Cestovní ruch utrpěl kvůli koronavirové pandemii šok, jaký ve své relativně krátké historii nezažil. Objem mezinárodních cest v loňském roce klesl až o tři čtvrtiny. Turismus má být také jedno z posledních odvětví, které se po odeznění pandemie vzpamatuje. A zřejmě navždy se promění způsob, jakým lidé cestují po světě.
Je to už téměř rok od propuknutí koronavirové pandemie. Kvůli ní došlo k dramatickému omezení pohybu obyvatel, včetně cestování přes hranice. Na frak tak dostalo jedno z odvětví, které se na světovém hrubém domácím produktu podílelo z více než čtyř procent a v zemích OECD zaměstnávalo bezmála sedm procent pracovní síly. Mezinárodní cestoví ruch tvořil asi 6,5 procenta globálního exportu. To vše se po nástupu covidu podle časopisu The Economist téměř ze tří čtvrtin vypařilo.
Po necelém roce, kdy většina obyvatel zůstala odkázána na domácí turistické cíle, je hlad po cestování ohromný. Dokazuje to zájem Čechů o nabídku letních zájezdů, byť není vůbec jasné, kam se nakonec o prázdninách podívají. „Prodali jsme již tisíce zájezdů nejen pro nynější cesty za teplem, ale i na následující letní sezónu. V současnosti vedou destinace jako Egypt, Zanzibar, Maledivy nebo Dominikánská republika. Na léto pak opět trhá rekordy Řecko s třetinovým podílem před Tureckem, Bulharskem, Egyptem a Tuniskem,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Andrea Řezníčková, mluvčí cestovní agentury Invia.
Covid jako 11. září
Jde však zatím o drobné záblesky možná lepší budoucnosti. Vše totiž bude záležet na rychlosti očkování a podmínkách, které si jednotlivé státy pro povolení vstupu turistů na své území nastaví. Podle Economistu cestovní ruch bude jedno z posledních odvětví, ne-li úplně poslední, které se po odeznění koronavirové pandemie vzpamatuje. Zatímco ještě před několika měsíci experti odhadovali návrat na předkrizové úrovně v letošním, nejpozději příštím roce, dnes jsou predikce o něco skeptičtější.
Ať už se ale turismus obnoví příští či přespříští rok, jisté je, že se zřejmě navždy změní způsob, jakým budeme cestovat. Zjednodušeně řečeno koronavirová pandemie je nové 11. září. Zatímco po útoku na Světové obchodní centrum před necelými dvaceti lety došlo k trvalému zpřísnění bezpečnostních standardů v letecké dopravě, covid zpřísní standardy zdravotní, navíc nejen v letectví.
Očkovací pasy?
Podle Economistu se zdravotní stav turistů stane podobně důležitým atributem cestování jako třeba cestovní pas. Můžeme se prý těšit na rozmach nejrůznějších aplikací, prostřednictvím kterých budeme sdělovat informace o svém zdraví pokaždé, když budeme chtít překročit státní hranice. „Cestování tak bude snazší. Bezpečnost se tak stane jedním z klíčových faktorů, podle kterých lidé vybírají cíl pro své dovolené,“ píše The Economist.
Informace o zdravotní bezpečnosti se ostatně v nabídkách cestovních kanceláří objevují už nyní. „Hotely se neustále dezinfikují, dodržují se rozestupy, ve společných prostorách jsou povinné roušky. Cestování by mělo zjednodušit očkování vydávání očkovacích pasů,“ odhaduje Řezníčková. Podle ní sice zatím o podobě tohoto typu průkazu není zcela jasno, měl by ale být nastaven tak, aby byly dostatečně chráněné osobní údaje. „Například Řecko navrhovalo cestovní pas rovnou nahradit očkovacím, nicméně jeho návrh zatím neprošel,“ dodala Řezníčková.
Státní kontrola aerolinek
Podle analytiků časopisu The Economist pandemie definitivně promění také trh letecké dopravy. Aerolinky jsou dosud výrazně závislé na státní pomoci. Z čísel Eurostatu vyplývá, že ještě v lednu byl meziroční propad komerčních letů v rámci Evropské unie téměř 70procentní. Dokonce i loni v srpnu, tedy na vrcholu letní sezóny, se létalo o 53 procent méně než v srpnu 2019.
„Krachovat budou další aerolinky a bude se zvyšovat i počet těch, které zůstanou pod větší kontrolou státu,“ píše The Economist. Podle jeho předpovědí se letecká doprava bude přesouvat směrem ke vzdálenějším destinacím, zatímco krátké lety budou upadat, respektive se na předkrizovou úroveň nevrátí, pokud vůbec. Nízkonákladové aerolinky ale přežijí a budou působit jako určitý tlumič růstu cen letecké dopravy.
Ve střednědobém časovém horizontu bychom se také měli připravit na to, že se ve větším měřítku dají do pohybu turisté z Číny a Indie. Později se k nim připojí také cestující z Malajsie či Indonésie, neboť právě v těchto zemích dochází díky ekonomickému rozvoji k bohatnutí střední třídy. Podle Economistu se na cestovatelský nástup regionu jihovýchodní Asie mohou těšit zejména hoteliéři ve Středomoří.
