Francie, Itálie i Československo. Atentátníci útočili na evropské politiky noži i pistolemi
Atentát, jako na slovenského premiéra Roberta Fica, je v Evropě sice vzácným, ale rozhodně ne ojedinělým činem. K podobným pokusům o vraždu politika došlo v minulosti třeba ve Francii, Itálii, ve Velké Británii, ale také v Československu. Historik Oldřich Tůma pro CNN Prima NEWS řekl, že atentáty se dějí i v klidných dobách a ve zdánlivě stabilních společnostech.
Atentáty na významné politiky jsou součástí historie už od starověku. Své o tom věděl třeba Julius Caesar ve starém Římě. Ani moderní Evropa ale podobným případům neušla.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Atentát je vina opozice a novinářů, tvrdí Ficovi lidé. Čaputová a spol. jsou v šoku
V Československu nejvíce prosluly dva atentáty. Útok na ministerského předsedu Karla Kramáře v roce 1919 ještě skončil dobře. Mladý komunistický aktivista na něj sice dvakrát vystřelil, ale politik vyvázl bez šrámu. První kulka se totiž zastavila o Kramářův kabát, přezku od šlí a peněženku, druhá se zasekla ve zbrani. Atentátníka rok po útoku propustili na amnestii.
Čtěte také
To atentát na ministra financí Aloise Rašína už skončil smrtí. V lednu 1923 střílel opět mladý komunista, a to ve chvíli, kdy politik nastupoval do auta. Rašín podlehl vážnému poranění míchy.
Také za hranicemi Československa se střílelo na politiky. Například ve Švédsku, kde v roce 1986 vystřelil atentátník na premiéra Olofa Palmeho, který se zrovna vracel s manželkou z kina. Palme chodil bez ochranky a to se mu stalo osudným. Na následky zranění zemřel.
„Bylo to v době, kdy společnost prosperovala a dodnes úplně nevíme, co se stalo. Takové případy se dějí, mohou se stát i ve zdánlivě stabilní společnosti a době, kdy nedávají smysl,“ řekl pro CNN Prima NEWS historik Oldřich Tůma.
K podobně nečekanému atentátu došlo i v Německu. Když pomineme válečné útoky na říšského vůdce Adolfa Hitlera nebo zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, střílelo se například v roce 1990.
Čtěte také
Terčem neúspěšného atentátu se tehdy stal prominentní politik Wolfgang Schäuble, který to později dotáhl na ministra financí. „Došlo k tomu v listopadu roku 1990, v okamžiku sjednocení Německa, tedy v době, která měla být pozitivní,“ poznamenal Tůma.
Hrůzný únos politika
V roce 1932 zastřelil atentátník dokonce francouzského prezidenta Paula Doumera. Útočilo se také na Jacquesa Chiraca nebo na Charlese de Gaulla. Atentátům čelili opakovaně také italští politikové. Kupříkladu Silvio Berlusconi. Nejtragičtější byl ovšem atentát na Alda Mora v roce 1978. Dvojnásobného premiéra unesla komunistická teroristická organizace Rudé brigády. Únosci požadovali propuštění svých soukmenovců, tehdejší italská vláda ale vyjednávání odmítla. Únosci následně politika zastřelili a jeho tělo pohodili v ulicích Říma.
Ani v posledních letech nebyli politici v Evropě v bezpečí. V Polsku v roce 2019 ubodali starostu Gdaňsku Pawła Adamowicze. A stejný osud stihl roku 2021 britského poslance Davida Amesse, kterého útočník ubodal v kostele. Pachatelem byl zřejmě 25letý muž somálského původu.
Česko v poslední době čelilo naštěstí jen méně závažným útokům na politiky. Násilníci v minulosti zbili například komunistického poslance Jiřího Dolejše, ránu pěstí dostal i expremiér Bohuslav Sobotka. Na Mirka Topolánka zase pršely kameny. Na Václava Klause zaútočil roku 2012 vyšinutý muž airsoftovou pistolí. Tehdejší prezident neutrpěl zranění.
VIDEO: Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
