Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Světový autor bez nejvyššího státního ocenění.
Sporná minulost: Co se stalo v 50. letech?
Kunderův vztah k Česku byl odtažitý i po revoluci.
Ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl přání některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi Řád Bílého lva, tedy nejvyšší státní vyznamenání. Jeden z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před dvěma lety ve věku 94 let v Paříži, se tak „bude muset spokojit“ s medailí Za zásluhy prvního stupně, kterou mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil tehdejší prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?
Autor světového formátu
Kundera je považován za jednoho z nejvýznamnějších světových autorů 20. století. Byl také jedním z nejpřekládanějších českých spisovatelů, přičemž se jeho jméno opakovaně objevovalo mezi navrhovanými na Nobelovu cenu za literaturu. Těmito skutečnostmi často argumentují někteří poslanci, kteří jsou přesvědčeni, že by si brněnský rodák zasloužil státní vyznamenání v podobě Řádu Bílého lva.
ČTĚTE TAKÉ: Hádka o řád pro Drábovou. Dělala svou práci, řekl Kulidakis. To jsi ujel, rozčílilo Schmarcze
Jedním z nich je například předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Považuji za ohromnou ostudu, že Milan Kundera ještě neobdržel nejvyšší státní vyznamenání. Byl to náš nejznámější světový autor, všude je uznáván, ale Česká republika ho stále nedokáže ocenit. V roce 1995 mu alespoň Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. O to absurdnější je, že část vládních politiků, a bohužel i pan prezident, ho teď ocenit nechtějí,“ sdělil před časem pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Babiš se s Kunderou osobně setkal v roce 2018 v Paříži. Kundera žil ve Francii od roku 1975, na Západ emigroval z důvodu sílící normalizace v Československu – způsobené hlavně sovětskou invazí z roku 1968. O československé občanství přišel v roce 1979. O dva roky později získal francouzské.
Občanství české získal zpět až v listopadu 2019, tedy krátce po setkání s tehdejším premiérem. „Měl jsem tu možnost se s panem Kunderou a jeho paní setkat. Když jsem zjistil, že nemá české občanství, pomohl jsem mu ho získat. Lidí, jako byl Milan Kundera, bychom si měli vážit, proto ho opakovaně navrhuji na Řád Bílého lva,“ dodal Babiš.
Sporná minulost v 50. letech
Najdou se ale i hlasy, které s propůjčením Řádu Bílého lva pro Kunderu nesouhlasí. Velmi rezervovaně se k této otázce staví například poslanec a historik Pavel Žáček (ODS).
Čtěte také
„Někdo vnímá Kunderu jako českého světového autora. Já, jakožto někdejší náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování komunistických zločinů a zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů, jsem velice citlivý na kauzy z 50. let, které vedly k dlouholetým trestům v lágrech, nebo dokonce k úmrtí politických vězňů,“ řekl pro CNN Prima NEWS v narážce na kontroverze kolem Kundery a jeho údajného udavačství.
V roce 2008 vyšel v týdeníku Respekt článek historika Adama Hradilka. Ten ve svém textu nařkl Kunderu z udání západního agenta Miroslava Dvořáčka, který následně strávil 14 let ve vězení. Hradilek tak učinil na základě policejního hlášení, které nalezl při svém výzkumu.
Sám Kundera obvinění popřel s tím, že jde o ránu pod pás. Na jeho stranu se také postavila řada známých osobností z Česka, ale i celého světa. Kdo Dvořáčka skutečně udal, dodnes není jasné.
Faktem zůstává, že Kundera hned po únorovém převratu v roce 1948 vstoupil do KSČ. Jeho literární prvotinou pak byla sbírka básní Člověk zahrada širá – dílo oslavující komunismus v duchu stalinistického ražení.
V roce 1950 byl nicméně z KSČ vyloučen, když StB zachytila jeho korespondenci zesměšňující vysokého stranického funkcionáře. Kunderu tato událost později inspirovala k hlavní zápletce jedné z jeho nejznámějších knih vůbec – románu Žert z roku 1967.
Otazník nad vztahem k Česku
V 60. letech se Kundera stal významným aktérem snah o liberalizaci kulturních poměrů v zemi. V roce 1967 například veřejně odsoudil cenzuru. Po srpnové okupaci se ale dostal do názorového konfliktu s disidenty v čele s Václavem Havlem, jelikož odlišně vnímal význam pražského jara i vývoj po roce 1968.
Čtěte také
Kunderovo odcizení od Čechů se stupňovalo zejména po jeho emigraci do Francie. Po sametové revoluci se do své vlasti vracel jen výjimečně. Třeba na již zmíněný ceremoniál v roce 1995 ve Vladislavském sále na Pražském hradě poslal místo sebe svou ženu Věru. K symbolickému usmíření s Havlem tak tehdy nedošlo.
Mnoho lidí také mrzel Kunderův chladný přístup k překladům jeho francouzských děl do češtiny. Ty dlouhou dobu prakticky neumožňoval a odmítal práci na nich svěřit jiným překladatelům. Jednal tak údajně na základě špatných zkušeností s neautorizovanými překlady.
Názor změnil až krátce před svou smrtí, kdy si jeho důvěru získala Anna Kareninová. Jejím prvním uveřejněným překladem Kunderova francouzsky psaného textu se v roce 2020 stala Slavnost bezvýznamnosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyznamenání pro Řehku a Pojara? Nestandardní. Jen dělají svou práci, shodli se experti
Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nyní se věnuje především domácí politice a válce na Ukrajině. Má rád filmy, hudbu, české pivo, videohry, tetování, literaturu a hlavně češtinu, kterou v minulosti doučoval – zejména studenty připravující se na maturitu. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
