V meziválečném období zaznamenal Československý červený kříž (ČSČK) velký rozmach. Vzniklo mnoho zdravotnických zařízení a také síť záchranné služby. Zajímavostí je, že ČSČK disponoval například zdravotnickým vlakem či dvěma letadly.
Meziválečné období bylo obdobím bouřlivého rozvoje Československého červeného kříže (ČSČK). ČSČK se zaměřil – po zvládnutí pomoci obětem světové války – na zdravotní výchovu obyvatelstva, protiepidemické akce, sociální pomoc zranitelným skupinám obyvatel, podporu a poskytování zdravotní péče, výchovu zdravotnického personálu (ošetřovatelek), založení sítě Automobilní záchranné služby i na pomoc do zahraničí. Stranou nezůstala ani pomoc při živelních pohromách a na sklonku 30. let také zdravotní část přípravy obyvatelstva k civilní obraně. Tento výčet činností není úplný, například již za první republiky pomáhal ČSČK ve spolupráci s československými zastupitelskými úřady našim občanům, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čísla z preventivního stanu proti melanomu varují. Lékaři odhalili 170 zhoubných nádorů
Novinkou byla práce s dětmi a mládeží představovaná Dorostem ČSČK nebo tzv. Mírové slavnosti, které daly vzniknout Světovému dni Červeného kříže. Nástrojem ČSČK v oblasti prevence byly Zdravotní poradny ČSČK. Důležitou činností na poli prevence, ale i domácí ošetřovatelské péče byly tzv. Sestry navštěvovatelky ČSČK.
Významnou v řadě zdravotnických zařízení ČSČK byla (a je) Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové v Bukovanech. Léčí se zde především děti s onemocněními dýchacích cest, alergickými rýmami, astmatem, vrozenými i získanými poruchami obranyschopnosti a alergickými chorobami kůže.
Dalším zdravotnickým zařízením ČSČK bylo Sanatorium ČSČK v Praze v Žitné ulici, které ČSČK převzal od Vlasteneckého pomocného spolku Červeného kříže, svého předchůdce. Od svých předchůdců také převzal a dále provozoval nemocnici Tatra ve Spišské Sobotě. V Novém Smokovci ve Vysokých Tatrách otevřel v roce 1924 ČSČK Tuberkulózní preventorium ČSČK pro děti ohrožené TBC. V roce 1938 v oblasti poskytování zdravotní péče ČSČK disponoval již 49 vlastními ústavy o 3 452 lůžkách.
ČSČK disponoval rovněž zdravotnickým vlakem. Byl používán při likvidaci epidemie skvrnitého tyfu na Podkarpatské Rusi. Používal se také v rámci vojenských cvičení. V případě války bylo počítáno s jeho využitím při činnosti ČSČK jako pomocné složky vojenské zdravotnické služby. K dispozici měl ČSČK i dvě sanitní letadla, které mu věnovala Masarykova letecká liga.
ČSČK rozvinul myšlenku samaritánské služby a od roku 1925 budoval síť stanic automobilové záchranné služby v celé ČSR, předchůdkyni dnešní zdravotnické záchranné služby. Její rozvoj byl úspěšný, a když byla v roce 1952 zestátněna, jednalo se již o 392 záchranných stanic a 804 sanitek.
Výcvik zdravotnického personálu prováděl ČSČK také na základě požadavků Ministerstva národní obrany. Takto vyškolené ošetřovatelky by v případě války doplňovaly profesionální zdravotnický personál. V případě mobilizace měl ČSČK dodat 4 000 dobrovolných sester.
Výchova obyvatelstva
Posláním národních společností Červeného kříže je výchova obyvatelstva v oblasti první pomoci. V meziválečném období se lidé v mnohem větší míře než dnes léčili doma. Znalost a dovednost péče o nemocného v domácnosti tak byla v kurzech Červeného kříže pro obyvatelstvo zastoupena zcela zásadně.
V oblasti humanitárních činností se ČSČK snažil zlepšovat postavení sociálně slabých skupin obyvatelstva, především po propuknutí velké hospodářské krize po roce 1929. Nouzově stravoval nezaměstnané, pořádal prázdninové pobyty pro sociálně slabé děti, zajišťoval nemajetným zdravotní péči, pečoval o sirotky, pomáhal vystěhovalcům apod.
Od roku 1921 byl v ČSR slaven třídenní Velikonoční mír Červeného kříže, který měl připomenout oběti válek a povznést národ nad hašteření, kterého byla (a je) politika plná, k vyšším hodnotám – ideálu humanity Červeného kříže. 8. května 1948 byl poprvé slaven Mezinárodní den Červeného kříže.
Více se o Českém červeném kříži dočtete zde: www.cervenykriz.eu.
