Prasat v Česku dále ubývá, a když už se tady odchovají, každé třetí končí v zahraničí. Tam se porazí a zpracované maso se vrátí zpět do Česka. Odborníci tento systém kritizují. Přidaná hodnota podle nich zůstává v cizině a zákazník platí za maso zbytečně víc peněz, než kdyby se zvířata porážela a zpracovávala na domácích jatkách.
V jednom z chovů prasat na Kutnohorsku je ustájených zhruba 2 400 kusů. Až polovinu z nich ovšem vyvezou do zahraničí. „V Čechách se uplatňuje tak 50 procent prasat, zbytek se odveze na východ,“ uvedl ředitel Zemědělského obchodního rejstříku Jan Sixta. Za hranicemi totiž nabízejí lepší výkupní ceny. „Kdybychom to nechali tady, tak by ztráta byla větší,“ sdělil Sixta.
Počet vyvezených kusů z Česka každoročně roste. Kilo masa se pak v obchodech prodává skoro za 140 korun. Kdyby se ale zpracovalo přímo u nás, mohlo by být levnější. „Kilogram by byl zhruba za 115 korun,“ řekl ekonom Lukáš Kovadna. „V okamžiku, kdy máme menší přidanou hodnotu, jsou naši potravináři více závislí na dotacích,“ upozornil agrární analytik Petr Havel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Scény jako z Hitchcocka. Krkavci vyklovávají telatům a kravám oči, chovatelé jsou bezradní
Zástupci supermarketů kritizují zemědělce. Ten, kdo pošle prase za hranice, by podle nich vůbec neměl dostávat dotace. „Pokud z našich daní platíme zemědělcům za to, že tady něco pěstují, tak přece nedává smysl, aby prodali do zahraničí komoditu draze zaplacenou z našich daní,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Nelíbí se mi to,“ řekl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Na tom asi vydělají v zahraničí,“ sdělil další dotazovaný. Ministr nad potravinovým kolotočem kroutí hlavou i z ekologického hlediska. „Vůbec se mi to nelíbí. Zvyšuje se tím uhlíková stopa a není to ideální. Chci vyzvat, aby čeští spotřebitelé preferovali české výrobky. Poznají to jednoduše, na výrobku je česká vlaječka,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Řešením by podle odborníků bylo zpracování masa přímo na farmě. Podmínky jsou ale přísné. „V České republice není definováno něco jako malá jatka nebo malé mlékárny, které by mohly mít lepší podmínky než třeba ty velké závody,“ popsal Havel. Na jatkách jsou ale potřeba řezníci a těch v Česku chybí pět tisíc.
