
Obce si vylepšují rozpočty pokutami
Stáváme se zemí radarů. Ve městech nebo jejich okolí už je takových míst přes tisíc, a ze zhruba poloviny může řidičům přijít pokuta. Města a obce, pod které měřené úseky spadají, si díky nim vylepšují rozpočty, a rozhodně nejde o malé částky. Na pokutách za rychlost mohou města za rok vybrat i desítky milionů korun.
Silnice první třídy, která spojuje dálnice D1 a D3, je přehledným úsekem, řidiče to proto může lákat k sešlápnutí pedálu. Jenže je to také úsek nebezpečný a už čtvrtým rokem ho hlídají radary. Středočeský Benešov tam nainstaloval kamery, protože se v místě stávaly desítky nehod, a to i tragických. Od té doby, co se tam měří rychlost, se situace podle vedení města uklidnila.
ČTĚTE TAKÉ: Jarní úklid v účtech za energie. Co s ušetřenými penězi po změně dodavatele?
Benešov má jedenáct různých míst, kde měří radary, a v loňském roce díky pokutám získal do rozpočtu přes čtyřicet milionů korun.
„Radary nejsou instalovány kvůli tomu, abychom si vylepšovali rozpočet, nicméně peníze jsou přínosem pro městskou kasu a snažíme se je vracet zpátky, takže zabezpečujeme dopravní infrastrukturu, budeme stavět školu, dávat to do velkých investičních projektů a neprožírat to,“ vysvětlil místostarosta města Jakub Hostek (Benešov pro život) pro CNN Prima NEWS.
Mezi další města, která si významně přilepšila, patří třeba Hranice na Moravě nebo Židlochovice u Brna.
„Města a obce tyto radary umisťují a musí je i provozovat, spravovat, financovat. Opravdu si řekněme, že je to tak na pokrytí nákladů,“ uvedla ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. „Něco jiného jsou pokuty z radarů, které jsou na rychlostních komunikacích nebo dálnicích. Tam není taková zátěž pro dané město,“ dodala.
Veřejný smysl i peníze „do kasičky“
Příkladem může být obec Přeštice, která vybírá pokuty za rychlou jízdu v tunelu Valík na dálnici D5. Přitom tunel je od obce vzdálený přes dvacet kilometrů a před třinácti lety ještě ani nevěděla, že jí území, na kterém tunel stojí, patří.
„Je velice těžké posoudit, kdy to ještě spadá do první kolonky radarů, které mají veřejný smysl, a kdy už to je druhá kolonka, smysluplná pouze z hlediska kasičky obce,“ okomentoval situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Podle odborníků radary pomáhají hlavně na začátku. Jenže pak si na ně řidiči zvyknou a chování výrazně nezmění. „Očekávat, že to změní, že když mi teď přišla pokuta v průměru za 600 korun, že už budu jezdit poctivě, to nelze,“ zhodnotil dopravní expert Igor Sirota.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Velikonoce doma? Ani náhodou. Češi utíkají na svátky do zahraničí, zabodoval Egypt i Jadran