Český statistický úřad

Několikaměsíční dvouciferná inflace zanechala v myšlení Čechů těžké šrámy. Je už sice pryč, ale lidé se kvůli ní stále bojí více utrácet a místo toho šetří. Dusí tím však ekonomiku, která roste jen pozvolna. Mezi lidmi se totiž stále vznáší strach, že může přijít další vlna zdražování, a to třeba v podobě vyšších účtů za energie.

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziročně inflace zrychlila ze zářijových 2,6 procenta. Dražší bylo především bydlení. Z potravin zdražilo zejména máslo a čokoládové výrobky, naopak pohonné hmoty zlevnily. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali.

Brambory jsou jednou ze základních potravin, které při vaření často používáme. Jejich cena v posledních letech prudce rostla. V současné době je kilo brambor k mání za necelých 19 korun. Jak ale jejich cena stoupala v minulých letech a kolik jsme podle Českého statistického úřadu zaplatili za brambory v roce 1989?

V posledních letech došlo k prudkým nárůstům cen základních potravin. Výjimkou nejsou ani slepičí vejce, která za poslední tři roky zdražila téměř dvojnásobně. Na vině jsou hlavně vysoké ceny energií a tlak na rušení klecových chovů. Podívejte se, jak cena vajec rostla od roku 1989.

Výše platů českých politiků by měla vycházet z nějakého algoritmu, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Debaty na toto téma dle svých slov nesnáší a dal za vzor situaci v Evropské unii. Platy politiků by se měly zmrazit, míní naproti tomu poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Nejdříve by se však prý měly oddělit platy politiků od odměn soudců.

Kvůli větší spotřebě mléka na výrobu letos zdražilo máslo až na 275 korun za kilogram. Suché a teplé letní dny totiž nepřály tučnosti mléka. Na konci osmdesátých let stál kilogram jen 40 korun, přesto si másla dnes můžeme pořídit nesrovnatelně více. Od revoluce totiž vzrostla kupní síla obyvatel.

Chléb je pro řadu domácností naprosto klíčovou základní potravinou. V posledních letech ale došlo ke zdražování pečiva a vyšší cenovka se nevyhnula také jemu. V tabulce se můžete podívat, jak se cena měnila od revolučního roku 1989 až po současnost. I přes vyšší zaplacenou částku si ale dnes můžeme pořídit více chlebů, než tomu bylo na konci osmdesátých let minulého století.

Zdražování v září táhly meziročně zejména potraviny. Může za to například dražší máslo, které vylétlo od loňska o téměř 25 procent, nebo vyšší cena zeleniny a ovoce. Většina základních potravin přesto mírně zlevnila. Za jaké potraviny jsme si připlatili a kdy očekávat zlevnění?

Inflace v Česku v září mírně zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání se srpnem ale ceny v září meziměsíčně klesly o 0,4 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali.

Ztráty způsobené špatně fungující digitalizací stavebního řízení by mohly v letošním druhém pololetí podle prvních hrubých odhadů činit až 15 miliard korun. V příštím roce by pak mohly být až za 40 miliard korun. Konkrétní vyčíslení bude možné až v příštích měsících. S nástupem opravených nových systémů by se ale povolování staveb mohlo výrazně zrychlit a ztráty způsobené prvotním špatným zavedením by se za zhruba dva roky odmazaly. Řekli to analytici, které oslovila ČTK.

Plošné zdražování potravin dávno skončilo, přesto lidé mohou v regálech obchodů narazit na cenové výkyvy. V současné době se to týká zejména másla, které od jara zdražilo i o několik desítek korun. Zatímco v zimě jsme mohli vidět čtvrtkilogramovou kostku okolo 50 korun, nyní dosahuje cena až k 70 korunám. Máme se obávat dalšího zvyšování?

Ve školství bobtná finanční bomba, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS poslanec SPD Radim Fiala. Podle poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) řadu problémů mají řešit připravované novely školského zákona. Dobrým startem ke změnám je podle ní také navrhovaný státní rozpočet na příští rok.