistům a tam se zřejmě naučil základům práce s výbušninami. Blízko k nim měl i při stavbě silnic. Postupně si jich domů nanosil šest kilo.
Ani výroba mechanismu, který měl „pekelný stroj“ odpálit, pro Rzajeva nebyla problém. Jak později zjistili experti, kteří se pokusili události na palubě letadla rekonstruovat, vyrobil takzvaný reverzní mechanismus. Zatímco u většiny bomb je zapotřebí výbušninu odpálit zmáčknutím například tlačítka nebo páčky, v případě reverzního mechanismu to bylo naopak. Dokud prst tlačítko mačkal, výbuch nehrozil. Pokud ale tlak povolil, bomba explodovala. Právě to sehrálo při tragédii klíčovou roli.
Osudný let
Rzajev do letadla letícího z Moskvy do Čity přistoupil v Irkutsku. Prostor pro pasažéry byl skoro plný. Z kapacity 85 míst zůstalo prázdných jen několik sedadel. Na poslední chvíli před startem ještě přistavovali schůdky pro opozdilého pasažéra. Voják se z dovolenky vracel k jednotce. Místo několika dnů v posádkovém vězení ho tak čekala smrt. Naopak major, který byl tak opilý, že se nedokázal po schůdcích do letadla dostat, měl víc štěstí, protože zůstal na letišti.
Čtěte také
Je zvláštní, že Rzajev se na palubu letadla dokázal dostat s šesti kilogramy výbušniny. Jenže až do této tragédie nebyli cestující na vnitrostátních letech prakticky kontrolováni. Navíc začátek sedmdesátých let to byla doba, kdy vlna únosů letadel v SSSR teprve nabírala na síle.
Letoun Tu-104A odstartoval z Irkutsku ve 3:02 moskevského času. Na jeho palubě bylo 9 členů posádky a 72 cestujících, před sebou měli tři čtvrtě hodiny letu do Čity vzdálené něco přes 600 kilometrů. Ve 3:36 kapitán letadla vyslal nouzový signál, o devět sekund později stroj letící ve výšce 6 500 metrů zmizel z radarů. Co se stalo na palubě? Přímá svědectví samozřejmě neexistujía tak jsme odkázáni jen na rekonstrukci, která vyplynula z vyšetřování.
Tu-104A
Tupolev Tu-104 byl sovětský dvoumotorový proudový dopravní letoun. I když světově mu v této kategorii nepatřilo prvenství, tak v letech 1956 až 1958 byl jediný proudový stroj v civilní dopravě. V barvách Aeroflotu poprvé vzlétl v září 1956 a sloužil až do roku 1981, šest letadel používaly i Československé aerolinie (jeden exemplář si můžete prohlédnout v Leteckém muzeu Praha-Kbely). Písmeno „A“ v názvu letadla označovalo první vylepšenou verzi.
cestovní rychlost:800-900 km/h
maximální dolet: 4350 km
vyrobeno: 201 kusů všech verzí
Skládání tragické mozaiky
Místo dopadu trosek asi 100 kilometrů od Čity objevila krátce před jedenáctou hodinou dopoledne posádka pátracího vrtulníku Mi-8, viděla trosky letadla a roztrhaná lidská těla, to vše rozeseté na 10 hektarech. Exploze šesti kilogramů výbušniny už ve vzduchu, ve výšce přes šest kilometrů, rozlomila stroj na čtyři části. Na místo postupně dorazily týmy policejních vyšetřovatelů, forenzních patologů, odborníků na leteckou techniku. Nebylo pochyb o tom, že na palubě letounu došlo k mohutné explozi, kterou patrně způsobila bomba. Kdo ale byl pachatel?
Čtěte také
Identifikace Čingise Rzajeva připomínala skládání krvavých puzzlí. Hlava byla znetvořena, ruce a nohy ležely jinde než tělo. Pitva pak prokázala, že v těle je díra po střele. Tohoto cestujícího nezabil výbuch, ale výstřel. Příběh začal dostávat jasnější obrysy. Čita leží nedaleko hranic s Mongolskem a s Čínou a vnitrostátní lety poblíž hranic doprovázel ozbrojený policista.
Tím byl jednadvacetiletý Vladimir Jožikov, který měl podle instrukcí v případě podobných událostí proti teroristovi použít zbraň. Tou byla pistole makarov nalezená později na místě tragédie. Pachatel zřejmě hrozil bombou a požadoval, aby letoun pokračoval v cestě do Číny. Policista ho střelil do zad a smrtelně zranil. Tady zafungoval reverzní princip rozbušky, o kterém jsme si už řekli. Smrtelně zraněný Rzajev pustil spouštěcí mechanismus a nálož explodovala.
Vyšetřovatelé sice už věděli, jak se tragédie stala, měli tělo pachatele, ale nevěděli, kdo to je. Lékařům se podařilo na základě kusů lebky zrekonstruovat obličejovou část a vytvořit portrét. Tvář patřila Čingisi Rzajevovi. Totožnost později potvrdili jeho rodiče. Mezi věcmi, které policie u něj doma našla, byly i součástky k výrobě bomby a její plánek.
Úřady celé vyšetřování udržovaly v tajnosti, v novinách se o tragédii nesměla objevit ani zmínka. Márnice, kde ležela těla obětí, hlídali policisté se samopaly a pozůstalí se s blízkými přes opakované žádosti nesměli rozloučit. Až za několik měsíců jim v Moskvě vydali urny s popelem. Nedlouho poté se únosy letadel začaly posuzovat jako akt terorismu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vydat tělo po úmrtí příbuzným? Zamítá se! Komunisté se Bučilovi mstili i po smrti, říká Padevět
