Jak změní zálohování nápojových obalů třídění a recyklaci? Plzeňský pivovar inspiruje

Plzeňský Prazdroj má s povinným zálohováním zkušenosti již desítky let, zejména v oblasti skleněných pivních lahví. Tučník vysvětluje, že tento systém funguje dobře a návratnost je až 98 %, což svědčí o tom, že Češi jsou zvyklí láhve vracet. „Pivní lahve jsou součástí zálohového systému odnepaměti, a Češi se na jejich vracení dívají jako na samozřejmost. Podobné chování by mohlo nastat i u PET lahví a plechovek, zejména pokud se na to spotřebitelé zvyknou už od začátku,“ říká Tučník v pořadu Interview PLUS.

Pivní lahve se mohou vracet opakovaně, přičemž Prazdroj dosahuje velmi vysoké míry návratnosti a s tím spojené recyklace. „Tento systém je dlouhodobě funkční, protože Češi chápou, že zálohy mají smysl a jsou součástí naší tradice,“ dodává. Tučník věří, že podobná motivace bude působit i na zálohování plastových obalů a plechovek, které jsou každodenní součástí života Čechů.

Dopady zálohování na životní prostředí

Jedním z hlavních přínosů nového zálohového systému je snižování uhlíkové stopy. Na Slovensku, kde podobný systém funguje již delší dobu, se podle Tučníka podařilo dosáhnout pozoruhodných výsledků. „Na Slovensku používají přibližně 75 % recyklovaného materiálu, což pomohlo snížit uhlíkovou stopu obalů na polovinu. Věříme, že v Česku bychom mohli dosáhnout podobného efektu,“ říká manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Plastové lahve a plechovky představují významnou část obalového odpadu. „Aktuálně každý rok končí na skládkách nebo ve spalovnách asi 500 milionů plechovek, ačkoliv je hliník prakticky nekonečně recyklovatelný,“ vysvětluje Tučník. „Tento systém může pomoci výrazně snížit množství nevyužitého odpadu a zároveň nabídnout spotřebitelům snadný způsob, jak obaly vracet.“

Česká inspirace úspěchy ze zahraničí

Plzeňský Prazdroj se inspiroval úspěchy systémů zálohování v jiných zemích, kde došlo ke snížení množství odpadu a zvýšení míry recyklace. „V pobaltských státech nebo v některých zemích Skandinávie vedlo zavedení záloh ke snížení pohozeného odpadu až o 95 %,“ říká Tučník. „Češi mají ve zvyku třídění odpadu a věřím, že systém povinného zálohování přispěje k pozitivní změně v chování spotřebitelů.“

Kromě snížení odpadu bude mít zálohování pozitivní dopad i na ekosystém. Například čisté městské a přírodní lokality budou lépe chráněny před nelegálním odpadem. „Důležité je, aby zavedení systému doprovázela silná informační kampaň, která vysvětlí smysl a význam zálohování. Češi pak jistě přijmou systém jako užitečnou součást každodenního života,“ dodává Tučník.

Dopad na výrobce a obchodní řetězce

Zavedení systému bude vyžadovat investice nejen od státu, ale i od výrobců a prodejců, kteří budou muset přizpůsobit své provozy pro sběr zálohovaných obalů. „Pro nás jako pro jednoho z největších výrobců nápojů v Česku to znamená nutnost investic do nových systémů vracení a úprav infrastruktury. Nicméně tento krok vnímáme jako odpovědnou investici do budoucnosti,“ vysvětluje Tučník.

Zálohový systém přinese i výzvy, protože spotřebitelé budou mít možnost vrátit své obaly v prodejnách nebo v automatech. Plzeňský Prazdroj proto úzce spolupracuje s dalšími výrobci, aby se na systém co nejlépe připravili. Tučník věří, že tato spolupráce zajistí efektivní zavedení systému, který bude fungovat ve prospěch udržitelnosti i ekonomiky.

Jak budou Češi na zálohování reagovat

Podle Tučníka je klíčem k úspěchu osvěta a informovanost. „Čechů se dlouhodobě ptáme, jak vnímají zálohování a kde vidí přínosy i bariéry. Podpora veřejnosti je stabilní a kolem tří čtvrtin občanů podporuje zavedení tohoto systému. Poslední průzkum na vzorku více než čtyř tisíc lidí nám opět potvrdil podporu 76 % Čechů,“ říká Ivan Tučník. „To znamená, že jde o řešení, které si občané přejí. Když je navíc informujeme, že vrácené obaly budou zpracovány na nové produkty, podpora stoupá až k 90 %.“

Češi už dnes třídí plastové lahve do kontejnerů, ale zálohování přináší nový rozměr – láhev či plechovka bude mít hodnotu. „Pokud spotřebitelé pochopí, že záloha je jim vrácena, a pokud jim systém bude dobře vysvětlen, věříme, že se jejich přístup k odpadu pozitivně změní,“ říká Tučník.

Zlepšení recyklace plechovek a PET lahví

Plechovky jsou stále oblíbenějším typem obalu, ale jejich třídění v Česku pokulhává. „Aktuálně recyklujeme méně než 30 % plechovek, což znamená, že každý rok na skládce nebo ve spalovně končí půl miliardy plechovek. Přitom hliník je téměř nekonečně recyklovatelný, aniž by se zhoršila jeho kvalita,“ popisuje Tučník. Podle něj je tak současný systém neefektivní, a proto musí výrobci nakupovat recyklát ze zahraničí, zatímco české plechovky končí jako odpad.

Podobně je to i s PET lahvemi. Přestože je Češi třídí poctivě, v praxi se recykluje méně než polovina z nich. „Současný systém je založen na ručním třídění a má nízkou efektivitu. Některá města, jako Ostrava nebo Brno, mají automatizované linky, ale většina třídicích linek u nás je manuální. Výsledkem je, že část poctivě vytříděného odpadu končí opět na skládce nebo ve spalovně,“ vysvětluje Tučník.

Dopad zálohování na obecní rozpočty

Obce se často obávají, že změna zatíží jejich rozpočty, ale Tučník nabízí jiný pohled. „V praxi by naopak mohly ušetřit, protože současný systém vyhovuje především odpadovým firmám. Materiál jako PET lahve, který obce vysbírají, má hodnotu, ale oni za něj ještě platí svoz a třídění, zatímco výdělek z prodeje získá někdo jiný,“ vysvětluje. Zálohováním se sníží objem odpadu ve žlutých kontejnerech a obce budou potřebovat méně svozů i plateb za třídění. K tomu návrh systému počítá s kompenzacemi z nevrácených záloh, což by mělo přinést další finanční přínosy.

Celý rozhovor s manažerem udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivanem Tučníkem, zástupcem společnosti, která je lídrem pivovarnického průmyslu v České republice s dopadem na zaměstnanost desítek tisíc lidí, najdete v úvodním videu.