Černobyl

Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou kuriózní, až bizarní situace. CNN Prima NEWS vzhledem ke dvouletému výročí konfliktu přináší druhou sérii pořadu s názvem Momenty války. První díl nabízí podivný příběh ruských sabotérů u Černobylu i léčku ukrajinských partyzánů v Mariupolu.

Zmutovaní vlci potulující se po černobylské pustině získali novou superschopnost, která by mohla mít velký význam pro člověka. Tým vědců totiž zjistil, že mají geneticky pozměněný imunitní systém, který vykazuje odolnost vůči rakovině. Vědci proto doufají, že by to mohlo vést k nalezení léku proti této zákeřné nemoci, napsal web Daily Mail.

Na sociální síti Telegram se šíří zprávy o kuriózní události, k níž mělo dojít na severu Ukrajiny poblíž jaderné elektrárny v Černobylu. Malé skupině ruských sabotérů a zvědů se údajně povedlo překonat bělorusko-ukrajinskou hranici, čímž pronikli na území napadené země. V tamním lese je mělo překvapit stádo divokých prasat, přičemž jeden z okupantů prý přišel o život. „Bojoví kanci zorganizovali hon na ruské sabotéry,“ glosovala ukrajinská agentura Unian. Ukrajinská ani ruská armáda zmíněný příběh nepotvrdily.

Ve válce se mnohdy dějí věci, nad kterými zůstává rozum stát. Své o tom vědí ukrajinští obyvatelé žijící v okolí Černobylu. Když se loni pokusili varovat nepřátelské ruské vojáky, aby se nezdržovali poblíž zničené jaderné elektrárny, jejich rady nevyslyšeli. Místo toho se na místě utábořili, v jeden moment dokonce rybařili v někdejší chladicí komoře reaktoru, popsali místní pro deník The Sunday Times. Mnozí okupanti skončili v nemocnici. Podobný osud potkal letos jiné ruské vojáky v Záporoží, kteří při vyhrabávání zákopů omylem narazili na dobytčí hřbitov a chytili anthrax.

Kolem radioaktivního černobylského pekla vznikala během posledních několika desítek let doslova psí rajská zahrada. Ačkoli to může mnohé překvapit, právě takové závěry je možné vyčíst ze studie vědců z Jihokarolínské univerzity a amerického Národního ústavu pro výzkum lidského genomu. Zjištění prezentovaná v časopise Science Advances jsou o to pozoruhodnější, že se v katastrofou zasažené oblasti daří právě zvířatům, jež měla vlivem domestikace a cíleného křížení o mnoho genů užitečných k přežití ve volné přírodě přijít. Pro účely svého zkoumání vědci vyhodnocovali DNA celkem 302 divokých psů nalezených v okolí černobylské vyloučené zóny (CEZ).

Přesně před 37 lety – 26. dubna 1986 – došlo k největší jaderné katastrofě v dějinách lidstva. Jeden z reaktorů černobylské elektrárny na Ukrajině, která byla součástí tehdejšího Sovětského svazu, explodoval a do ovzduší se tak uvolnilo masivní množství radiace. Svoji roli sehrává Černobyl i během nynější ruské invaze. Ukrajina si připomíná výročí katastrofy ve válečném stavu.

Americký Černobyl. Tak nazývají někteří nehodu, která se stala před dvěma týdny v americkém Ohiu. Vlak vezoucí chemikálie tam vykolejil a do okolí unikly toxické látky, především vinylchlorid, který se používá při výrobě plastů a je silně karcinogenní. Úřady musely kvůli nebezpečí výbuchu část nákladů řízeně spálit. Lidé byli bezprostředně po nehodě evakuováni. Teď se ale vracejí domů a bojí se.

Zatímco ukrajinské velení čeká na výsledek diplomatických jednání o dodávkách německých tanků, vojáci se připravují na další masivní ruský útok. Moskva by se podle informací zaznívajících mimo jiné ze Spojených států amerických o něj mohla pokusit již na jaře.

Když se blížíte k jaderné elektrárně Černobyl, začnou detektory radiace hlasitěji pípat, lidí je čím dál méně a žáby jsou mnohem tmavší. Rosničky, které žijí v zóně zamořené po výbuchu této jaderné elektrárny, totiž mají mnohem intenzivnější pigmentaci, která jim nejspíš pomohla přežít v prostředí, kde je zvýšená úroveň radioaktivity. K tomuto závěru dospěli vědci, kteří zkoumali stovky obojživelníků žijících v uzavřené zóně kolem Černobylu a mimo ni, napsal britský list The Times.

Ukrajinské město Pripjať opuštěné po výbuchu jednoho z reaktorů jaderné elektrárny Černobyl nebo třeba italský ostrov Poveglia, jenž sloužil jako karanténní oblast během morové rány. Obě místa spadají do takzvaného „dark turismu“. Tento pojem vznikl v polovině devadesátých let a označuje cestování na místa spojená s nehodami a smrtí.

Není žádnou novinkou, že jaderná energie patří mezi čisté zdroje. Zároveň jsou druhým nejbezpečnějším způsobem, jak získávat elektřinu. Předčí ji pouze elektrárny fotovoltaické. Pokud bychom ale zkombinovali objem emisí skleníkových plynů s bezpečností provozu, atomové elektrárny jsou pro lidstvo nejlepší volbou, vyplývá to z analýzy časopisu The Economist.

Symbol jaderné energie v Česku. Přesně tak označil předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou moderátor Jan Kraus. Ačkoliv to paní doktorku moc netěší, přiznává, že ze všech možných přezdívek, které jí lidé dávají, má nejraději „jadernou babu“. V pořadu Show Jana Krause se pak mimo jiné pobavila i o válce na Ukrajině a jejích jaderných elektrárnách.