Československý červený kříž po válce opět zahájil svou činnost. Zatížena byla Pátrací služba
Jak bylo osvobozováno území Československé republiky, obnovoval postupně Československý červený kříž (ČSČK) na těchto územích svou činnost. Formální zahájení jeho činnosti na území ČSR deklarovala 9. května 1945 Česká národní rada.
Do období takzvané třetí republiky vstoupil ČSČK opět činný na celém našem území. Od prvních poválečných dnů se datuje snaha plně obnovit činnost Červeného kříže a současně účinně pomáhat osobám postiženým druhou světovou válkou. Na tuto situaci se exilový ČSČK cílevědomě připravoval, vytvářel zdroje, budoval kontakty a získal během války řadu nových, zkušených lidí, ať již jako funkcionáře či vedoucí zaměstnance.
ČTĚTE TAKÉ: Poslední žijící dozorce z koncentráku trestu unikne. Německý soud přihlédl k vysokému věku
ČSČK řešil návrat československých občanů ze zajetí, vězení, koncentračních táborů či nuceného nasazení. Nalézání rodinných kontaktů, zdravotní pomoc, ošacení, jídlo... to vše se snažil ČSČK zajišťovat. Zatížena byla Pátrací služba ČSČK, jen do konce roku 1946 přijala 414 tisíc žádostí o pátrání. K tomu pak evidence válečných zajatců, kteří se nacházeli na našem území – zde ČSČK z pověření československé vlády ustavil národní Zajateckou informační kancelář, a to ve spolupráci s pražskou Delegací MVČK. Do konce roku 1946 bylo zaevidováno již 95 procent všech zajatců!
Čtěte také
Také školství ČSČK se vracelo do „normálních kolejí“ – k předválečným ošetřovatelským školám přibyly dvě další. Sanatorium ČSČK v Praze bylo v roce 1946 změněno na Vyšší ošetřovatelskou školu ČSČK. Připravovala diplomované sestry na vedoucí místa v nemocnicích, v ošetřovatelském školství a veřejném zdravotnictví, šlo o první školu s tímto zaměřením nejen v ČSR, ale ve střední Evropě vůbec. Nově byla také zřízena ošetřovatelská škola ČSČK v Košicích.
Obnovena byla také činnost Dorostu ČSČK. Počet jeho členů dosáhl v roce 1949 celkem 1,4 milionu, a to ve 45 tisících tříd na bezmála 15 tisících školách. V poměru k počtu obyvatelstva byl tak Dorost ČSČK hned druhý po dorostu Amerického červeného kříže.
Podpora ze zahraničí
Realizovat poválečnou obnovu by však nebylo možné bez podpory ze zahraničí. Nejvýznamnějším donátorem byl Americký červený kříž. Do pomoci ČSČK byly ale zapojeny i další národní společnosti Červeného kříže – Červený kříž Austrálie, Dánska, Islandu, Jihoafrické republiky, Kanady, Švédska, Velké Británie, Turecký červený půlměsíc a další národní společnosti. Norský červený kříž uspořádal pro několik stovek podvyživených dětí z ČSR dvouměsíční ozdravný pobyt.
Majetek ČSČK, zabavený za války, začal být ihned po osvobození republiky navracen. Vláda poskytla ČSČK na konci roku 1946 mimořádný příspěvek. ČSČK také získal jako kompenzaci válečných ztrát budovu v Praze, konkrétně v Thunovské ulici 18, kam v roce 1947 přestěhoval své sídlo. Sídlo ČSČK a později ČČK zde bylo až do roku 2015, kdy se ČČK přestěhoval do nového areálu „Hvězda“ v Praze na Břevnově.
Alice Masaryková se přitom ani po návratu z exilu neujala plně funkce předsedkyně, kterou dále formálně zůstávala. Na své naléhání pak byla z této funkce uvolněna a předsedou se stal generál Vicherek.
Další příběhy z historie Červeného kříže si můžete přečíst na webu www.cervenykriz.eu či v těchto článcích:
- Světová válka znamenala převrat ve zdravotnictví. Jaký byl zrod Československého červeného kříže?
- Československý červený kříž zaznamenal v meziválečném období rozmach. Získal vlak i letadla
- Červený kříž za 2. světové války: Členové spolupracovali s odbojem i pomáhali z exilu
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Francie, Itálie i Československo. Atentátníci útočili na evropské politiky noži i pistolemi
Díky úzké spolupráci redakcí online a TV zpravodajství vám přinášíme desítky reportáží i v textové podobě, které můžete sledovat v televizi, na webu, sociálních sítích nebo v HbbTV.
