Obecná míra nezaměstnanosti v České republice dosáhla ke konci března rovná dvě procenta. Meziročně se tak o desetinu procentního bodu snížila. Do březnových čísel se tedy ještě nepromítla karanténní opatření kvůli pandemii koronaviru zavedená 12. března.
Český statistický úřad dnes zveřejnil data mapující vývoj na trhu práce. Absolutní počet nezaměstnaných se meziročně snížil přibližně o 6 500, bez práce bylo na konci března 105 tisíc lidí. Klesla rovněž obecná míra nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl lidí bez práce na objemu pracovní síly ve věku 15 až 64 let, na rovná dvě procenta. Před rokem byla o jednu desetinu procentního bodu vyšší.
Přestože více než polovinu měsíce března zasáhla vládní opatření proti šíření koronaviru, pracovní trh ještě negativně neovlivnila. Někteří pracující totiž využili ošetřovné, možnost pracovat z domova, určitá část také čerpala dovolenou. „Nezaměstnanost tak nebyla ovlivněna, opatření se však výrazně odrazila ve statistice odpracované doby. Třebaže měl letošní březen o jeden pracovní den více než loňský, počet odpracovaných hodin klesl o deset procent,“ upozornil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu.
Smutný karvinský rekord
Obecná míra nezaměstnanosti se na dvouprocentní hladině držela již od prosince, tedy čtvrtý měsíc v řadě. Na rekordně nízkou úroveň z loňského června (1,9 procenta) ale nedosáhla. Nedá se ani předpokládat, že se v následujících měsících zopakoval březnový výsledek. Protipandemická opatření se totiž nejspíše projeví už v dubnu a dalším průběhu letošního roku. „Český trh práce se negativním dopadům krize nevyhne. Výhodou je, že se u nás delší dobu projevoval nedostatek pracovních sil, což může nyní fungovat jako určitý polštář,“ uvedla pro CNN Prima News Veronika Hedija z katedry ekonomických studií Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, která se problematikou pracovního trhu dlouhodobě zabývá.
Podle národní metodiky, ze které vychází Ministerstvo práce a sociálních věcí, dosáhla březnová míra nezaměstnanosti rovných tří procent. Úřad Jany Maláčové (ČSSD) už minulý týden uvedl, že v dubnu očekává nárůst na 3,4 procenta a více než čtyřicet tisíc nových registrací na úřadech práce. Ministerstvo předpokládá, že by se míra nezaměstnanosti mohla kvůli dopadům koronavirové krize zvýšit až o pět procentních bodů. To by znamenalo její nárůst na osm procent, což odpovídá úrovním z roku 2009, tedy z doby, kdy Česko zasáhla hospodářská recese vyvolaná finanční krizí.
Nejnižší nezaměstnanost byla jako obvykle v Praze (2 procenta), nejvyšší naopak v tradičně postižených regionech jako Moravskoslezský (4,6) a Ústecký kraj (4,3). Z hlediska okresů se nejnižší podíl nezaměstnaných ke konci března vyskytoval v okrese Praha-východ (1,2), nejvyšší pak na Karvinsku (7).