Zemřel československý cyklista Josef Wolf. Komunismus nesnášel, později se rozhodl emigrovat
Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz
Ve věku 86 let zemřel cyklista Josef Wolf. Československo reprezentoval na olympiádě i mistrovství světa. Pak se však spolu s rodinou rozhodl pro emigraci. Usadili se ve Švédsku, kde žil až do své smrti. O jeho úmrtí informoval deník iSport.
Zprávu o úmrtí legendárního sportovce zveřejnil ve středu odpoledne deník iSport. Podle webu Paměť národa ale Wolf zemřel ve čtvrtek 18. září.
Ve věku 86 let zemřel cyklista Josef Wolf. Připomeňte si příběh jeho emigrace v poutavém vyprávění z roku 2019. 👇https://t.co/OAmpebCcAX
— Deník Sport (@DenikSport) September 24, 2025
Wolf se narodil v roce 1939 v Brně. Dětství však prožil v Dobrušce ve východních Čechách, kam se jeho rodiče uchýlili, aby v klidu přežili válku. Právě tam byl na vlastní oči svědkem násilného odsunu Němců, který v něm zanechal stopy. „Lidi na ně plivali. A někteří – a to jsme byli i my – sem tam někoho udeřili. Zajímavé je, že ti Němci šli naprosto potichu. Měli hlavy sklopené a šli,“ vzpomínal Josef, kterému v té době bylo 6 let.
To, co se mu zpočátku zdálo jako zábava, jelikož se tím bavili všichni kolem něj, se ale prý změnilo ve chvíli, kdy v průvodu spatřil i svoji spolužačku. „Byla to velice hodná holčička. Okamžitě mě to přestalo bavit, a tím to pro mě skončilo,“ poznamenal se studem v hlase. „Byl jsem produktem té těžké doby,“ dodal.
Po válce se spolu s rodiči vrátili do Brna. Jeho otec byl úspěšným krejčím, což později samozřejmě začalo vadit nastupujícím komunistům. „Každý soukromník byl najednou nepřítel pracujícího lidu. Nikdo z nich neměl cenu, najednou to byli příživníci. To, že táta pracoval od čtyř ráno až do večera sám, to nikoho nezajímalo,“ vyprávěl Josef s tím, že jeho otec proto nastoupil do uranového dolu, aby rodinu uživil. Už v tu chvíli začínal Josef režim nenávidět.
Pro cyklistiku se nadchl
V šestnácti letech začal pracovat jako strojní obráběč a ve chvílích volna se věnoval sportu. Nejvíce se nadchl pro cyklistiku, která byla v té době velmi populární. „Moje kolo vážilo snad třicet kilo. Přetřel jsem ho, ale barva neuschla. Byla taková poloměkká jako žvýkačka. Kluci mi do ní otiskovali palce. Bylo to poněkud trapné,“ vzpomínal na své začátky.
ČTĚTE TAKÉ: Tragická smrt biatlonisty Vaňhy. Rodina zveřejnila netradiční parte
Aby mohl více trénovat, bylo mu umožněno přejít do opravny strojů Zetor. Díky tomu mohl denně najet 150 až 200 kilometrů. A když rodiče viděli jeho nadšení, pořídili nové kolo Favorit.
V té době započaly jeho sportovní úspěchy. Jako nadějný cyklista se dostal do armádního klubu Dukla a zvítězil v několika mezinárodních závodech. Poté přestoupil do Dukly Pardubice a v roce 1960 reprezentoval Československo na olympiádě v Římě.
„My jsme doslova a do písmene od rána do večera chlastali Coca-Colu. Což byl zakázaný, na indexu uvedený nápoj, který zosobňoval to nejhorší, co mohl kapitalistický svět vytvořit. Já nevěděl, že má v sobě tolik kofeinu. My jsme v podstatě několik nocí nespali. Byli jsme jako nadopovaní,“ vzpomínal.
Nenávist vůči režimu v něm narůstala
Nebyl to však poslední prohřešek proti režimu. Jeho averze vůči němu stále narůstala. Aby mohl po vojně dál závodit, byl zařazen k pardubickému útvaru jako voják z povolání. Dostával se do střetu s velitelem. Odmítal nabídky na vstup do KSČ a stále více se obával toho, že jeho syn bude muset jednou rovněž sloužit komunistické společnosti.
S manželkou Radkou se proto rozhodli pro emigraci. Usnadnit jim to měl fakt, že její teta žila v Západním Berlíně. Radka se synem proto zažádala o návštěvu tety, zatímco Wolf se chystal na cyklistické závody do Švédska. Díky lsti se jim podařilo odcestovat z republiky ve stejnou dobu, což v té době nebylo možné.
Wolf pak krátce před odjezdem ze závodů vzal svůj pas z kufru a už se za svými kolegy nevrátil. Asi tři hodiny pak chodil po městě a snažil se před svými kamarády, kteří ho hledali, skrýt. Šel do holičství, pak do kina, poté do kostela. Kdykoli mezitím vyšel zpět na ulici, zahlédl některého z členů české výpravy, jak se rozhlíží, jak nakukuje do obchodů. „Bylo to jasné, stále mě hledali,“ vzpomínal.
S rodinou se usadil ve Švédsku
Nakonec se mu podařilo se s nimi vždy minout. Odjel lodí do německého města Travemünde, kde požádal o politický azyl. Odtud byl poslán do uprchlického tábora v Bavorsku, kam za ním přijela jeho žena Radka se synem. Poté se usadili ve Švédsku, kde se jim narodily další dvě děti.
Zpočátku se dál věnoval cyklistice, dokonce dva roky reprezentoval Švédsko v národním mužstvu. Nakonec ale našel pozici u švédského úřadu pro přistěhovalce. Po roce 1989 se začal často vracet do Československa na návštěvy za přáteli. Jeho domovem však zůstalo Švédsko.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Drama na Mostecku. Policie si došla pro fotbalistu na hřiště, na pažit vjelo i auto s majáky
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS.
