Královna sovětského podsvětí a donašečka KGB. Kalina chtěla kvůli leukémii unést letadlo
Při pohledu na fotografii Kaliny Nikiforovové ze školních let vás možná napadne: prostě obyčejná holka, která není ničím zajímavá, žádná jiskra, žádné charisma. Je to ztělesnění průměru a obyčejnosti. Ale dnes víme, co dívku čekalo, a nic nemůže být vzdálenější realitě než povrchní soud. Ukázalo se, že je ve skutečnosti prohnaná, manipulativní a inteligentní. Prosadila se v sovětském kriminálním světě, zároveň donášela KGB, dosáhla na sovětské poměry neuvěřitelného bohatství. Jejím partnerem byl jeden z nejslavnějších „vorů v zakoně“. Dramatický příběh se začal psát nedlouho poté, co fotograf zmáčkl spoušť a udělal portrét.
Jen dva měsíce po konci druhé světové války se v ázerbájdžánském Baku v rodině Mojseje Nikiforova narodila holčička jménem Kalina. Některé zdroje píší o chudé židovské rodině, jiné o bohaté. Ale blíž pravdě bude spíš druhé tvrzení. Otec dodával vybavení rybářům, kteří se živili ilegálním rybolovem, a zabýval se i pašováním zboží z Íránu. Takoví lidé chudí nebývají, jen mívají problémy s policií, a přesně to se stalo i otci Kaliny. Nezbylo nic jiného než zmizet. A to do Moskvy.
ČTĚTE TAKÉ: Postrach jménem Kolja Karate. Proč komunisté zakázali bojový sport?
Zhruba tady se stopy o rodině Kaliny Nikiforovové ztrácejí. Ale je pravděpodobné, že otec sehrál důležitou roli i při Kalinině sňatku, který byl zřejmě předem domluvený. Jen málokterá dívka by si z čisté lásky v sedmnácti letech vzala muže, jenž byl jako klenotník sice velmi bohatý, ale stejně tak i starý a nemocný.
Smrt bohatého zlatníka
Manžel pár let po svatbě zemřel – pro většinu žen to bývá tragédie, pro Kalinu to ale byla hlavně příležitost. Klenotník po sobě nechal peníze, zlato, byt v Moskvě i kontakty na zajímavé lidi a před mladou ženou se otevřely nové obzory. Už tehdy se ukázalo, že ví, jak to v sovětské společnosti chodí.
Kontakty použila, aby se dostala k vedoucímu obchodu Berjozka, kterému na rovinu řekla, že si koupí místo prodavačky a bude mu pravidelně odvádět určitou sumu. Za lukrativní místa se tehdy platilo často a zaměstnání v Berjozce, sovětské obdobě československého Tuzexu, mohlo být velmi výnosné – blízko tu bylo k valutám i k nedostupnému západnímu zboží. I to ale Kalině bylo málo a zapletla se s podsvětím – dávala tipy na bohaté zákazníky.
Čtěte také
Vše Kalině vycházelo až do okamžiku, kdy, jako mnohokrát, byla prostřednicí při výměně valut za speciální poukázky do prodejny. V našem prostředí bychom asi řekli, že se jednalo o obyčejný veksl. Jenže tentokrát celou transakci zpovzdálí sledovali policisté v civilu. I když šlo o částku bagatelní, stačilo to k tomu, že Kalina musela na lukrativní pozici zapomenout. Místo toho začala obsluhovat v bufetu na Kurském nádraží.
I tady se daly ale vydělat slušné peníze – třeba ředěním koňaku. Jenže tak dlouho se ředí koňak, až jednou přijde kontrola. Asi toho bylo na Kalinu víc než ten koňak, protože následoval soud. Aby si Kalina zajistila nižší trest, zavázala se ke spolupráci s KGB – krycí jméno Jůlinka. Když opustila vězení, psal se rok 1977 a jí bylo 32 let, stále měla čas na nový začátek. A ten byl v pivním baru na Sucharevském náměstí.
Sovětské pivní bary měly daleko do našich pivnic, nebo dokonce anglických pubů. Často to byly jen vykachlíkované místnosti, kde se na stojáka konzumovalo pivo nevalné kvality. Klientela bývala různorodá, někdo se zastavil na jedno po práci, někdo se zlil do němoty. I tady se ale dal alkohol ředit a především se tu daly snadno navazovat kontakty.
Cesta k bohatství
Právě v pivním baru se Kalina měla seznámit s Japončíkem. Takovou přezdívku měl Vjačeslav Ivaňkov. Byl o pět let starší a už patřil k obávaným členům podsvětí s dlouhým seznamem zločinů. Tehdy patřil do bandy Gennadije Karkova zvaného Mongol, ale později vytvořil vlastní gang. Tvrdý, brutální a také inteligentní Japončík si s Kalinou rozuměl. Byl to jen obchod, nebo něco víc? Faktem je, že o syna své přítelkyně Viktora se staral až s dojemnou péčí, která k člověku, jenž neměl problémy mučit své oběti, nepasovala.
Viktor Kalina Nikiforov
Některé zdroje uvádějí jako otce Viktora Kaliny „vora v zakoně“ a blízkého přítele jeho matky Vjačeslava Ivaňkova zvaného Japončík. Podle jiných je to prakticky vyloučené, protože v době Viktorova narození se partneři ještě neznali. Rozhodně mu ale věnoval otcovskou péči.
V prostředí, kde žil, Viktor nemohl skončit jinak, než jako další člen podsvětí. První trest dostal už v osmnácti letech za těžké ublížení na zdraví. Ve vězení získal přezdívku Kalina podle křestního jména své matky.
Už v mládí byl korunován na „vora v zakoně“ a stal se prominentem sovětského světa zločinu. Nevděčil za to svým schopnostem, ale vlivu matky. Samotná Kalina takový titul obdržet nemohla, protože i zločinci mají svá pravidla a ta ženy vylučovala.
Byl to zřejmě Japončík, kdo Kalinu zapojil do nového plánu bandy – vybudovat v okolí Sucharevského náměstí ilegální kasina. Neměla to být žádná hráčská doupata, ale podniky pro nejlepší klientelu. Ve třech domech se nakonec podařilo získat několik sousedních bytů a probouráním příček vznikl důstojný prostor pro karetní stoly i skutečnou ruletu.
Do nově otevřených podniků začali chodit vybraní hosté – lidé ze světa sovětské estrády, zámožní Rusové vydělávající na černé ekonomice i vyšší funkcionáři komunistické strany. Mohlo něco takového vůbec uniknout KGB? To těžko, ale uvnitř tohoto byznysu měla tajná policie svou Jůlinku a ta donášela – kdo tam chodí, co říká, kolik utrácí a s kým se stýká. A situace zřejmě vyhovovala i druhé straně. Vždyť výnosné podniky podsvětí teď byly pod tou nejvyšší ochranou. Kalina také dávala tipy na lidi, které se vyplatilo oloupit. Stala se z ní uznávaná autorita kriminálního světa, za kterou si i zkušení zločinci chodili pro rady.
Ruští Židé – zlatý důl
V roce 1972 americký prezident Richard Nixon a generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv podepsali smlouvu SALT 1 o nešíření jaderných zbraní. Velká politika promluvila do života obyčejných lidí, i když se o tom v učebnicích nedočteme. A promluvila také do života Kaliny. Američané se totiž velmi živě zajímali o osudy Židů žijících v SSSR a Sověti udělali gesto – umožnili vycestování do Izraele. Šance se v sedmdesátých letech chopily desítky tisíc lidí, jen v roce 1979 jich bylo přes 50 000.
Čtěte také
Ale Sověti nebyli úplně velkorysí a své občany pouštěli za hranice naprosto ožebračené. Emigranti si s sebou nesměli odvézt prakticky nic kromě kufru s oblečením. Museli navíc zaplatit značnou sumu za každý rok vzdělání a většinou se jednalo o vysokoškolsky vzdělané lidi. A v této situaci nastupuje na scénu Kalina se svou vysoce vyvinutou sociální inteligencí a schopností manipulovat s lidmi.
Potřebujete peníze a potřebujete je rychle? Kalina to zařídí. Nebo byste potřebovali nějaké peníze v zahraničí do začátku? Od toho je tu Kalina. Stačilo, aby zákazník měl nějaké cennosti – šperky nebo starožitnosti.
Kalina dokázala zboží prodat a peníze přes prostředníky poslat do Izraele. A brala za to tučnou provizi. Někdy skončili zákazníci bez peněz i starožitností. Ale kdo by si stěžoval, že ho okradli, když sám překročil zákon. Ke třem kasinům časem přibyla tajná dílna na výrobu padělků zahraničních značek dámských bot a také zlatnická dílna. Kalina zkrátka stále více bohatla.
Bohatá a na smrt nemocná
V roce 1988 přišlo na úřadovnu KGB anonymní udání: „Na letišti ve městě Leninakan v Arménii se připravuje únos letadla s cílem vývozu značného množství starožitností do zahraničí. Přípravu únosu řídí Kalina Nikiforovová.“ Sdělení muselo připadat vyšetřovatelům naprosto šílené, ale ukázalo se také jako pravdivé.
Proč se Kalina Nikiforovová, která žila v bohatství, rozhodla opustit Sovětský svaz tak dramatickým způsobem? Způsobila to lékařská zpráva, která jí převrátila život naruby – diagnóza zněla leukémie. V Sovětském svazu to znamenalo jistou smrt. Ale Kalina nebyla zvyklá se vzdávat a doufala, že v zahraničí by ještě měla naději.
Čtěte také
K tomu ovšem potřebovala spoustu peněz. Do Izraele se dalo doletět a vzhledem k židovskému původu by mohly být místní úřady vstřícnější. Možná jí nedošlo, nebo to nevěděla, že po únosu izraelského letadla na lince Atény–Paříž v roce 1976, kdy seděla ve vězení odstřižená od informací, nebudou mít Izraelci pro něco podobného velké pochopení.
Smrt ale byla rychlejší než spravedlnost – Kalina Nikiforovová zemřela 26. února 1988 na zástavu srdce. Místem jejího posledního odpočinku se stal Jerevan. Náhrobek na hřbitově stojí dodnes a občas se na něm objeví čerstvé květy – kriminální svět na svou královnu nezapomněl.
Pro úplnost se patří uzavřít ještě dva příběhy. Synovi Kaliny Viktoru Nikiforovovi titul „vora v zákoně“ nepřinesl ani štěstí, ani nedotknutelnost. Snad uvěřil, že se může rovnat jiným autoritám světa zločinu, ale neměl ani zdaleka takové schopnosti jako jeho matka. V roce 1992 byl zastřelen, motivem se zřejmě stala hádka s dalším z šéfů moskevského podsvětí. Bylo mu 28 let.
A lépe nedopadl ani Japončík. Stal se králem ruského kriminálního světa, jeho vliv sahal daleko za hranice a dožil se nejdelšího věku ze všech, ale v roce 2009 ho smrtelně zranil výstřel z odstřelovačské pušky, když vycházel z jedné z moskevských restaurací.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jsem Ježíš, říká Bůh šašek při výslechu policistům. Příbuzní členů jeho sekty mezitím trpí.
