V roce 1938, po prosincové rezignaci zakladatelky Československého červeného kříže (ČSČK) Alice Masarykové, byl novým předsedou zvolen generál zdravotnictva MUDr. Vladimír Haering, mající bohaté zkušenosti jak ze zdravotnické služby v československých legiích v Rusku, kterou řídil, tak i z ČSČK. Připadl mu nelehký úkol provést ČSČK obdobím druhé republiky, a ještě těžší úkol pokoušet se udržet jeho existenci v protektorátu. Tento úkol mu však nebylo dáno splnit.
Po vzniku Protektorátu a odpojení slovenské části ČSČK nejprve formálně i věcně ČSČK pokračoval v Čechách a na Moravě v činnosti. Nebyl na rozdíl od jiných českých spolků ihned rozpuštěn. Z názvu však musel vypustit slovo „Československý“ a užíval se název Český červený kříž.
ČTĚTE TAKÉ: Čtyřicetistupňové vedro v Česku poprvé udeřilo roku 1921. Rekord byl zatím překonán jen dvakrát
V únoru 1940 proběhla první vlna zatýkání ve vedení ČSČK – 6. února 1940 byl zatčen mj. předseda MUDr. Vladimír Haering (zemřel v německém vězení v roce 1942). Nedlouho poté však přišel úplný konec – na základě rozhodnutí říšského protektora byl ČSČK rozpuštěn a dne 5. srpna 1940 byly násilně zabrány jeho budovy včetně zařízení, obstaveny účty a zabaveny spisy. Majetek v hodnotě celkem 780 milionů dnešních korun byl předán Německému červenému kříži, některé účty či cenné papíry se však podařilo ukrýt.
Tím legální činnost ČSČK na území Protektorátu skončila. Řada jeho členů a zaměstnanců pak spolupracovala s odbojem – například ošetřovali příslušníky odboje či partyzánských jednotek, kteří nemohli vyhledat normální zdravotní pomoc. Skrývali i československé parašutisty po atentátu na Heydricha. Mnoho z nich bylo vězněno či dokonce popraveno. Jen dobrovolných sester bylo popraveno na 200.
V době květnového povstání českého lidu budoval ČSČK v místech povstání, nejvíce pak v samotné Praze, ošetřovny pro zraněné a organizoval dopravu zdravotníků na pomoc Pražskému povstání. Podílel se také na likvidaci tyfové epidemie v Terezíně, kterou Němci nebyli již schopni zvládnout.
Exilový Červený kříž
Po okupaci Čech a Moravy německými vojsky se začaly v zahraničí formovat československé exilové orgány. K ustavení exilové organizace Červeného kříže však nedošlo okamžitě. Až 18. července 1940 britská vláda uznala tehdejší Československý národní výbor za československou vládu v exilu a tím i kontinuitu ČSR. Podstatnou změnou situace byla již zmíněná likvidace ČSČK v protektorátu v srpnu 1940 – již 30. srpna československá vláda v Londýně se souhlasem britských orgánů a britského Červeného kříže rozhodla o ustavení Československého červeného kříže ke dni 1. září 1940 – jako pokračovatele rozpuštěné společnosti v Praze.
Zajímavá byla otázka ustanovení předsedy ČSČK. Logicky pro tuto funkci přicházela v úvahu PhDr. Alice Masarykové. Jednak šlo o aplikaci zásady kontinuity republiky i ČSČK (dle níž například prezident republiky Edvard Beneš nadále vykonával svůj mandát), dále šlo o osobnost mezinárodně známou a s ČSČK neoddělitelně spjatou. Alice Masaryková však bydlela v USA a navíc měla vážné zdravotní problémy. Nakonec funkci předsedkyně přijala, avšak čistě formálně. Proto byl ustaven úřadující předseda, který de facto plnil všechny povinnosti náležící jinak dle stanov ČSČK jeho předsedovi. Prezidentem republiky jim byl jmenován generál Jaroslav Čihák, po jeho smrti pak generál Alois Vicherek, který tuto funkci zastával i po návratu do osvobozené republiky. Čestnou prezidentkou byla choť prezidenta republiky – Hana Benešová. Vzhledem k nepřítomnosti Alice Masaryková však svou funkci nepojala jen reprezentativně, ale do dění v ČSČK naopak aktivně vstupovala.
Jaké plnil exilový ČSČK úkoly? V první řadě byl pomocnou organizací vojenské zdravotnické služby československé armády, samozřejmě i mimo britské území, staral se o výcvik zdravotnického personálu. Navíc pečoval po stránce zdravotní i sociální o všechny složky československé emigrace (jen ve Velké Británii žilo 15 tisíc našich občanů) a plnil tak roli, kterou vůči svým občanům v normálních podmínkách zajišťuje stát. ČSČK tak byl v jistém ohledu výkonnou složkou zejména ministerstev sociální péče a obrany.
Další příběhy z historie Červeného kříže si můžete přečíst na webu www.cervenykriz.eu či v těchto článcích:
- Světová válka znamenala převrat ve zdravotnictví. Jaký byl zrod Československého červeného kříže?
- Československý červený kříž zaznamenal v meziválečném období rozmach. Získal vlak i letadla
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Francie, Itálie i Československo. Atentátníci útočili na evropské politiky noži i pistolemi
