Česká hospodářská idylka brzy skončí. Tvrdý náraz přijde nejpozději na podzim
Počet lidí bez práce by do konce letošního roku mohl překročit hranici půl milionu, říkají ekonomové. Zdroj: Profimedia.cz
Nouzový stav je minulostí, hospody a restaurace otevřely své vnitřní prostory, roušky už nejsou venku povinné a protiepidemická opatření téměř končí. Česká republika se „probouzí“ z karantény a zdá se, že s ní i její ekonomika. Čísla z trhu práce tento optimismus podporují. Jenže to nejhorší prý má země teprve před sebou. Ekonomové věští, že do konce roku bude v republice půl milionu nezaměstnaných.
Nic zatím nenaznačuje, že česká ekonomika prochází zřejmě nejhorším čtvrtletím ve své novodobé historii. Když přišla první vlna rozvolňování protiepidemických opatření, lidé vzali útokem hobbymarkety či obchodní domy s nábytkem. Rovněž objem individuální dopravy se od konce března znatelně zvětšil, o čemž svědčí provoz na hlavních tazích nebo v metropoli. Podle dat pražské Technické správy komunikací se provoz v hlavním městě dva měsíce od zavedení karantény vrátil téměř na předchozí úroveň.
Zdání, že se skutečně vše vrací do starých kolejí hospodářského rozkvětu, potvrzují i data z trhu práce, která obden na svých stránkách zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Počet uchazečů o práci se sice ke konci května zvýšil na více než 260 tisíc (o 60 tisíc více než loni v květnu), avšak míra nezaměstnanosti na úrovni 3,55 procenta žádnou apokalypsu nevěští. Oproti loňskému květnu je vyšší o necelý procentní bod.
Propouštěla čtvrtina firem
Z dat ministerstva práce lze navíc nabýt dojmu, že oněch 260 tisíc uchazečů o práci je strop, kterého Česká republika dosáhla. Kolem této výše se totiž počty nezaměstnaných drží prakticky celý květen. Jenže redakcí CNN Prima NEWS oslovení ekonomové se shodují, že to nejhorší z pohledu trhu práce republiku teprve čeká. „Nástup nezaměstnanosti po příchodu krize má u nás typicky zpoždění. Není to jako v USA, kde velmi pružný trh práce vystřelil covidovou nezaměstnanost vzhůru o deset procentních bodů během několika týdnů,“ řekl Mojmír Hampl, šéf segmentu poradenských služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG.
V létě přijde na pracovním trhu první náraz, s podzimem další. Počet nezaměstnaných se může zvýšit o 270 až 320 tisíc, na více než půl milionu osob, což bude pětileté maximum.
Toto tradiční zpoždění má příčinu především ve výpovědních lhůtách, které v Česku trvají dva až tři měsíce. Pokud tedy někdo dostal výpověď už v březnu, na úřad práce se půjde zaregistrovat nejdříve v červnu, případně v červenci. S kým se zaměstnavatel rozloučil v dubnu, mezi uchazeči o zaměstnání se ocitne třeba až s koncem prázdnin. Květnová nezaměstnanost je kromě toho tlumená také skutečností, že v tomto měsíci se obvykle rozbíhají sezónní práce.
„Český trh práce byl dva měsíce nazpět velmi napjatý, což znamená, že mnoho lidí nalezne novou práci i v této nejisté době. A pak je zde také faktor zahraničních pracovníků, kteří z českého trhu práce ve velké míře odešli, a tak nerozšíří řady nezaměstnaných,“ uvedl pro CNN Prima NEWS analytik Komerční banky Michal Brožka.
V neposlední řadě je třeba zmínit také impulsy, které přišly ze strany samotných firem, jež zpočátku věřily, že pandemie rychle přejde, a s propouštěním chtěly posečkat. Z květnového průzkumu společnosti Randstad vyplynulo, že k propouštění přikročila zatím jen asi čtvrtina firem. Zhruba dvě pětiny pak svým zaměstnancům nařídily dovolenou nebo je nechaly doma na takzvanou překážku ze strany zaměstnavatele. Další podniky svým lidem snížily bonusy, základní mzdy nebo úvazky.
Antivirem si kupujeme čas
Dramatickému počtu nárůstu lidí bez práce se snaží zabránit také stát, který zavedl různé programy, jež mají firmám dodat potřebnou likviditu, a pomoci jim přečkat nejtěžší období. Přímo na udržení pracovních míst cílí program Antivirus, v jehož rámci mohou zaměstnavatelé využít známého kurzarbeitu. Stát jim pak hradí až osmdesát procent předchozí mzdy, nejvýše však 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Vláda nejnověji rozhodla, že Antivirus poběží do konce srpna, přitom původní termín ukončení byl 31. května.
Čtěte také
„Dá se říci, že si těmito podpůrnými programy kupujeme čas,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Je zřejmé, že vláda nebude moci Antivirus ani jiné programy prodlužovat donekonečna. Bude se ocitat pod stále větším tlakem s postupem dalších měsíců a aktualizovanými čísly o stavu státního rozpočtu. A ten se bude zcela jistě zhoršovat, ostatně květnové plnění se dozvíme počátkem června. Program Antivirus by se měl podle Heleny Horské proto co nejdříve proměnit ve skutečný program podpory zkrácených pracovních úvazků, aby dal šanci lidem lépe balancovat mezi prací a osobním životem a firmám postupně rozjet výrobu.
Zpět k tomu, co republiku čeká. „V létě přijde na pracovním trhu první náraz, s podzimem další. Počet nezaměstnaných se může zvýšit o 270 až 320 tisíc na více než půl milionu osob, což bude pětileté maximum. I tak ale budeme mít ke konci roku nejspíše jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. A to 6,6 procenta,“ dodala Helena Horská. „Náš odhad je 8 procent na konci roku 2020,“ doplnil Mojmír Hampl.
Na růst mezd zapomeňte
Všichni oslovení experti se shodují na tom, že vše bude záležet na rychlosti, s jakou se česká ekonomika bude zotavovat. Časopis The Economist vydal analýzu, podle které by země střední a východní Evropy měly být krizí postiženy více než ty západní. Autoři přitom argumentují vysokou závislostí Česka, Slovenska, Maďarska nebo Chorvatska na exportu a turistickém ruchu. Ale také omezenějšími možnostmi národních rozpočtů dát svým ekonomikám silný impuls k oživení.
Z tohoto důvodu prý letos nelze počítat s přílišným růstem mezd, pokud vůbec nějakým. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera bude letošní růst nominálních mezd nejspíše zcela eliminován růstem cenové hladiny. „Průměrné mzdy by celkově měly sice letos růst o dvě až tři procenta, růst ale potáhne zvýšení minimální mzdy a zejména veřejný sektor. Zvyšování reálných mezd se ale vzhledem k inflaci, která se bude pohybovat nad dvěma procenty, po mnoha letech téměř zastaví,“ řekl CNN Prima NEWS. Propad kupní síly českých výdělků byl v Česku zaznamenán naposledy v roce 2013.
Čtěte také
Optimističtěji vidí mzdový vývoj Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Podle něho reálné příjmy mírně porostou, nahoru je ale budou tlačit odvětví informačních technologií. „Firmy si rovněž budu chtít udržet klíčové zaměstnance, kterým lehce přidají. Lidé s horší kvalifikací mohou očekávat spíše stagnaci, či dokonce pokles mezd,“ poznamenal Křeček. Na vyšší příjmy se podle něho mohou „těšit“ zaměstnanci veřejného sektoru, kteří ale možná přijdou o odměny.
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
