reklama

Českem se psem: Za Radegastem přírodou i skrze davy turistů

Pustevny, nejnavštěvovanější středisko Moravskoslezských Beskyd, které jsem vybrala jako další cíl naší dobrodružné výpravy. Už přívlastek nejnavštěvovanější mě trochu v mém rozhodnutí znejistí, ale snad to tak horké nebude.

reklama

Nejistý začátek

Přijíždíme do obce Trojanovice, odkud se máme v plánu vydat na náš okruh beskydskou přírodou. Obec se zdá být liduprázdná, nikde žádná zaparkovaná auta ani turisté, to vypadá nadějně. Ukazatel nás vede do slepé ulice na parkoviště Ráztoka. Na konci ulice skutečně narazíme na rozlehlé parkoviště, které je doslova zaplaveno auty. Dva místní navigátoři mě navádějí k volnému místu k zaparkování, ještě se jich tu pár najde. Když vidím, kolik se v tento víkendový den na Pustevny vydalo návštěvníků, znejistím a mám chuť se s holkami vydat někam do neznámého lesa. V tu ránu už se ke mně ale řítí milá slečna s kasírkou, tak to riskneme.

Krpálovitý zápřah

Holky tradičně připínám vodítky k sedáku a vyrážíme. Z informační tabule u parkoviště se dozvídáme, že se můžeme vydat buď po modré stezce, která nás za chvíli dovede do centra všeho dění, turistických chat a atrakcí, nebo můžeme zvolit zelenou stezku, jejímž prvním cílem je hora Radhošť. Jelikož se blíží doba obědová, volba je jasná. S poloprázdnými žaludky zamíříme po modré.

Mírné stoupání po asfaltové cestě nás za chvíli dovede k nástupnímu místu sedačkové lanovky, kam míří většina návštěvníků, aby se nechala pohodlně vyvést ke středisku. To se nás netýká, my si to hezky po modré vyšlapeme. Kousek za zastávkou lanovky se najednou ocitáme samy. Nyní nadešel ten čas holkám trochu ulevit. Využívám situace a pustím je na chvíli z vodítek. Jako první se vrhají do horské řeky Lomná, která nás chvíli po cestě doprovází, aby se tradičně osvěžily. Loca smočí tlapky, Koule si dává svou oblíbenou koupel.

Zhruba po kilometru od lanovky výrazněji stoupáme. Nyní začínám chápat její smysl. Čeká nás, jak by řekli Valaši, asi kilometrový krpál. Minimum návštěvníků se trestá stejnou trasou a když některé míjíme, je z jejich výrazu jasné,  že toho litují. Stoupání se zdá jako věčnost, i na holkách je náročnost terénu znát. O to větší úlevu a radost pociťujeme, když dorazíme k naší první zastávce. Před námi se rozprostírá beskydské středisko Pustevny, které bych v tu ránu přirovnala k pražskému Václaváku. Chvíli se rozhoduji, zda navštívit vyhlášenou Stezku Valašska. Předem jsem si zjistila, že na stezku je vstup s pejsky s náhubkem povolen. Nicméně mi stačí pohlédnout jejím směrem a je rozhodnuto. Davy proudící od stezky nahoru a dolů nejsou nic pro nás.

Vytoužená odměna

Jelikož mi po cestě vyhládlo, vydávám se hledat restauraci s příjemným posezením uvnitř. Nacházím stylovou valašskou kolibu, kam se smí i s pejsky a rovnou si tam zabírám místo. Koliba je poloprázdná a já si tam objednávám valašskou baštu. Holky si poslušně zalezou pod stůl a odpočívají. Než dojím za poslechu příjemných valašských lidovek poslední sousto, už se ženou davy i do koliby a čekají frontu na volný stůl. Rychle zaplatím a stoupáme dále po modré, která nás má dovést až na vrchol hory Radhošť.

Všude plno

Cestou po kamenných schodech míjíme dřevěný vyhlídkový altán Cyrilka, kde jsme měly v plánu se na chvíli zdržet a kochat se výhledem na Pustevny. Je to marné, altánek je v obložení návštěvníků. Pokračujeme tedy dále. Kamenné schody nás dovedou na frekventovanou pěší stezku, která je naštěstí dostatečně široká, takže každý návštěvník, i ten s pejsky, má dostatek prostoru. Jsem až překvapena kolik potkáváme psích turistů převážně malých plemen a voříšků.

Abychom se vyhnuly davům, sejdeme na chvíli z hlavní stezky na lesní pěšinu, která vede souběžně a odděluje ji pouze hustý porost. Kouzelná lesní pěšina je však lemována použitými papírovými kapesníčky. Jsou jich tu mraky. Brzy mi dochází, že tento kus přírody návštěvníkům slouží jako místo, kam si mohou z frekventované stezky odskočit ulevit. Je to smutný pohled, kdyby alespoň za sebou nezanechávali papírový odpad.

Další naší zastávkou má být socha slovanského boha slunce Radegasta. Ještě než k ní dorazíme rozprostrostírá se po naší pravici nádherný výhled na obec Trojanovice a beskydské vrcholky. Je tady opravdu nádherně, moc návštěvníků se u vyhlídky nezastavuje a my máme možnost si tento výhled nerušeně vychutnat.

Slovanský bůh slunce Radegast

U sochy Radegasta je taky živo. Lákadlem je i posezení s možností zakoupit si v malé dřevěné budce občerstvení. Všechny lavičky jsou obsazeny. O kousek dál je přístřešek, ve kterém je jedna lavice volná, využíváme toho a s dovolením sousedů sedáme k odpočinku. Koule zaryje čumák do země a neustále něco čichá, asi zde předchozím návštěvníků spadlo něco dobrého. Když se snažím zjistit, co tak urputně hledá, najedou se z protější lavice ozve dotaz: „Můžu jí dát?“

Zaměstnaná čichacím procesem Koule jsem si nevšimla, že Loca vzorně sedí směrem k sousedům, které doslova hypnotizuje pohledem říkajícím? „Mohl bys mi kousek té svačiny dát, co ty na to?“ Sousedům se omluvím za nevychovaného psa a posadím si Locu k sobě. Návštěvníci však trvají na svém a rádi by Locu obšťastnili něčím dobrým. Svoluji a modlím se, aby to nezaregistrovala Koule. Ta má však čumák pořád zabořený v zemi a doufá, že si něco uloví. S našimi hodnými sousedy, kteří si Locu oblíbili (samozřejmě i Loca je, dostala kus klobásy), se po chvíli loučíme a vyrážíme na vrchol hory Radhošť.

Kousek pod vrcholem je i turistická chata. Využívám zde posezení na terase a objednávám si v dřevěném stánku kafe.  Holky jsou neposedné, snažím se je krotit. Loca pořád kňučí a je netrpělivá. Uvědomuji si, že se za celou dobu pořádně neproběhly. Celou cestu ťapkají na postrojích připevněných vodítky k sedáku. Snad bude cestou zpět možnost je na chvíli vypustit.

Psí radost na závěr

Chvíli z vrcholu klesáme stejnou cestou a u turistického rozcestníku Radhošť –⁠ hřeben měníme směr a vydáváme se po zelené k parkovišti Ráztoka. Úzká cesta vede lesem a krásnou přírodou s minimem turistů. To je ono, tady se cítíme jako doma. Holky se konečně mohou na chvíli proběhnout. Běhají po vyznačené pěšině, dovádějí spolu a přetahují se o klacky. Jakmile mají tendenci odběhnout mimo stezku, přivolávám je a ony poslechnou.

U rozcestníku Vyhlídka (u silnice) se vydáváme asfaltovou cestou, kterou půjdeme zhruba kilometr k parkovišti. Na této cestě je třeba být ve střehu, primárně slouží návštěvníkům, kteří si na Pustevnách zapůjčili koloběžku, aby s ní mohli fičet z kopce dolů až k parkovišti. Jelikož už je celkem pozdě, míjí nás jen minimum těchto adrenalinových nadšenců. Parkoviště už je poloprázdné. Nakonec se tato volba vyplatila. Výlet jsem si užily a jsem ráda, že holky měly možnost se na cestě zpět pořádně proběhnout a vybít zbytek energie. Teď už se jen těší domů na pořádnou baštu a svůj teplý pelíšek.

Tagy:

V pražské Uhříněvsi hořela hala, slyšet byly silné exploze. Škoda je přes sto milionů

Aktualizováno

V pražské Uhříněvsi hořela skladovací hala o ploše 10 krát 30 metrů. Kvůli většímu počtu zasahujících jednotek hasičů byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Podle informací CNN Prima NEWS byly na místě slyšet silné exploze, k vidění byl také veliký dým. Došlo k destrukci střešní konstrukce a částečnému zřícení boční stěny haly. Odhad škody je více než sto milionů korun. Příčinu vyšetřuje hasičský a policejní vyšetřovatel.

Výstraha meteorologů před velmi silnými bouřemi trvá. Na Plzeňsku hrozí povodně

Aktualizováno

Sobotní výstraha, kterou v neděli dopoledne upřesnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), varuje před velmi silnými bouřkami, krupobitím a povodněmi. V neděli se bouře mohou na území celé České republiky vyskytnout především od 15 hodin do večera. Teploty budou letní, od 23 do 28 stupňů Celsia, místy vyšplhají až k třicítce. Pro Plzeňsko platí povodňová pohotovost.

V San Franciscu se už krade za bílého dne. Obchody jsou bezmocné a zavírají

Obchodníci v San Franciscu čelí v poslední době doslova nájezdům organizovaných lupičů. V tlupách naběhnou do obchodu a odnesou si z něho, co chtějí. Nevadí jim ani to, že už jejich řádění několikrát natočili svědci na mobilní telefon. Nárůst loupeží ve městě je tak velký, že řetězce své obchody už raději zavírají. Vedle maloobchodních krádeží město sužuje i rekordní počet vloupání do automobilů.

Třetí den olympiády: Stoprocentní český tenis a vítězství basketbalistů

Nedělní soutěže už znají své první vítěze. Vstup do turnaje slaví čeští basketbalisté výhrou nad Íránem, ač ne tak výrazným, jak se v první polovině zápasu zdálo. O fenomenální úspěchy se postaraly české tenistky, které své čtyři nedělní zápasy ve výhry a všechny v singlu i deblu postupují do dalšího kola. Jejich úspěch ve večerním duelu postupem do druhého kola podtrhl Tomáš Macháč. Kanoista Lukáš Rohan i kajakářka Kateřina Minařík Kudějová bez problémů postoupili do semifinále.

reklama

Domácí zpravodajství

Celebrity ve službách politiků. Komu dělají reklamu Jágr, Čtvrtníček nebo Klus?

S kuřetem nebo u slivovice. Tak se nechal v minulých letech vidět po boku premiéra Andreje Babiše hvězdný hokejista Jaromír Jágr. A ani letos nebude o celebrity ve službách politiků nouze. Jako první se svou nákloností pochlubil herec a satirik Petr Čtvrtníček. Koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) připravuje volební spoty, ve kterých sám účinkuje. Jágr se Čtvrtníčkem v tom ale nejsou sami. Kdo další propůjčil svůj obličej a jméno politikům?

Prymula: Kdo nakazil olympioniky zjistit lze. Zas tak moc kontaktů v letadle nebylo

Česká republika se ještě před začátkem letní olympiády v Tokiu „proslavila“ několika nakaženými sportovci, z nichž někteří už jistě do průběhu her nezasáhnou. Za zdroj nákazy bývá označován lékař výpravy Vlastimil Voráček, který to ale odmítá. Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly však „pacienta nula“ vystopovat lze. Uvedl to v nedělních Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS.

Měli je utlouct čepicemi. V krvavé řeži u Hradce Králové ale Rakušané ztratili vše

Byla to největší a nejkrvavější bitva, k níž v českých zemích kdy došlo. V rozhodujícím boji prusko-rakouské války v červenci 1866 proti sobě stálo přes 430 tisíc mužů. Na území kolem 70 kilometrů čtverečních mezi Hradcem Králové a Hořicemi krvavou řež dodnes připomíná na 400 památníků, pomníčků, křížů nebo hrobů. A také muzeum války, které stojí za návštěvu.

Bitka kvůli dítěti? V Sokolově se střetli místní a vodáci, situaci uklidnila až policie

Aktualizováno

V pátek odpoledne v Sokolově létaly urážky i pěsti. Potyčka se strhla mezi místními Romy a vodáky, kteří do města přijeli. Web Romea.cz tvrdí, že konflikt vyvolali agresivní mladíci, kteří zaútočili na romské dítě, následně měli napadnout i další Romy. Situaci uklidnili až policisté, kteří nyní celou věc vyšetřují. V neděli policie informovala, že se během potyčky lehce zranilo třináct lidí.

reklama