CNN: Blokáda a odminování průlivu? Pro Američany extrémně riziková operace, varují experti
Americký prezident Donald Trump nařídil námořnictvu blokádu všech íránských přístavů a vyčištění strategického Hormuzského průlivu od min. Cílem operace je zesílení ekonomického tlaku na Írán a omezení jeho příjmů z ropného obchodu, píše CNN. Taková operace v Perském zálivu i mimo něj ale podle expertů představuje mimořádně rizikovou a logisticky náročnou operaci. Hrozí rovněž další eskalace konfliktu. Co konkrétně se chystá?
Příkaz k blokádě by se měl vztahovat na všechny íránské přístavy, uvedlo americké centrální velení (CENTCOM), píše CNN. Americký prezident Donald Trump nicméně naznačil, že mise bude mít ještě širší význam, pravděpodobně i mimo Perský záliv.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Otevřeme Hormuz s nimi nebo bez nich. Trump před mírovým jednáním znovu hrozil Íránu
„Nařídil jsem našemu námořnictvu, aby vyhledávalo a zadržovalo každé plavidlo v mezinárodních vodách, které Íránu zaplatilo mýtné. Nikdo, kdo zaplatí nelegální mýtné, se nebude bezpečně plavit na volném moři,“ reagoval Trump v neděli na krok Teheránu, který začal vybírat poplatky za bezpečné proplutí.
Čtěte také
Smyslem mise je maximalizovat tlak na Írán tím, že se zablokují jeho příjmy z obchodu s ropou a dalšími strategickými surovinami. Řešení globální energetické krize pramenící z této války však bude vyžadovat další těžký úkol: odstranění všech námořních min, které Írán položil. V sobotu Trump prohlásil, že námořnictvo zahájilo v průlivu proces odminování. CENTCOM to potvrdil s tím, že do průlivu vpluly dva americké torpédoborce s řízenými střelami, aby začaly „vytvářet podmínky pro odminování“.
V čem spočívá blokáda?
Blokáda je nástrojem ekonomické války stejně jako kinetické války. Newportská příručka o právu námořní války definuje blokádu jako „zachycení pašovaného zboží a zachycení nebo zničení nepřátelského majetku nalezeného na moři“. „Tyto metody upírají nepříteli možnost ekonomických příjmů z jeho exportu a výhod z dovozu, které podporují jeho válečné úsilí,“ uvádí se v příručce.
Aby bylo zavedení blokády legální, musí splňovat určitá pravidla:
Musí to být oficiálně vyhlášeno a oznámeno, což znamená, že lodě musí být varovány, že se jich to může týkat.
Musí být účinná, což znamená, že USA musí mít lodě a letadla k jejímu vynucení.
Musí být nestranná, tedy blokovat plavidla jakéhokoli státu.
Nemůže být zaměřena pouze na civilní obyvatelstvo, ale újma na civilním obyvatelstvu je přijatelná.
Nesmí bránit lodím v přístupu do neutrálních přístavů ani uzavřít průlivy, jako je Hormuzský. Ten má podle Trumpa zůstat otevřený pro mezinárodní lodní dopravu, která nesouvisí s Íránem.
Zvládnou to Spojené státy?
Uzavření íránských přístavů pro ropné tankery a další obchodní lodě by bylo „procedurálně obtížné, ale prakticky možné, pokud mají USA námořní převahu,“ uvedl analytik a bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster.
Čtěte také
Írán se ale stále může bránit pomocí min, malých člunů, které mohou nést rakety, dronů a řízených střel, stejně jako ručních protiletadlových střel, které by mohly cílit na vrtulníky a stíhačky chránící lodě.
Ju Džihun, výzkumník Korejského institutu pro obranné analýzy a bývalý velitel jihokorejské ponorky, označil blokádu za velmi riskantní kvůli tomu, jakými způsoby může Írán útočit. „Pokud to Írán bude chápat jako porušení své suverenity nebo faktické rozšíření námořní války, mohla by se zvýšit možnost lokálního vojenského konfliktu,“ upozornil Ju Džihun.
James Stavridis, admirál amerického námořnictva ve výslužbě, je toho názoru, že Pentagon by potřeboval dvě úderné skupiny letadlových lodí a asi tucet hladinových lodí mimo záliv, aby strážily Hormuzský průliv u jeho vstupu. Uvnitř zálivu by podle něj bylo potřeba nejméně šest amerických torpédoborců a pomoc námořnictva amerických partnerů, jako jsou Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. „Chcete se pokusit o uzavření území na obou stranách,“ vysvětlil.
Schuster uvedl, že americké námořnictvo trénuje malé týmy (asi 10 až 14 lidí), které mají za úkol převzít kontrolu nad obchodními loděmi. V každém týmu je i důstojník, který po převzetí řídí loď a naviguje ji do přístavu nebo na místo zadržení. Podle něj by z šesti amerických torpédoborců v oblasti dva prováděly samotné obsazování lodí a zbylé čtyři by je chránily a reagovaly na případné íránské zásahy.
Dva torpédoborce by podle něj mohly denně zajmout asi šest lodí. Před americko-izraelskou válkou proti Íránu proplouvalo průlivem, kterým protékala zhruba pětina světové ropy a plynu, přibližně 130 lodí denně.
Miny a odminování
Krátce po začátku války dva lidé obeznámení s americkými tajnými službami sdělili CNN, že Írán začal v Hormuzském průlivu klást malé množství min. Dvě americké válečné lodě – USS Michael Murphy a USS Frank E. Peterson – propluly průlivem o víkendu. Podle Schustera ale nejspíš neprováděly skutečné odminování, protože k tomu nejsou určené. Pravděpodobnější podle něj je, že torpédoborce propluly průlivem, aby demonstrovaly, že taková navigace je možná a že tam žádné miny nejsou.
Čtěte také
Skutečné odminování bude spíše prováděno podvodními drony, bojovými loděmi vybavenými protiminovým systémem a vrtulníky, uvedl Schuster. Zároveň ale podotkl, že miny mohou mít různé podoby, a některé z nich by americké válečné lodě nemusely ani odhalit, natož zneškodnit.
Mezi ty, které by Írán mohl v průlivu nasadit, patří:
Kontaktní miny s hroty, jako ty, které jsou vidět ve filmech z druhé světové války.
Miny, které se aktivují statickou elektřinou, kterou lodě generují při pohybu ve slané vodě.
Magnetické miny – každá velká loď má kolem sebe malé magnetické pole, čímž se mina může aktivovat.
Akustické miny – reagují na zvuky, které lodě vydávají při plutí.
Tlakové miny – výbušniny, jež se spustí, když loď změní tlak vody kolem sebe.
„Některé složité miny obsahují kombinace uvedených typů, kvůli čemuž je obzvláště obtížné je zničit,“ uvedl Schuster. Některé pokročilé miny mají dokonce počítadla, která nechají proplout určitý počet lodí, než vybuchnou.
Proti minám se bojuje dvěma hlavními způsoby: odminováním a vyhledáváním. U kotevních min se při odminování používají zařízení, která přeříznou lana, jimiž jsou miny připevněny ke dnu moře. Miny pak vyplavou na hladinu, kde je lze zničit. U min položených na mořském dně odminovací lodě táhnou zařízení, která napodobují zvukové, elektrické nebo magnetické signály lodí, a tím je bezpečně odpálí.
Analytici poznamenávají, že americké kapacity pro odminování jsou omezené. Americké námořnictvo loni vyřadilo z provozu své čtyři specializované odminovací lodě, které byly umístěny v Bahrajnu v Perském zálivu. Analytici proto uvedli, že Washington se možná bude muset podívat mimo své vlastní řady, aby provedl důkladné odminování v Hormuzském průlivu. „Toto je oblast, ve které by se americké námořnictvo pravděpodobně spoléhalo na spojence a partnery více, než by se dalo předpokládat,“ podotkl Alessio Patalano, profesor válečné strategie na King’s College London.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Orbánův konec obnažuje limity populismu, píše CNN. Maďarskému premiérovi došli nepřátelé
vaclav.cerny@iprima.cz
