Ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
K lepšímu zacílení léčby nemoci COVID-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho „maskování“ před imunitním systémem člověka. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications. Mluvčí ÚOCHB Dušan Brinzanik o tom informoval v tiskové zprávě.
Koronavirus SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry. Ribonukleovou kyselinu (RNA) používá k uchování své genetické informace. Jeden ze způsobů, kterými se koronavirus snaží obelstít buněčnou imunitu člověka a přesvědčit buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace „čepičky“, tedy zvláštní struktury na začátku RNA. Díky čepičce se virová RNA „tváří“ jako lidská a virus může infikovat organismus a množit se v něm.
V Praze přibylo nejvíce nakažených od začátku epidemie, COVID-19 má i voják Hradní stráže
Denní nárůst potvrzených případů koronaviru v Praze je nejvyšší od začátku epidemie. K úterní 18. hodině přibylo za 24 hodin 101 případů. Vyplývá to z údajů pražské hygienické stanice. Onemocnění COVID-19 se prokázalo u jednoho vojáka Hradní stráže. S prezidentem Milošem Zemanem do styku nepřišel.
Instalaci čepičky usnadňuje koronavirový protein Nsp16, kterému pomáhá další virový protein Nsp10. Právě přesnou strukturu komplexu těchto proteinů se pomocí rentgenové analýzy podařilo zjistit a analyzovat týmu pod vedením Evžena Bouři a Radima Nencky z dejvického ústavu.
Bouřa sdělil, že se do zkoumání koronaviru pustili v lednu – hned poté, co Čína jeho genom zveřejnila. „Stovky vědeckých týmů se snažily objasnit, jak virus dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze,“ uvedl.
Tým z dejvického ústavu identifikoval několik zásadních charakteristik zmíněných proteinů. Především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Právě na kaňon mohou mířit inhibitory, které aktivitu proteinu a proces instalování čepičky potlačí. Podle vědců by v budoucnu mohly sloužit jako léky proti mnoha druhům koronavirů.
Pozornost týmu se také tímto směrem obrací. „Teď směřujeme více do aplikované sféry. Vyrábíme sloučeniny ve spolupráci s organickými chemiky u nás na ústavu,“ uzavřel Bouřa.
