Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
Česká republika je prý 18. nejšťastnější zemí na světě. Oproti minulým letům v žebříčku stoupla. Ne každý se tak ale skutečně může cítit. Některým studentům například vadí nedosažitelné ceny bydlení nebo systém školství. Míru štěstí jednotlivých států za minulý rok měřila skupina vědců pod záštitou OSN.
Podle takzvané Světové zprávy o štěstí (World Happiness Report), která v posledních týdnech proletěla většinou médií, se Česko umístilo na optimistické 18. pozici. Za posledních deset let v tomto žebříčku dokonce poskočilo o 13 příček. „Tato zpráva se ukázala jako nepostradatelný nástroj pro ty, kteří tvoří politiku, a chtějí lépe porozumět tomu, co činí lidi šťastnými,“ popisuje jeden z autorů studie John Helliwell.
Češi si sice polepšili, často ale vidí aktuální dění hůře, než jak by napovídalo poměrně vysoké postavení ve srovnání s ostatními státy. „Od štěstí v této zemi mě zdržují například vysoké ceny za bydlení nebo třeba nedosažitelnost hypoték. Už jen kvůli těmto problémům šťastná nejsem,“ konstatuje studentka Kristýna Domečková a dodává, že se na její pohled nikdo neptal.
Krátkodobý pohled na věc může ale realitu zkreslovat. I když třeba inflace v roce 2013 činila pouze 1,4 procenta, jiné tehdejší ekonomické parametry by se lidem dnes už nezamlouvaly. Například minimální mzda před deseti lety byla osm a půl tisíce korun na měsíc a HDP stálo na nule. Dnes je sice vysoká inflace, ale ekonomika roste alespoň o 3,5 procenta a také minimální platy Čechů se za uplynulé období zvýšily zhruba na dvojnásobek – dostaly se na 17 300 korun.
Faktory, které vysvětlují štěstí
Ale ani studentka Dominika Rusková se v Česku šťastná necítí. „Je tu dost zastaralý systém, například ve školství. Také dost lidí dělá práci, která je nebaví, a je to na nich vidět,“ dodává. Právě proto ona i někteří další mladí výzkum zpochybňují a nechápou systém, kterým se štěstí měří. Jak se tedy štěstí pro zprávu OSN měřilo?
Výsledky vycházejí z Gallupova světového průzkumu, během kterého respondenti hodnotí svůj současný život na škále od nuly do deseti, tedy od nejhoršího možného po nejlepší. Štěstí se v sociologii měří podle podmínek života jednotlivých zemí. Po změření těchto aspektů každoročně vzniká již zmiňovaný World Happiness Report, který financuje OSN. „Vychází se z mnoha faktorů, jako je například průměrná délka života, hrubý domácí produkt, míra korupce ve veřejných institucích, míra svobody při důležitých životních rozhodnutích či sociální podpora,“ vyjmenovává ukazatele John Helliwell.
Socioložka Eva Krulichová dobré umístění Česka vnímá pozitivně, ale upozorňuje na zásadní fakt: „Celosvětové výsledky jsou zřejmě z velké části ovlivněny pandemií covidu a je potřeba vyčkat na další hodnocení, které pozici našeho státu potvrdí, či vyvrátí.“
Dánské hygge zklidňuje nejen duši
Například Dánsko je považované za nejšťastnější stát na světě, podle žebříčku OSN ale tentokrát vyhrálo Finsko. Nad Dány zvítězilo o pár desetin procenta, a to pouze díky lepším výsledkům ve dvou ze šesti kategorií – v sociální podpoře a ve svobodě dělat rozhodnutí. Dánsko se ale může chlubit Institutem štěstí, který se zabývá vědeckými studiemi o štěstí a zajímá se o blaho a spokojenost v zemi.
Podle tamních vědců se štěstí skládá ze tří aspektů. Jedním z nich je zhodnocení života, tedy jak jsou lidé spokojeni s tím, jakým směrem se ubírá. Dále afektivita neboli každodenní pocity a emoce a poslední je vnímání smyslu bytí, tedy jak důležité je to, co lidé v realitě dělají. Například afektivitu Dánové doplňují takzvaným hygge. Jde o metodu, která se týká všech příjemných pocitů a užívání si maličkostí. Může to být například pouhý šálek kávy, který si vypijí na gauči nebo příjemně strávený večer s přáteli.
Podle Evy Krulichové není náhodou, že se na prvních příčkách studie umisťují severské země. „Ukazuje se, že jde spíše o kulturní či hodnotové nastavení společnosti. Na umístění má vliv takzvaná pozitivní mysl, kterou některé národy propisují i do otázek, na které se výzkum ptá,“ říká Krulichová a dodává, že zatímco Dánové, Finové či Norové budou, i přes mnohá negativa, volit na škále spokojenosti častěji pozitivní hodnoty, Češi obvykle volí odpovědi „někde uprostřed“.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci se CNN Prima NEWS.
