Češi a přírodní katastrofy: Brněnští vědci popsali, jak je v budoucnu zvládat lépe než dnes
Následky povodní na Olomoucku (ilustrační foto) Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká společnost může zvládat přírodní katastrofy lépe než dosud. Je k tomu potřeba dlouhodobá spolupráce a komunikace mezi státem, samosprávami, záchrannými složkami i místními komunitami, které se umějí v případě potřeby zorganizovat. S tím souvisí potřeba schopnosti místních komunit fungovat v době krize samostatně, uvedli vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ve studii.
V materiálu zaměřeném na odolnost společnosti v době krizí doporučují finanční i politickou podporu rozvoje občanské angažovanosti.
DÁLE ČTĚTE: „Metrouš“ je doma, majitelka zaplatila 700 korun. Štěně na šest hodin zastavilo dopravu v Praze.
Kvůli klimatické změně čelí nejen Česko častěji než dříve extrémním projevům počasí, jako jsou sucho, povodně, silné bouřky či vichřice. Míra dopadů pak závisí právě na odolnosti společnosti. Studie zpracovávaná v letech 2022 až 2025 pod hlavičkou Národního institutu SYRI zjistila, že český systém, který se snaží snižovat riziko katastrof, zatím funguje především na tradičním krizovém řízení a rychlé reakci záchranných složek. „Ale kromě reakce ex post lze podporovat i přípravu na budoucí katastrofy,“ uvedli vědci.
Z velké míry závisí odolnost a připravenost na propojenosti a komunikaci mezi těmi, kteří jsou postiženi, s místními komunitami, přes starosty a místní lídry, samosprávami i složkami státu. Mezi další prvky, které mohou odolnost podpořit, patří podle studie sociální spravedlnost, schopnost učit se z chyb a zkušeností všech, kterých se minulá katastrofa dotkla, ale také dlouhodobá osvěta a vzdělávání. Jako nutnou prevenci zdůraznili výzkumníci i ochranu životního prostředí a vhodné hospodaření v krajině.
Čtěte také
Klíčovou roli hrají podle výzkumníků starostky a starostové. Těm by krajské úřady měly poskytovat dlouhodobou podporu, aby byli dostatečně proškoleni. Zároveň by měli aktivně mapovat situaci ve svých obcích a mít vybudované vztahy s místními lídry. „Mezi ně patří například farář, ředitelka školy nebo trenér sportovního klubu. Jsou to typicky lidé, kteří mají důvěru obyvatel a jejich zapojení v době krize snižuje u veřejnosti pocit nejistoty. Budování vztahů v době klidu umožňuje v případě katastrofy účinnější spolupráci," uvedl jeden z autorů studie Jakub Mácha.
Jeho kolegyně Anna Bromová zdůraznila ještě potřebu nastavení spolupráce s neziskovými a humanitárními organizacemi, které dokážou samosprávy rychle materiálně i kapacitně podpořit. „Je dobré mít vytvořené procesy i pro co nejrychlejší zapojení dobrovolníků. Zájem o dobrovolnictví je potřeba v obci pěstovat dlouhodobě a podporovat obecnou angažovanost lidí na veřejném dění,“ dodala Bromová.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nebezpečné mýty o houbách: Neposuzujte jedovatost podle barvy, varuje mykolog
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
