Československo

Devadesátky. Divoká jízda v porevolučním Česku, kdy vznikaly první diskotéky, kluby a nově nabytá svoboda se mísila s nespoutanou zábavou. První epizoda nového podcastu Devadesátky na CNN Prima NEWS vás zavede do libeňského Discolandu Sylvie. Tehdejší hvězdy, DJ Uwa a moderátor Doktor Buben, vzpomínají na legendární noci, extravaganci a neřesti, které podnik Ivana Jonáka proslavily. Právě tehdy se také v zemi rozjel naplno pornoprůmysl. Bývalé pornohvězdy Paula Wild a Tarra White přiblížily i druhou stránku 90. let v Česku, kdy došlo k boomu erotického průmyslu. Každá epizoda vrací posluchače do jedinečného období porevolučních změn, nezapomenutelné atmosféry a nástupu nových možností, kdy se vše zdálo možné a neexistovaly žádné limity.

Premiér Petr Fiala (ODS) se přidal do dlouhé řady politiků, kteří slibují pracovníkům „německé“ mzdy. Česká republika se ale směrem k západním zemím přibližuje jen pomalu a doplácí na to, že je jedním z nejprůmyslovějších států Evropské unie. Předseda vlády se tím dostává do společnosti někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, který dříve také hovořil o platech v Západním Německu. Ani za více než tři desítky let v tržním kapitalismu se ale Čechům německé či rakouské mzdy nepodařilo dohnat.

Zemřel první českobudějovický senátor, bývalý federální poslanec a někdejší náměstek ministra obrany Jiří Pospíšil (ODS). Oznámila to v úterý Kancelář Senátu s tím, že bývalý člen horní parlamentní komory zemřel v sobotu ve věku 75 let.

Zpěvačka, chartistka a disidentka Marta Kubišová je jedním ze symbolů pádu komunismu v Československu. Její píseň Modlitba pro Martu se stala neoficiální hymnou revoluce. Skladbu má prý stále ráda. „Nosím ji jako takový neoficiální ruksak,“ řekla pro CNN Prima NEWS. Komunistickému režimu, který jí zhruba na 20 let zakázal vystupovat, podle svých slov odpustila, ale nezapomněla.

Čechoslováci napsali skvělý příběh, když dokázali při sametové revoluci svrhnout komunistický režim prakticky jen díky cinkání klíčů a tichému nenásilnému odporu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl americký právník se slovenskými kořeny Ed Zelenak, který dnes působí jako honorární konzul Slovenska v Detroitu. Sám Československo navštívil velmi krátce po listopadu 1989. Později se setkal s Václavem Havlem a Alexandrem Dubčekem, kteří ho uchvátili svými životními příběhy. A také tím, jak dokázali pít.

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla Československu pád komunistického režimu a vykročení k demokracii. Ačkoliv cesta k revoluci byla dlouhá a složitá, za definitivní zlom se považuje den, kdy byla násilně rozehnána velká demonstrace studentů. Průměrnému Čechovi dneška bylo tenkrát necelých deset let. Jak dobře si pamatujete tehdejší události?

Zhroucení komunistického režimu během sametové revoluce proběhlo už před 35 lety. Ačkoliv si revoluci spojujeme se 17. listopadem 1989, ve skutečnosti trvalo mnoho dní, než se komunisté opravdu vzdali moci. Pojďme si připomenout některé události roku 1989, které vedly k sametové revoluci.

Idea československého národa byla lež a oportunistický konstrukt, řekl filozof Václav Bělohradský v pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS. Části českých komunistů si podle svých slov trochu vážil jen v druhé polovině 60. let a v období pražského jara v roce 1968.

Prezident Petr Pavel u příležitosti oslav vzniku samostatného Československa předával státní vyznamenání. Hlava státu již dříve téhož dne vyrazila s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími představiteli státu k Národnímu památníku na pražském Vítkově, aby společně položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Vše podstatné jsme sledovali v on-line reportáži.

Ve věku 60 let náhle zemřel prezident Českého svazu cyklistiky (ČSC) Petr Marek. Svaz vedl od ledna 2018, byl také duchovním otcem závodů na horských kolech. O jeho úmrtí informoval ČSC na svém webu.

Na internetu si hledal lidi, kteří chtěli spáchat sebevraždu, a nabízel jim pomoc: „Udělám to já sám, zabiju vás.” Několikrát se mu jeho záměr vyplnil. Naznačoval navíc, že některé své oběti snědl. Matej Čurko, slovenský údajný kanibal, prokazatelně zabil dvě ženy – policie ho ale podezřívá z minimálně další jedné, možná ale až třiceti vražd. Případ řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

Největší krádež v naší historii? Kdekdo by řekl půlmiliardového Františka Procházku, cynicky možná „harvardského” Viktora Koženého. Ale trojice Hudák, Špaček, Roubíček? Ta by nenapadla asi nikoho. Přitom právě tihle chlápci podnikli v devadesátkách možná největší krádež naší historie – v roce 1991 ukradli z národní galerie čtyři obrazy Pabla Picassa za 1,7 miliardy korun. Stačila jim k tomu jedna lavička. Příběh obří loupeže obrazů řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.