Další možnost, jak se zapojit do obrany země. Poslanci schválili dobrovolné předurčení

V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Předloha k těmto možnostem zapojení do obrany státu přidává dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který by o ně požádal, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, Sněmovna by je mohla zrušit.

ČTĚTE TAKÉ: Pekarová nešetří a poslanci utrácejí miliony za výlety, napsal Kverulant. Lži, ohradila se

Státu umožní novela vyplacení ročního náborového příspěvku novým vojákům v aktivní záloze a zavádí pro ně také stabilizační příspěvek. Skupina poslanců ANO prosadila zvýšení náborového příspěvku z 24 na 30 tisíc korun. Nynější běžnou roční odměnu 18 tisíc korun vládní předloha nemění, bude ale podmíněna delší, aspoň dvoutýdenní činnou službou.

V současnosti postačí aspoň týdenní vojenské cvičení během roku. Voják v aktivní záloze bude moci nově získat navíc odměny podle výsledku služebního hodnocení. Sněmovna je zvýšila podle návrhu ANO na šest tisíc korun za velmi dobré a na devět tisíc korun za výtečné hodnocení. Kabinet navrhoval tři tisíce korun a šest tisíc korun. Ostatním vojákům v záloze, kteří se zúčastnili vojenského cvičení dobrovolně nebo na základě vládního opatření, bude podle vládní novely náležet odměna 15 tisíc korun.

Jde o reakci na ruskou agresi

Novela vznikla podle ministryně obrany Jany Černochové jako první legislativní reakce na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Její předchůdce Lubomír Metnar z opozičního klubu ANO doporučil navzdory prvotním výhradám podporu předlohy. Ocenil například zlepšení motivačních podmínek pro vojáky v záloze. Navrhované změny by měly zefektivnit přípravu Česka k obraně v době míru, uvedl. Naopak podle Radka Kotena (SPD) se branná legislativa mění pro zapojení obyvatel do válečného konfliktu.

Sněmovna v novele podle doporučení branného výboru zachovala současné vymezení operačního nasazení ozbrojených sil. Vláda chtěla rozšíření definice zejména ve vztahu k zahraničním misím. Poslanci také upravili ustanovení o ochranných pásmech u vojenských objektů včetně případných náhrad škod vlastníkům pozemků.

Předloha dále zakotví zákonnou úpravu vojenských vlaků s cílem zajistit jim přednostní průjezd po železnici. Umožní používat vojenské zbraně a další prostředky, například rušičky signálu, vrhače sítí a lasery, k zamezení letu dronů nad vymezenými oblastmi. Vojenské úřady budou nově moci každého občana informovat o vzniku branné povinnosti, které podléhají všichni od 18 do 60 let. Na Úřadu vlády novela uzákoní pozici poradce pro národní bezpečnost, kterým je nyní Tomáš Pojar, a to i jako tajemníka Bezpečnostní rady státu.

Dvě procenta HDP na obranu

Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, dnes schválila Sněmovna. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.

Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.