K vytvoření finálního kusu masa pomáhá i 3D tiskárna. „3D tisk, respektive tvorba svaloviny řízeným skládáním buněk, pomáhá vytvořit kousky kultivovaného masa, nicméně podle nás to není technologie, která by šla u buněk používat ve velkém tak, aby to dávalo ekonomický smysl,“ vysvětluje ředitel Bene Meat Technologies Roman Kříž. FOTO: BMT Zdroj: CNN Prima NEWS
Do výzkumu výroby kvalitního, a přitom pokud možno co nejlevnějšího umělého, masa jsou ve světě investovány stovky milionů dolarů. Česká firma vymýšlí, jak ho vytvořit za co nejméně peněz.
Snaha o udržitelný život na Zemi vede odborníky k hledání cest, jak zajistit dostatek masa a zároveň omezit porážku stovek tisíc kusů dobytka denně. Vedou k tomu dvě cesty. Buď vyrábět maso „rostlinné“, což je ovšem jen jeho náhražka; nebo maso „umělé“. Oba obory neustále rostou.
„Hlavní rozdíl je v tom, že rostlinné maso není maso, ale jeho náhražka jinými, podobně chutnajícími složkami. Umělé, respektive kultivované maso, je maso, které vzniká stejně jako ve zvířeti, jen mimo něj,“ popisuje Roman Kříž, vývojář umělého masa z české laboratoře Bene Meat Technologies.
Jak si takovou tvorbu umělého masa představit? „Vyvíjíme způsob, jak zvířeti odebrat maličký kus svalu, vybrat z něj buňky tvořící svalovou tkáň, ty následně namnožit a zformovat z nich zase zpátky svalovou tkáň. Hodně svalové tkáně,“ popisuje zkráceně mechanismus výroby. Umělé maso dnes mnoho firem po celém světě již vyrábí, ovšem celý proces je velmi drahý. Vítězem v pomyslném závodě bude ten, kdo najde způsob, jak vyrobit umělé maso co nejlevněji.
„Na samotnou výrobu se ještě nesoustředíme. Pokud bychom se teď pustili do výroby ve velkém, neměli bychom šanci se dostat pod pět tisíc korun za kilo ‚mletého‘ hovězího. To nechceme,“ popisuje Kříž současný stav. „Představte si, že z buněk, které se vejdou na plošku 1 × 1 milimetr, budeme mít po nějakých třech měsících maso jako z dvou set býků. Rádi bychom se dostali na cenu kolem stovky korun za kilo ‚mletého‘ kultivovaného masa. Jen tak se stane skutečnou alternativou pro lidstvo, nikoliv jen zajímavostí pro bohaté,“ vysvětluje.
První „hambáč“ za milion dolarů
První hamburger z umělého hovězího masa na světě vyrobil už v roce 2013 nizozemský vědec Mark Post, spoluzakladatel společnosti Mosa Meats. A byla to velmi drahá záležitost. „Vychovat“ v laboratoři 20 tisíc vláken burgeru o váze 450 gramů trvalo tři měsíce a stálo 1,2 milionu dolarů. V následujících letech však cena prudce klesla. V březnu 2017 se společnost Memphis Meats dostala na cenu 9 tisíc dolarů za 450 gramů laboratorně vypěstovaného kuřecího masa, rok poté její generální ředitel oznámil, že cena klesla pod tisíc dolarů.
Ještě v roce 2019 se mluvilo o 250 dolarech, dnes už firmy slibují hamburger o 450 gramech za 50 dolarů. Celý proces zlevňuje fakt, že výroba se přesouvá z laboratoří k automatizovaným systémům.
Po hovězím další druhy
Bene Meat Technologies byli založeni v lednu 2020. Zatím se soustředí na kultivaci hovězího masa, co ale drůbeží, vepřové či krevety nebo třeba ryby? „Až zvládneme hovězí, pustíme se i do dalších druhů masa. Nicméně hodně věcí funguje u různých živočichů různě. Já třeba nevěděl, že nejbližším ‚příbuzným‘ krávy je geneticky velryba – není to prostě tak jednoduché,“ dodává Roman Kříž.
Proč vývojář umělého masa ještě svůj produkt neochutnal a jak přesně probíhá jeho výroba, se dozvíte v pátečním vydání týdeníku 5plus2 a na www.5plus2.cz.
Týdeník 5plus2 Zdroj: Josef Hora, týdeník 5plus2
